Strašice (hrad)

Strašice
	Areál hradu s farou
Základní informace
Výstavba	před rokem 1349
Zánik	po roce 1542
Další majitelé	Rožmberkové, páni z Rožmitálu, Lucemburkové, Kolovratové, Lobkovicové
Současný majitel	Římskokatolická farnost Strašice
Poloha
Adresa	Strašice čp. 1, Dvory, Strašice, Česko
Souřadnice	49°44′30,48″ s. š., 13°45′47,52″ v. d.
	Strašice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25684/4-2593 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strašice jsou zaniklý hrad na východním okraji stejnojmenné obce v okrese Rokycany. Dochovaly se z něj terénní relikty a části obvodové hradby. Na jeho zbytcích byla na konci devatenáctého století postavena budova fary. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality již do střední a mladší doby hradištní, ale není jisté, jestli zde v té době stávalo opevněné hradiště.^[2]

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1349, kdy zde sídlil purkrabí spravující državy Rožmberků v oblasti. V té době patřilo Strašicko k bohatým oblastem, přičemž těžilo hlavně z železářství. Vzestup rozvoje oblasti začal v roce 1325, kdy Petr I. z Rožmberka, nejvyšší královský komorník, získal od Jana Lucemburského právo poskytování vojenského doprovodu pro cestující po zemské cestě vedoucí z Prahy přes Plzeň do Německa. Ten správu umístil na hrad Strašice, k němuž získal od krále několik pustých vsí. Bývá také považován za zakladatele hradu.^[3]

S nástupem Karla IV. na český trůn však se situace změnila, protože český král se rozhodl posílit svoje postavení. V roce 1351 vypukla válka mezi pány z Německa a jižních Čech. Karel IV. se při snahách o nastolení míru rozhodl zničit strašickou doménu. V únoru 1352 se postavil do čela vojska, které plenilo a bořilo opevněná sídla Rožmberků na Strašicku. Beneš Minorita ve své kronice mimo jiné zmiňuje hrady Chlukov a Strašice. V květnu 1352 došlo k uzavření míru. Strašický hrad byl brzy obnoven. V roce 1353 pod něj patřili lesy v Brdech.^[3]

Během husitských válek, kdy jej vlastnil odpůrce husitů Oldřich II. z Rožmberka, byl v roce 1424 údajně obležen. Obléhání však podle všeho bylo neúspěšné, protože ve stejném roce jej Oldřich předal Zdeňkovi z Rožmitálu, kterému už patřil blízký Zbiroh, odkud spravoval svá panství, a strašický hrad začal chátrat. V roce 1431 Strašice odkoupil Zikmund Lucemburský, který jej ovšem vzápětí zastavil věřitelům, od nichž jej získali Kolovratové. V roce 1477 při prodeji zbirožského panství Hanušem z Kolovrat je hrad zmiňován jako pustý. V roce 1542 se pak dostal do rukou Lobkoviců. Roku 1818 byla na místě jedné z hradních budov postavena fara.^[3]

Stavební podoba

Strašický hrad je jediným západočeským hradem s plášťovou zdí. Dva příkopy a valy obíhaly okrouhlé jádro chráněné silnou obvodovou hradbou, jejíž pozůstatky se dochovaly pod budovou fary. Příkop se částečně dochoval pouze jeden. Na jižní straně z obvodové zdi vystupoval čtverhranný objekt, ve kterém bývala vstupní brána.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-04]. Identifikátor záznamu 136811 : Hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Strašice, s. 299.
↑ ^a ^b ^c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Strašice – hrad, s. 322.
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Strašice, s. 522.

Literatura

ANDRLE, J.; ŠVÁBEK, V. Strašické hrady. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 36 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 16). S. 5–24.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 269 s. Kapitola Strašické hrady, s. 258–260.