Stukač

Jak číst taxoboxStukač
alternativní popis obrázku chybí
Stukač Hernandia moerenhoutiana s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád vavřínotvaré (Laurales)
Čeleď stukačovité (Hernandiaceae)
Rod stukač (Hernandia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kvetoucí stukač leknínolistý

Stukač (Hernandia) je rod rostlin z čeledi stukačovité. Jsou to dřeviny s měkkým dřevem a jednoduchými střídavými listy s dlanitou nebo zpeřenou žilnatinou. Pravidelné květy jsou uspořádané ve vrcholových květenstvích. Plody jsou u většiny druhů obalené charakteristickou nafouklou, dužnatou číškou. Rod zahrnuje asi 24 druhů a je zastoupen v tropech celého světa. Největší počet druhů roste v tropické Americe a Tichomoří.

Dřevo stukačů je měkké a málo trvanlivé a má jen místní význam. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně a z plodů je získáván olej. Nejznámějším druhem je stukač leknínolistý, dřevina rozšířená na tropických pobřežích různých oblastí Starého světa.

Popis

Stukače jsou povětšině jednodomé, stálezelené stromy a keře s měkkým dřevem. Druh Hernandia ovigera dorůstá výšek až 40 metrů a výčetního průměru kmene 100 cm. Listy jsou jednoduché, střídavé, celistvé nebo řidčeji dlanitě laločnaté, u některých druhů je čepel štítnatá. Žilnatina je dlanitá nebo tvořená 3 až 7 páry prohnutých žilek, obloukovitě prohnutých k vrcholu čepele. Květenství jsou dlouze stopkatá, latovitá nebo thyrsoidní, nahloučená při konci větví. Jsou zpravidla složena ze svazečků tvořených 2 stopkatými samčími a jedním téměř přisedlým, středovým, samičím nebo oboupohlavným květem. Samčí květy jsou 3 až 5 (6) četné, se 3 až 5 (až 6) volnými nebo částečně srostlými tyčinkami. Samičí květy jsou 4 až 6 četné. Semeník je spodní a obsahuje jedinou komůrku. Čnělka je dužnatá, na bázi obklopená několika žlázkami vzniklými přeměnou staminodií. Plodem je peckovice (podle některých zdrojů oříšek), u většiny druhů obklopená zvětšenou, nafouklou, zdužnatělou číškou. Peckovice bývá podélně rýhovaná. Semena mají buď tvrdé nebo houbovité osemení.[1][2]

  • Stukač leknínolistý
    Stukač leknínolistý
  • Kvetoucí Hernandia moerenhoutiana
    Kvetoucí Hernandia moerenhoutiana
  • Rozpůlený plod H. moerenhoutiana
    Rozpůlený plod H. moerenhoutiana

Rozšíření

Rod stukač zahrnuje 24[3] až 27[4] druhů. Je zastoupen v tropech všech kontinentů. Největší počet druhů se vyskytuje v tropické Americe a na Tichomořských ostrovech. Stukače rostou charakteristicky v nížinných tropických deštných lesích. Některé endemické tichomořské druhy dosahují i submontánního stupně.[1]Stukač leknínolistý (Hernandia nymphaeifolia) je rozšířen na mořských pobřežích tropů Starého světa od východní Afriky až po Austrálii a Polynésii.[3][5] Roste téměř výhradně při mořských pobřežích, často v asociaci s mangrovovými porosty. Obvykle obsazuje zónu mezi litorální mangrovovou vegetací a tropickým pralesem a často roste pospolu s vrcholákem pravým (Terminalia catappa), kalbou obvejčitou (Calophyllum inophyllum) a baringtonií Barringtonia asiatica.[1]

Ekologické interakce

Květy stukačů jsou vonné a obsahují lepkavá pylová zrna. Jsou pravděpodobně opylovány hmyzem.[1] Semena stukače leknínolistého mají houbovité osemení a díky tomu plavou na hladině. Jsou odolná vůči mořské vodě a druh se tak rozšířil mořskými proudy na tropických pobřežích různých oblastí Starého světa.[6] Na Jamajce jsou stukače živnými rostlinami velkého a kriticky ohroženého otakárka Papilio homerus,[7] v jihovýchodní Asii živí housenky otakárků Graphium codrus a Graphium empedovana.[8]

  • Otakárek Papilio homerus
    Otakárek Papilio homerus
  • Otakárek Graphium codrus
    Otakárek Graphium codrus

Taxonomie

Druh Hernandia sonora popsal již Carl Linné v díle Species plantarum z roku 1973. V minulosti byl tento druh často mylně uváděn z tropické Asie a Austrálie. Vyskytuje se pouze v Latinské Americe, zatímco rostliny z tropů Starého světa byly ztotožněny s druhem Hernandia nymphaeifolia.[6][9]

Zástupci

  • stukač leknínolistý (Hernandia nymphaeifolia)

Význam

Ekonomický význam stukačů není velký. Dřevo není příliš ceněné, neboť je měkké a málo trvanlivé. Stukač leknínolistý má měkké, lehké a snadno opracovatelné dřevo, které je v Malajsii známo pod názvem buah keras laut. Je používáno např. na výrobu plováků, dřeváků a nábytku. V Tichomoří se z něj zhotovují i rakve a z kmenů se vyrábějí kánoe. Olej ze semen se používá na svícení.[1][10][11] Na Maledivách je z plodů připravována pasta zvaná madhang, sloužící k utěsňování kánoí.[10] Měkké dřevo australského druhu Hernandia bivalvis bylo v minulosti používáno na brzdové obložení koňských povozů a olej ze semen sloužil jako mazivo.[6] Středoamerický druh Hernandia sonora je na Floridě vysazován jako pouliční a parkový strom.[12]

Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně. Pasta z listů stukače leknínolistého je používána na spáleniny, vředy, zranění a je také aplikována na čelo při bolestech hlavy. Rovněž kořeny a výhony slouží k léčení zranění. Na Maledivách jsou listy, kořeny, kůra a semena složkou tradičního přípravku na léčení zlomenin, zvaného 'ruhglu beys.[10][13][14] Rovněž listy, kůra a květy druhu Hernandia moerenhoutiana jsou v Tichomoří používány na spáleniny.[13]

  • Dřevo Hernandia cordigera
    Dřevo Hernandia cordigera

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e HOU, Ding et al. Flora Malesiana. Vol. 12 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1996. ISBN 90-71236-29-3. (anglicky) 
  2. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  3. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SHORT, P.S.; COWIE, I.D. (eds.). Flora of the Darwin region. Vol. 1. [s.l.]: Northern Territory Government, 2011. ISBN 9781921519949. (anglicky) 
  6. ↑ a b c WILSON, Annette J.G. (ed.). Flora of Australia. Vol. 2 Winteraceae to Platanaceae. [s.l.]: Australian Government, 2007. (anglicky) 
  7. ↑ CAPINERA, John L. (ed.). Encyclopedia of entomology.. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6242-1. (anglicky) 
  8. ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online. 
  9. ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c SELVAM, V. Trees and shrubs of the Maldives. Bangkok: Ministry of Fisheries, Agriculture and Marine Resources, 2007. ISBN 978-974-7946-94-9. (anglicky) 
  11. ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  12. ↑ ESPEJO, Adolpho. Flora de Veracruz. Hernandiaceae.. [s.l.]: Instituto de Ecologia, 1992. ISBN 968-7213-28-0. (španělsky) 
  13. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  14. ↑ Medicinal plants in the South Pacific. [s.l.]: WHO, 1998. ISBN 92-9061-118-9. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj