Staroslověnské písemnictví

Staroslověnské písemnictví je nejstarší literatura na dnešním českém území. Vznik prvních staroslověnských písemných památek je datován do 9. století.

Počátky

Na dnešní české území pronikalo křesťanství jak ze západu (Západofranská říše, tak i z východu (Byzantská říše). Lidé neměli křesťanský jazyk.

Příchod věrozvěstů

Vládce Velké Moravy Rostislav potřeboval především nezávislou církevní organizaci. Roku proto požádal nejprve papeže, a když se odpovědi nedočkal, tak v roce 862 byzantského císaře Michaela III. o biskupa, který by Moravanům vyložil pravou víru ve srozumitelném jazyce. Císař však neposlal biskupa, ale dva učené bratry, diplomaty Konstantina a Metoděje. Tito bratři pocházeli ze Soluně, kde bylo podobné nářečí jako na Velké Moravě. Přesné datum, kdy v roce 863 na Moravu bratři skutečně přišli, není ze soudobých pramenů písemně doloženo. Podle tradice se tak stalo 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května.

Význam příchodu věrozvěstů

Konstantin a Metoděj přinesli staroslověnštinu a písmo hlaholici. Tu sestavil Konstantin z malých písmen řecké abecedy. Příchod Konstantina a Metoděje měl hned několik významů: význam politický (proti germanizaci), význam náboženský (liturgie a biblické texty v rodném jazyce), význam literární (základy staroslověnského písemnictví).

Nejstarší díla věrozvěstů

Odkazy

Reference


Literatura

  • BALAJKA, Bohuš, et al. Přehledné dějiny literatury 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. 464 s. S. 33–39. 
  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. 2. vyd. Praha: Kma, s. r. o., 2007. 1116 s. ISBN 978-80-7309-463-8. S. 886–888. 

Externí odkazy

Zdroj