Stará Boleslav (hradiště)

Stará Boleslav
Děkanská zahrada, kde bylo objeveno torzo zděné hradby
Děkanská zahrada, kde bylo objeveno torzo zděné hradby
Poloha
Adresa Stará Boleslav, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°11′41,04″ s. š., 14°40′17,48″ v. d.
Stará Boleslav
Stará Boleslav
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20488/2-4119 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Boleslav je raně středověké hradiště překryté zástavbou stejnojmenného města v okrese Praha-východ. Vzniklo na začátku desátého století a snad během života Boleslava I. bylo opevnění hradiště přestavěno z dřevohlinité hradby na hradbu kamennou. Součástí hradiště byl kostel svatého Kosmy a Damiána, u jehož dveří měl být zabit kníže Václav. Archeologická lokalita hradiště je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Zakladatelem hradu zvaného tehdy Boleslav byl na začátku desátého století pravděpodobně kníže Spytihněv I. Zvolil pro něj už dříve osídlenou polohu u důležitého brodu přes Labe. Později bylo dřevohlinité opevnění nahrazeno hradbou postavenou podle kronikáře Kosmy „po římském způsobu“, tedy z kamene spojovaného maltou. Kdy se tak stalo není jisté, ale Kosmas zaznamenal pověst o založení hradu, kterou spojil s Boleslavem I.[2]

Dějiny hradiště jsou spjaty s vraždou knížete Václava, ke které došlo 28. září 935 u kostela svatého Kosmy a Damiána.[3] Tento nejspíše dřevěný kostel stál na akropoli hradiště v místech, kde po roce 1039 založil kníže Břetislav baziliku svatého Václava. V bazilice nechal uložit ostatky svatých Pěti bratří, které přivezl ze svého vpádu do Polska.[4]

Další dva kostely byly na akropoli postaveny koncem jedenáctého století. Jedním z nich je kostel svatého Klementa v sousedství baziliky a druhým archeologicky doložený kostel, který stál v prostoru náměstí Svatého Václava.[5] Jeho půdorys je vyznačen v dlažbě náměstí.[6] Třetí kostel byl postaven přibližně ve stejné době na předhradí, kde na jeho místě stojí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. U všech kostelů bývala pohřebiště.[5]

Stavební podoba

Hradiště se nachází na terasovitém návrší, které převyšuje novodobou nivu Labe o tři až pět metrů. Přirozenou ochranu mu na jihu poskytovalo meandrující Labe, na východě tok Jizery, na severozápadě se nacházel mokřinatý terén, a přístup tak byl možný pouze od severovýchodu. Hradiště se členilo na menší akropoli a rozsáhlejší předhradí, jejichž celková rozloha přesáhla deset hektarů.[7]

Stavební pozůstatky hradiště překryla zástavba vrcholně středověkého města. Při řadě archeologických výzkumů v první třetině dvacátého století a především při záchranných výzkumech v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století bylo Janem Frolíkem a Jaroslavem Špačkem získáno dostatek podkladů, které umožnily jeho rámcový popis a datování.[7]

V první stavební fázi byla akropole opevněna dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou plentou. Ještě v průběhu desátého století ji nahradila hradba postavená z pískovcových bloků spojovaných maltou o šířce asi 2,5 až tři metry. Její část byla nalezena v roce 1993 v děkanské zahradě severně od baziliky svatého Václava. Vzhledem k jejímu vzniku v desátém století je nejstarší zděnou hradbou v Česku.[8] Příčnou hradbu a příkop, které oddělovaly akropoli od předhradí, později kopíroval úsek vrcholně středověkého opevnění města.[6] Prostor akropole zaujímal kromě kostela svatého Kosmy a Damiána rozsáhlý Boleslavův dvorec a další srubová zástavba uspořádaná do oddělených menších dvorců.[4]

Podoba opevnění předhradí je nejasná. Nejspíše je chránila dřevohlinitá hradba, ale mohla to být i jednodušší forma ohrazení. Za pozůstatek fortifikace předhradí bývá považována terénní hrana v ulici U Staré kovárny.[6]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-20]. Identifikátor záznamu 131320 : Hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Svazek I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 169 s. ISBN 80-7277-308-9. Kapitola Stará Boleslav, s. 176–182. Dále jen Lutovský (2006). 
  3. ↑ Lutovský (2006), s. 162.
  4. ↑ a b Lutovský (2006), s. 166.
  5. ↑ a b Lutovský (2006), s. 167.
  6. ↑ a b c Lutovský (2006), s. 171.
  7. ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stará Boleslav, s. 289–290. 
  8. ↑ Lutovský (2006), s. 168.

Zdroj