Stará švýcarská konfederace

; vlajka	; znak
Geografie	; Mapa Staré švýcarské konfederace v 18. století
	; Mapa Staré švýcarské konfederace v 18. století
Hlavní město	žádné
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Švýcaři
Jazyky	střední francouzština / francouzština, alemanština, lombardština, rétorománština
Náboženství	římskokatolické, reformované
	Státní útvar
Státní zřízení	konfederace
Mateřská; země	Svatá říše římská
Zánik	1798 – francouzská invaze
	Státní útvary a území
	Habsburkové
	Zähringové
	Kyburgové
	Werdenberg
	Švábské vévodství
	Knížecí opatství svatého Havla
	Milánské vévodství
	Savojské vévodství
	Burgundské vévodství
	Helvétská republika

Stará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace (německy Alte Eidgenossenschaft), po reformaci také Republika Švýcarů (francouzsky République des Suisses, latinsky Republica Helvetiorum) jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.

Nešlo o národní stát ani o svazek států, ale o volné spolkové spojení jednotlivých kantonů. Z původního jádra, dnešního centrálního Švýcarska, se Konfederace rozšiřovala, takže do poloviny 14. století k ní patřily i oblasti měst Curych a Bern. Tento spolek či spříseženství byl bezprostředně podřízen Svaté říši římské.

Historie

Roku 1291 se tzv. lesní kantony Uri, Schwyz a Unterwalden spojily v odboji proti Habsburkům, čímž položily základ Staré švýcarské konfederace. Jejich spojenectví bylo zaznamenáno ve Federální chartě, jež byla pravděpodobně sepsána až ve 14. století. Spolek byl úspěšný – v bitvách u Morgartenu roku 1315 a u Sempachu roku 1386 Švýcaři porazili habsburskou armádu a umožnili tak další existenci Konfederace ve Svaté říši římské.

Do roku 1353 se ke třem původním kantonům přidaly kantony Glarus a Zug a městské státy Lucern, Curych a Bern, čímž vznikla Stará konfederace, která v této podobě setrvala po většinu 15. století. Ve 40. letech 14. století byl Curych z konfederace načas vypuzen kvůli rozbrojům týkajícím se území Toggenburgu (takzvaná stará curyšská válka). Připojení dalších členů vedlo k významnému posílení moci a bohatství spolku, zejména díky vítězstvím nad burgundským vévodou Karlem Smělým během 70. let 15. století a také úspěchu švýcarských žoldnéřů. Od roku 1481 se ke spolku začaly připojovat další kantony.

Švýcarské vítězství nad Švábskou ligou roku 1499 přispělo k faktické nezávislosti na Svaté říši římské. V roce 1506 zavedl papež Julius II. stálou švýcarskou gardu, jež slouží Svatému stolci dodnes. Růst spolku a pověst neporazitelnosti jeho armády utrpěly první šrámy v prohrané bitvě u Marignana roku 1515.

Územní struktura

Územní struktura Staré švýcarské konfederace byla velice složitá. Vedle plnoprávných členů, jimiž byly kantony, zde byla spojenecká území (podobně jako kantony vedly samostatnou politiku, přičemž měly uzavřeny spojenecké dohody s jedním, či více kantony), několik patronátů (byly pod protektorátem spojeneckých území, či kantonů), celá řada společných panství (panství spravovaná více kantony) a několik poddanských území (území spravovaná kantonem, či spojeneským územím.

Třináct suverenních kantonů

8 kantonů

10 kantonů

Město Fribourg (1481), od roku 1454 spojenecké území
Město s republika Solothurn (1481), od roku 1353 spojenecké území

12 kantonů

Město Basilej (1501)
Město Schaffhausen (1501) od 1454 spojenecké území

13 kantonů

Země Appenzell (1513) od roku 1411 spojenecké území

Spojenecká území

Bližší spojenci

Knížecí opatství St. Gallen (1451)
Město Biel (1353)
Město St. Gallen (1454)

Věční spojenci

Republika sedmi desetin
Svobodný stát tří spolků

Evangeličtí spojenci

Město Mylhúzy (1515/86)
Město Ženeva (1519/36)

Dočasní spojenci

Knížectví/Hrabství Neuchâtel - 1406/1529 spojenecké dohody s kantony Bern a Solothurn; 1495 spojenecká dohoda s kantonem Fribourg; 1501 spojenecká dohoda s kantonem Lucern
Údolí Urseren - 1317–1410 spojenecká dohoda s kantonem Uri; 1410 připojeno ke kantonu Uri
Weggis - 1332–1380 spojenecké dohody s kantony Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Lucernem; 1480 připojeno ke kantonu Lucern
Město Murten - 1353–1475 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1475 společné panství
Město Payerne - 1353–1536 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1536 připojeno ke kantonu Bern
Údolí Saanen a Château-d’Oex - 1403–1555 (Horní Gruyères, část Hrabství Gruyères); spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1555 připojeno ke kantonu Bern
Bellinzona - 1407–1419 spojenecké dohody s kantony Uri a Obwaldenem; 1419–22 společné panství
Hrabství Sargans - 1437–1483 spojenecké dohody s kantony Schwyz a Glarus; 1483 společné panství
Svobodné hrabství Sax-Forstegg - 1458–1615 spojenecká dohoda s kantonem Curych; 1615 připojeno ke kantonu Curych
Město Stein am Rhein - 1459–1484 spojenecká dohoda s kantony Curych a Schaffhausen; 1484 připojeno ke kantonu Curych
Hrabství Greyerz (Dolní Greyerz) - 1475–1555; poté připojeno ke kantonu Fribourg
Hrabství Werdenberg - 1493–1517 spojenecké dohody s kantonem Lucernem; 1517 připojeno ke kantonu Glarus
Město Rottweil - (1463–1507 a 1519–1689 spojenecké dohody se 13 kantony; po roce 1632 spojenecké dohody jen s kantony Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Solothurn a Fribourg
Knížecí biskupství Basilej - 1579–1735 spojenecké dohody s kantony Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Solothurn a Fribourg

Společná panství

Německojazyčná společná fojtství

Freiamt - dobyto roku 1415 a od té doby byl společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 se členilo na Horní Freiamt, spravovaný osmi kantony a Dolní Freiamt, jenž byl ve správě kantonů Curych, Bern a Glarus.
Badenské hrabství - dobyto roku 1415 a od té doby bylo společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Uri); v letech 1443–1712 spravováno osmi kantony, poté spravováno jen kantony Curychem, Bernem a Glarusem
Hrabství Sargans - 1460/83 společné panství sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
Lankrabství Thurgau - 1460 spravováno sedmi kantony (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
Panství Rýnské údolí - 1490 spravováno společně s říšským opatstvím St. Gallen a osmi kantony, ale bez kantonu Bern; od roku 1500 se na správě podílel také kanton Appenzell a od roku 1712 také kanton Bern

Tříúdolní Italská fojtství Jednalo se o společná panství kantonů Uri, Schwyz a Nidwalden

Fojtství Blenio / Bollenz (1477–1480, 1495)
Fojtství Riviera / Reffier (1403–1422, 1495)
Fojtství Bellinzona / Bellenz (1500)

Ostatní Italská fojtství Jednalo se o společná panství osmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Appenzell)

V případě následujících tří fojtství se od roku 1512 jednalo o společná panství dvanácti kantonů, ale již o tři roky později o ně konfederace trvale přišla a nyní se jedná o součást Itálie, přesněji italských regionů Lombardie a Piemontu