Suarské knížectví

Suarské knížectví
Suar bäklege
Suvar beyliği
← Sabirové
 Volžské Bulharsko
od 9401238 Mongolská říše 
geografie
Suar (Suwar)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Volžské BulharskoVolžské Bulharsko Volžské Bulharsko (od 11. století)
státní útvary a území
předcházející:
Sabirové Sabirové
Volžské Bulharsko Volžské Bulharsko
následující:
Mongolská říše Mongolská říše

Suarské knížectví nebo Suar (tatarsky Suar bäklege, turecky Suvar beyliği) byl historický státní útvar v letech 948–975, ustavený pokolením Suarů, což byl středověký turkický kmen patřící do skupiny Hunobulharů, který žil na dolním toku řeky Čulman v současném Tatarstánu.

Krátká historie

Knížectví, čili bäkleg → beglik → bejlik, vzniklo pravděpodobně roku 948 a přetrvalo do roku 975. Jeho hlavní město bylo založeno dříve, roku 940. Říkalo se mu Suar nebo Suwar. Roku 975 byl bäkleg obsazen a pohlcen jak Protobulhary, tak i jinými turkickými kmeny, kteří zde ustavili státní útvar známý jako Volžské Bulharsko. Poté tvořil jeden z jeho emirátů. Od 11. do 13. století k němu zůstal připojen jako poloautonomní emirát. Roku 1236 bylo Volžské Bulharsko rozvráceno Bátú-chánem a roku 1242 vstřebáno do Kypčackého Chanátu (Zlatá horda).

O přítomnost Suarů v Blízkém Povolží jsou vedeny dva proudy úvah:

  • Archeologickými vykopávkami se zjistilo, že v jižní zóně povodí Čulmanu (Kama)[1][pozn. 1] již v 1. století žila skupina pojmenována „Suvar“, jež je považována za autochtonní a nejstarší národ jejího ústí. [1] Tento turkický kmenový svaz zahrnoval také různé Finské kmeny (Čeremisy (Marijci), Mokšy, a jiné...). [1]
  • Někteří Tatarští etymologové však zastávají názor, že Suaři [pozn. 2] tvořili odnož Sabirů, kteří v 8. století migrovali z Kavkazu k Itilu (Volha) a do Volžského Bulharska.

V Divân-ı Lügati't-Türk se píše:

… slovo صُڤَر → Suvar je definováno jako jméno jednoho Tureckého plemene [2] a také jednoho města. [3] V blízkosti Bulharů (Volžských) se rovněž nachází město سخسين → Saxsın. [4] Je to Suar. [5] Kromě toho, jak uvádějí další informace, بلغار → Bulgar je každým uznávané Turecké město… [6]
— Mahmúd Kašgarský - „Divân-ı Lügati't-Türk“

Suaři se stali majoritními předky Čuvašů. [1]

Seznam známých vládců

  • Abdullah Ibn Michail-beg (943-976, Ğabdulla bine Miqail Bäk), zakladatel Suarského knížectví
  • Talib Ibn Ahmed-beg (976-981, Talib bine Äxmäd Bäk), připojil knížectví do jednotného celku Volžského Bulharska
  • Mumin Ibn Ahmed-beg (976-981, Mö'min bine Äxmäd Bäk), v Suaru zavedl islám, načež se část Suarů vystěhovala západněji - Čuvaši

Odkazy

Poznámky

  1. současný název řeky je Kama, jejíž původní turkický název Čulman byl změněn Rusy v 2. polovině 18. století
  2. Suaři (Sabirové - Savirové) vznikli v důsledku smíchání Urogů (Protomaďaři) s Huny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suvar Beyliği na turecké Wikipedii.

  1. a b c d ZAKIEV, Mirfatyh Zakievič. Problemy jazyka i proischoždenija Volžskich Tatar. Kazan: Tatarskoe knižnoe izd-bo, 1986. 302 s. 2012. ISBN 5-89120-050-3. (rusky) 
  2. ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek I.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 30, 31, 32, 78, 437. (turecky) 
  3. ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek III.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 139, 157, 314. (turecky) 
  4. Divanü Lugati't-Türk Databáze. TÜRK DİL KURUMU. Dostupné online. (turecky) [nedostupný zdroj]
  5. ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek I.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 437. (turecky) 
  6. Divanü Lugati't-Türk Databáze. TÜRK DİL KURUMU. Dostupné online. (turecky) [nedostupný zdroj]

Literatura

  • HASANOV, M. H. Tatar Encyclopaedia (in five volume) Volume 2: GJ. Kazan: [s.n.], 2002. 656 s. 2012. ISBN 5-902375-02-9. (rusky)  Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine.
  • Suar bäklege. Tatar Encyclopaedia. Kazan: The Republic of Tatarstan: Academy of Sciences. Institution of the Tatar Encyclopaedia, 2002. (anglicky) 

Související články

Zdroj