Brdy

Brdy
Lesy pod Tokem (865 m), nejvyšší horou Brd
Brdy
Nejvyšší bod 865 m n. m. (Tok)
Střední výška 601 m n. m.
Nadřazená jednotka Brdská vrchovina
Sousední
jednotky		 Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina
Podřazené
jednotky		 Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny břidlice, buližníky, slepence, křemence
Povodí Berounka, Vltava
Souřadnice 49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VA-5A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.

Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.

Geomorfologické členění

Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky[1]:

  • Třemošenská vrchovina – nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímal do konce roku 2015 Vojenský újezd Brdy, nyní leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m n. m.)
  • Strašická vrchovina – nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol je Bambule (663 m n. m.)
  • Třemšínská vrchovina – jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol je Třemšín (827 m n. m.).
Geomorfologické členění Brdské vrchoviny 
ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast
BRDY Třemošenská vrchovina
Kvaňská vrchovina (Hlava, 789 m)
Ohrazenická vrchovina (Beranec, 663 m)
Čenkovská vrchovina (Brda, 773 m)
Tocká vrchovina (Tok, 865 m)
Třemšínská vrchovina
Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m)
Chynínská vrchovina (Nad Marastkem, 805 m)
Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 731 m)
Strašická vrchovina
Dobřívská vrchovina (Bambule, 663 m)
Jivinská pahorkatina (Jivina, 620 m)
HŘEBENY Studenská vrchovina
Jistevnický hřbet (Studený vrch, 661 m)
Skalecký hřbet (bezejmenný, 565 m)
Trnovská pahorkatina (Spálený, 555 m)
Kopaninská vrchovina
nečlení se (Kámen, 415 m)
PŘÍBRAMSKÁ
PAHORKATINA 		Třebská pahorkatina
Narysovská pahorkatina (Vojna, 667 m)
Příbramská kotlina (570 m)
Rosovická pahorkatina
Hlubošská pahorkatina (Malý chlum, 591 m)
Suchodolská pahorkatina (bezejmenný, 604 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:

Vrcholy

Související informace naleznete také v článku Seznam hor a kopců v Brdech.

10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:

Vrchol Část Brd   Výška
m n. m.		 Promi-
nence		 Izolace Souřadnice
Tok Střední Brdy 865  324 m 61 km → Sedlo 49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d.
Praha Střední Brdy 862  069 m 06 km → Tok 49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d.
Malý Tok Střední Brdy 844  021 m 02 km → Praha 49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d.
Hradiště Střední Brdy 840  013 m 01 km → Malý Tok 49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d.
Brdce Střední Brdy 839  022 m 01 km → Hradiště 49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d.
Koruna (V vrchol) Střední Brdy 837  020 m 02 km → Tok 49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d.
Třemšín Jižní Brdy 827  145 m 10 km → Praha 49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d.
Jordán Střední Brdy 826  029 m 01 km → Tok 49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d.
Paterák Střední Brdy 814  043 m 01 km → Praha 49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d.
Nad Marastkem Jižní Brdy 805  100 m 05 km → Třemšín 49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d.

Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.

Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:

Vrchol Část Brd   Výška
m n. m.		 Promi-
nence		 Izolace Souřadnice
J vedlejší vrchol Toku (Bohutínský vrch) Střední Brdy 844 m cca 5 m 1,6 km → Tok 49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d.
Popleta (SZ vrchol Malého Toku) Střední Brdy 836 m cca 8 m 0,8 km → Hradiště 49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d.
Koruna (Z vrchol) Střední Brdy 832 m cca 8 m 0,5 km → Koruna 49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d.
U tří pánů (mezi Korunou a Tokem) Střední Brdy 826 m cca 11 m 0.6 km → Koruna 49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d.

Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.

Vegetace

Houba krásnorůžek lepkavý na pařezu ve společnosti lišejníků rodu Cladonia. Brdy u Piské nádrže

Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).

Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů[2] včetně těch zařazených do Červeného seznamu.

Turistika

Nejvyšší umělý bod Brd, meteorologická věž Brdy na kopci Praha vysoká 56 metrů
Související informace naleznete také v článku Vojenský újezd Brdy#Zpřístupnění okrajových částí.

Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017[3] a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.[3]

Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[4] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.

Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66. 
  2. ↑ Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Houby brdských lesů. www.brdy.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Očista Brd skončila, pyrotechnici našli 10 tisíc kusů nevybuchlé munice. Příbramský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine. (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)

Literatura

  • Tomáš Makaj, Brdy - 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst. Nakladatelství Starý most, 2020.
  • Petr David, Vladimír Soukup. Brdy známé i neznámé. Praha : Knižní klub, 2016.
  • Milan Syruček. Záhady brdských lesů: od vykopávek po jaderné zbraně a radar. Praha : Epocha, 2014.

Související články

Externí odkazy

Zdroj