Stulík žlutý
 Stulík žlutý | |
|---|---|
 Stulík žlutý (Nuphar lutea)
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád |
leknínotvaré (Nymphaeales) |
| Čeleď |
leknínovité (Nymphaeaceae) |
| Rod |
stulík (Nuphar) |
| Binomické jméno | |
|
Nuphar lutea (L.) Sm., 1809 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stulík žlutý (Nuphar lutea) je vytrvalá vodní rostlina (hydrofyt) vyskytující se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách.
Rozšíření
Stulík žlutý je rozšířen v celé Evropě kromě části Pyrenejského poloostrova a severní Skandinávie. Dále se vyskytuje v severní Africe, na Blízkém východě, v Malé Asii, Zakavkazsku, Kazachstáně, jihozápadní Sibiři až po jezero Bajkal a na severozápadě Mongolska. V Česku se vyskytuje mj. ve slepých ramenech řek a zbytcích lužního lesa. Na Slovensku roste až do nadmořské výšky asi 700 metrů. Ve větším množství roste na Malém Dunaji a na Klátovském rameně.
Popis
Kořen roste do hloubky 50 až 200 cm v bahnitém dně. Z kořene vyrůstá stonek a dlouhé stopky listů. Listy a květ plavou na hladině. Dává přednost slunečným stanovištím. Listy jsou vejčité, 15 až 40 cm velké, na okraji vlnité. Žiltnatina je třikrát rozvětvená.
Květy jsou pětičetné, velikosti 4 až 6 cm, žluté až oranžové barvy, zvenku často zelené. Blizna je uprostřed trychtýřovitě prohloubená. Kvete od června do srpna.
Plodem je tobolka podobná makovici. Dozrává nad hladinou, po dozrání opadává a klesá ke dnu.
Rostlina obsahuje alkaloidy. Léčebné využití bylo podobné jako u leknínu bílého.[2][3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku leknica žltá na slovenské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1968. 478 s. Kapitola „Stulík", s. 394–395, dále údaj na s. 50 (drogy potlačující pohlavní pud).
- ↑ ŠÍR, Vladislav. Herbář: seznam všech léčivých bylin v Čechách a na Moravě ... s udáním, proti kterým nemocím a jakým spůsobem se jich užívá, jak u lidí, tak i u dobytka ... a seznam rostlin jedovatých, kterých jest se chrániti. V Praze: M. Knapp, 1889. 216 s. Kapitola „Stulík", s. 159–160.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu stulík žlutý na Wikimedia Commons
- Galerie stulík žlutý na Wikimedia Commons
