Suchá (Stebno)

Suchá
Zástavba spolu s kaplí sv. Floriána, duben 2015
Zástavba spolu s kaplí sv. Floriána, duben 2015
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Stebno
Okres Ústí nad Labem
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°36′43″ s. š., 13°59′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 70 (2021)[1]
Katastrální území Suchá u Stebna (1,37 km²)
Nadmořská výška 345 m n. m.
PSČ 400 04
Počet domů 19 (2011)[2]
Suchá
Suchá
Další údaje
Kód části obce 155420
Kód k. ú. 755427
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchá (německy Suchey, popř. Suchei)[3] je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se v Českém středohoří, na horním toku Stadického potoka nad lesnatými Stadickými srázy, asi 1,5 km západně od Stebna a 6 km jihozápadně od Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.[4]

Suchá leží v katastrálním území Suchá u Stebna o rozloze 1,37 km².[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici se vyskytuje v latinsky psané listině z roku 1397 jíž Petrman z Pecky prodává svůj majetek v Suche (in Suche) Buškovi ze Sulevic. Název Suchá, vyskytující se i u řady jiných sídel, snad odvozuje svůj původ od občasně vysychajícího potoka.[6] Později ves patřila k tvrzi Hliňany. V roce 1610 Suchou spolu s Habrovany koupil Mikuláš Hochhauz z Hochhauzu a stala se součástí trmického panství. Během 20. století se správní začlenění Suché vícekrát měnilo, naposledy v roce 1992, kdy byla oddělena od obce Řehlovice jako část obce Stebno.

Dnešní podoba zástavby v Suché pochází většinou z přelomu 19. a 20. století; v roce 2011 se ves rozrostla o dva nově postavené domy. Ze Suché se naskýtá působivý výhled na Severočeskou hnědouhelnou pánev.

Suchá spadá do římskokatolické farnosti Stebno. Ta je dlouhodobě spravována excurrendo z farnosti Trmice (stav 2012).

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 110 obyvatel (z toho 57 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 103 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 123 obyvatel: osm Čechoslováků a 115 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9][4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 111 119 97 111 109 110 123 72 59 69 42 41 48 44
Domy 23 23 23 23 25 26 27 23 15 18 11 16 16 19

Doprava

Do vesnice zajíždí příměstská autobusová linka č. 6 (Ústí nad Labem – Chvalov); dopravcem je Dopravní podnik města Ústí nad Labem (stav 2011/2012).

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána na návsi; obdélná stavba z roku 1872 s půlkruhovým závěrem a hranolovou zvoničkou vystupující na krakorcích z průčelního štítu

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  4. ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24. 
  6. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 232. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. 

Externí odkazy

Zdroj