Stupendemys
 StupendemysStratigrafický výskyt: Pozdní miocén až raný pliocén, asi před 13 až 5 miliony let | |
|---|---|
 Kostra želvy rodu Stupendemys v expozici AMNH.
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Řád |
želvy (Testudines) |
| Podřád |
Pleurodira |
| Čeleď |
Podocnemididae |
| Rod |
Stupendemys Wood, 1976 |
| Typový druh | |
|
Stupendemys geographicus Wood, 1976 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stupendemys („ohromná želva“) je rod dávno vyhynulé obří miocénní želvy, formálně popsané v roce 1976 paleontologem R. C. Woodem.[1] V současnosti jsou rozlišovány dva druhy tohoto rodu, typový S. geographicus, známý z Venezuely a Kolumbie a dále S. souzai, objevený v Brazílii.[2]
Paleobiologie
S krunýřem o délce až 3,5 metru a odhadovanou hmotností kolem 1145 kilogramů je S. geographicus jednou z největších známých želv v dějinách života na Zemi. Jedinou prokazatelně větší želvou byl nejspíš pozdně křídový severoamerický druh Archelon ischyros. Tato mořská želva dosahovala celkové délky těla až 5 metrů a odhadované hmotnosti kolem 2200 kg.[3] Jeden z dosud největších a nejkompletněji dochovaných exemplářů byl formálně popsán ve studii, která vyšla v únoru roku 2020.[4]
Predátory těchto obřích želv mohli být gigantičtí miocenní kajmani rodu Purussaurus, vyskytující se ve stejném životním prostředí. Svědčí o tom také objev zkamenělého zubu krokodýla, zaklesnutý do jednoho fosilního krunýře. Purussauři dosahovali hmotnosti až kolem 8 tun, mohli tedy udolat i takto velkou želvu.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Wood, R. C. (1976). "Stupendemys geographicus, the world's largest turtle". Breviora. 436: 1–31.
- ↑ Bocquentin, Jean; Melo, Janira (2006). "Stupendemys souzai sp. nov. (Pleurodira, Podocnemididae) from the Miocene-Pliocene of the Solimões Formation, Brazil". Revista Brasileira de Paleontologia. 9 (2): 187–192. doi:10.4072/rbp.2006.2.02
- ↑ SOCHA, Vladimír. Největší želva všech dob. OSEL.cz [online]. 28. května 2010. Dostupné online. (česky)
- ↑ Cadena, E.-A.; Scheyer, T. M.; Carrillo-Briceño, J. D.; Sánchez, R.; Aguilera-Socorro, O. A.; Vanegas, A.; Pardo, M.; Hansen, D. M.; Sánchez-Villagra, M. R. (2020). "The anatomy, paleobiology, and evolutionary relationships of the largest extinct side-necked turtle". Science Advances. 6 (7): eaay4593. doi:10.1126/sciadv.aay4593
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/02/24/nejvetsi-kajman-vsech-dob/
Literatura
- Hay, O. P. (1908). The fossil turtles of North America. Carnegie Institution of Washington. 75: 568 pp, 113 pl.
- Wieland, G. R. (1896). Archelon ischyros: a new gigantic cryptodire testudinate from the Fort Pierre Cretaceous of South Dakota. American Journal of Science. 4; 2 (12): 399-412, pl. v.
- Bocquentin, J.; Guilherme, E. (1997). A cintura pélvica do quelônio Stupendemys (Podocnemididae, Podocnemidinae) proveniente do Mioceno superior-Plioceno do Estado do Acre, Brasil. Acta Geologica Leopoldensia. 20 (45): 47–50.
- Edwin-Alberto Cadena, Andrés Link, Siobhán B. Cooke, Laura K. Stroik, Andrés F. Vanegas & Melissa Tallman (2021). New insights on the anatomy and ontogeny of the largest extinct freshwater turtles. Heliyon. 7 (12): e08591. doi: https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2021.e08591
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stupendemys na Wikimedia Commons
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Profil na webu FossilWorks Archivováno 17. 5. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
- Informace na webu Darwin's Door (anglicky)
- Rozhovor s Vladimírem Sochou o druhu S. geographicus na ČT 24 (15. 2. 2020; čas 40:36 - 48:25 min.) (česky)
