Archelon

Jak číst taxoboxArchelon
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 80,5 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra želvy rodu Archelon v Yale Peabody Museum
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Řád želvy (Testudines)
Podřád Cryptodira
Čeleď Protostegidae
Rod Archelon
Wieland, 1896
Typový druh
Archelon ischyros
Wieland, 1896
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archelon („vládnoucí želva“) je rod dávno vyhynulé obří svrchnokřídové želvy, objevené poprvé v roce 1895 paleontologem G. R. Wielandem. Je největší dosud známou želvou všech dob. Exemplář objevený v 70. letech minulého století měřil na délku přes 4 metry a od konce jedné ploutve ke druhé necelých 5 metrů (4,87 m). Hmotnost je pak odhadována až kolem 2,2 tuny. Podle některých vědců se tyto želvy nepochybně dožívaly vysokého věku, zřejmě více než století.[1]

Výskyt a popis

Archelon - paleoekologická rekonstrukce

Fosilie tohoto rodu byly objeveny zejména na území Jižní Dakoty a Wyomingu v USA. Obří mořská želva plavala ve vodách někdejšího Velkého vnitrozemského moře v době před asi 80 miliony let, tedy v období pozdní křídy. Neměla pevnou kosterní schránku, spíše jen vyztužený krunýř potažený tuhou kůží. Nejbližšími současnými příbuznými této dávné želvy jsou nejspíš kožatky a karety.

Reference

  1. SOCHA, Vladimír. Největší želva všech dob. OSEL.cz [online]. 28. května 2010. Dostupné online.  (česky)

Literatura

  • Hay, O. P. (1908). The fossil turtles of North America. Carnegie Institution of Washington, Publication No. 75, 568 pp, 113 pl.
  • Wieland, G. R. (1896). Archelon ischyros: a new gigantic cryptodire testudinate from the Fort Pierre Cretaceous of South Dakota. American Journal of Science, 4th Series 2(12): 399-412, pl. v.
  • Wieland, G. R. (1902). Notes on the Cretaceous turtles, Toxochelys and Archelon, with a classification of the marine Testudinata. American Journal of Science, Series 4, 14: 95-108, 2 text-figs.

Externí odkazy

Zdroj