Strnad Převalského

Jak číst taxoboxStrnad Převalského
alternativní popis obrázku chybí
Na kresbě Johna Goulda
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď Urocynchramidae
Domaniewski, 1918
Rod strnad (Urocynchramus)
Przewalski, 1876
Binomické jméno
Urocynchramus pylzowi
Przewalski, 1876
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad Převalského (Urocynchramus pylzowi) je druh pěvcevýchodní Asie, jediný zástupce rodu Urocynchramus a čeledi Urocynchramidae.

Systematika

Pták nese jméno ruského výzkumníka Nikolaje Prževalského, jenž jej roku 1876 vědecky popsal pod stále platným vědeckým jménem Urocynchramus pylzowi.[2] Systematické zařazení tohoto druhu bylo problematické a ačkoli jej starší literatura často sdružuje se strnadovitými (Emberizidae) nebo pěnkavovitými (Fringillidae), není s nimi blíže spřízněn a představuje svébytnou starou linii passeroidních zpěvných.[3]

Již molekulárně-fylogenetická studie z roku 2000 jej identifikovala jakožto jediného zástupce reliktní linie nepříbuzné s žádnou konkrétní ptačí čeledí,[4] byť novější práce Päckert & kol., 2016 naznačila možný sesterský vztah s čeledí snovačovití (Ploceidae). Od posledního společného předka se strnad Převalského podle odhadů oddělil již ve svrchním oligocénu před zhruba 25 miliony lety, což z něj zároveň dělá nejstaršího známého endemitního pěvce tibetského regionu.[5] V současném systému vystupuje v rámci samostatné čeledi Urocynchramidae, jejíž popisnou autoritou je již polský přírodovědec Janusz Domaniewski (1918).[6][7]

Popis

Strnad Převalského dosahuje tělesné velikosti 15,5 až 16,5 cm. Jde o středně velkého pěvce se štíhlým zobákem, relativně krátkými křídly a dlouhým stupňovitým ocasem. Od pravých strnadů či pěnkav jej odlišuje přítomnost deseti výrazných ručních letek na křídlech, zatímco zástupci výše zmíněných čeledí mají ručních letek pouze devět.[8] Strnad Převalského se vyznačuje nápadným opeřením, kdy samci mají svrchní partie včetně temene a šíje hnědavě pruhované, zatímco spodní partie jsou probarvené růžově, s o něco světlejšími odstíny na tváři. Samičí zbarvení je méně výrazné a oproti samcům mají také kratší ocas.[3]

Ekologie a chování

Strnad Převalského představuje špatně známý druh ptáka, jenž je rozšířen od Tibetu až po střední Čínu.[6] Žije na horských a podhorských svazích v nadmořských výškách asi 3 050 až 5 000 metrů, a sice v křovinné vegetaci tvořené mochnami, zakrslými vrbami či pěnišníky. Mimo období hnízdění vytváří menší hejna až o asi patnácti jedincích.[8] Živí se malými semeny a květy, snad i hmyzem, jenž tvoří minimálně potravu mláďat. Otevřená miskovitá hnízda z trávy si strnadi budují nízko nad zemí v hustém křoví. Samice snáší 2 až 4 vejce a o inkubaci se zřejmě stará sama.[3]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje stranada Převalského za málo dotčený druh.[9]

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Urocynchramus pylzowi (strnad Převalského) - Avibase. avibase.bsc-eoc.org [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 
  3. a b c WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 509. (anglicky) 
  4. GROTH, Jeff G. Molecular Evidence for the Systematic Position of Urocynchramus pylzowi. The Auk. 2000, roč. 117, čís. 3, s. 787–791. Dostupné online [cit. 2024-06-22]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4089604. 
  5. PÄCKERT, Martin; MARTENS, Jochen; SUN, Yue‐Hua. The phylogenetic relationships of Przevalski's Finch Urocynchramus pylzowi , the most ancient Tibetan endemic passerine known to date. Ibis. 2016-07, roč. 158, čís. 3, s. 530–540. Dostupné online [cit. 2024-06-22]. ISSN 0019-1019. DOI 10.1111/ibi.12382. (anglicky) 
  6. a b Finches, euphonias, longspurs, Thrush-tanager – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 
  7. VON DOMANIEWSKI, Janusz. Die Stellung desUrocynchramus pylzovi Przev. in der Systematik. Journal für Ornithologie. 1918-10-01, roč. 66, čís. 4, s. 421–424. Dostupné online [cit. 2024-06-22]. ISSN 1439-0361. DOI 10.1007/BF02251733. (německy) 
  8. a b DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Weavers to New World Warblers. Barcelona: Lynx Editions, 2010. (Handbook of the Birds of the World; sv. 15). ISBN 978-84-96553-68-2. S. 580–581. (anglicky) 
  9. BirdLife International. Urocynchramus pylzowi [online]. IUCN, 2016 [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj