Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Letecký snímek části Brandýs nad Labem
Letecký snímek části Brandýs nad Labem
Znak města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
znak
Lokalita
Status město
Pověřená obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
Okres Praha-východ
Kraj Středočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°11′14″ s. š., 14°39′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 19 767 (2023)[1]
Rozloha 22,65 km²[2]
Nadmořská výška 169 m n. m.
PSČ 250 01
Počet domů 4 009 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 22
Kontakt
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 1/6
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem
250 01 Brandýs n.Labem-St.Bol.1
podatelna@mesto.brandysnl.cz
Starosta Ing. Robert Pecha (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.brandysko.cz
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav na mapě
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Další údaje
Kód obce 538094
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je město v okrese Praha-východ. Žije zde přibližně 20 tisíc[1] obyvatel. Obec vznikla jako souměstí v roce 1960 administrativním sloučením měst Brandýs nad Labem a Stará Boleslav a má mezi současnými obcemi v České republice druhý (mezi městy první) nejdelší název (první je Nová Ves u Nového Města na Moravě)[4]. Historická jádra Brandýsa nad Labem i Staré Boleslavi jsou od roku 1992 městskými památkovými zónami.

Části města

V letech 1964–1990 k městu patřily i Zápy.[5]

Poloha

Město se rozprostírá po stranách řeky Labe. Ze strany brandýské vystupují příkré svahy k terase polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu tvoří kotlina nivy, kde se v minulosti nacházela řada tůní a vedlejších ramen řeky a kterou formovaly časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa v přírodní památce Hluchov.

Historie

Související informace naleznete také v článcích Brandýs nad Labem a Stará Boleslav.

Město vzniklo roku 1960 sloučením do té doby samostatných historicky významných měst Brandýsa a Staré Boleslavi.

Zatímco Stará Boleslav, české nejstarší poutní místo, je spojena především s osobou sv. Václava, který zde byl roku 935 zavražděn, a také s mariánskou poutní tradicí – Palladiem, Brandýs zažíval dobu největší slávy až v období Habsburků, kteří zde zvelebili zámek a často tu pobývali (několik let zde strávil i pozdější císař a král Karel I.).

V roce 1998 se ve Staré Boleslavi konalo místní referendum o osamostatnění.[6] Hlasující se vyjádřili převážně proti rozdělení.[7]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[14]

Rok 1932

Ve městě Brandýs nad Labem (6 056 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (výběr):[15]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, katastrální měřičský úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, oddíl dělostřeleckého pluku 51, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, dva katolické kostely, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, izolační nemocnice, chudobinec, sirotčinec, útulna slepých dívek, sbor dobrovolných hasičů, ředitelství státních lesů a statků
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo holičů a kadeřníků, hostinských a výčepníků, obuvníků, oděvních živností, pekařů, řezníků a uzenářů, stavebních živností, truhlářů a soustružníků, cukrářů, kolářů, kovářů a potravních živností, továrna na kávoviny, dva pivovary, továrna na polévkové koření Brandýská cikorka, sladovny, továrna na hospodářské stroje, jatky, dva válcové mlýny, Dražická elektrárna
  • Služby: šest lékařů, tři zubní lékaři, dva zvěrolékaři, pět advokátů, notář, Česká banka, městský biograf, dva geometři, tři hotely (Adria, Černý kůň, Koruna), 14 hostinců, lékárna, tři restaurace (U města Prahy, Průchodská, U Branžovských), vinárna, Městská spořitelna, Záložna občanská, Okresní záložna hospodářská, Spořitelní a záložní spolek pro Brandýs nad Labem, Živnostenská záložna, dva fotoateliery

Ve městě Stará Boleslav (přísl. Houšťka, 4 321 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (výběr):[16]

  • Instituce: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, posádkové velitelství, četnická stanice, katolické kostely, klášter, sbor dobrovolných hasičů
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo hostinských a výčepníků, oděvních živností, stavebních živností a různých živností, výroba elektrotechnických potřeb, továrna na kosmetické přípravky, mlýn, pila, dva stavitelé, továrna na hospodářské stroje, dva velkostatky
  • Služby: čtyři lékaři, zvěrolékař, biograf Sokol, fotoateliér, hotel Kufr, 17 hostinců, léčivé lázně Houštka, lékárna, 2 restaurace, Městská spořitelna, Spořitelní a záložní spolek pro Písek a okolí, dva zubní ateliéry

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 v Brandýse žilo v 556 domech 5 145 obyvatel, z nichž bylo 2 575 žen. 5 031 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 32 k německé a 5 k židovské. Žilo zde 3 274 římských katolíků, 357 evangelíků, 387 příslušníků Církve československé husitské a 69 židů. Podle sčítání 1921 ve Staré Boleslavi žilo v 541 domech 3 833 obyvatel, z nichž bylo 1907 žen. 3 709 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 31 k německé. Žilo zde 2899 římských katolíků, 130 evangelíků, 99 příslušníků Církve československé husitské a 16 židů.[17]

Podle sčítání 1930 v Brandýse žilo v 856 domech 6 066 obyvatel. 5 850 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 101 k německé. Žilo zde 3 908 římských katolíků, 622 evangelíků, 477 příslušníků Církve československé husitské a 60 židů. Podle sčítání 1930 ve Staré Boleslavi žilo v 752 domech 4 323 obyvatel. 4 138 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 99 k německé. Žilo zde 3 327 římských katolíků, 227 evangelíků, 168 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.[18]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav[19][20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 7 291 7 945 8 065 8 750 10 681 9 882 11 609 12 243 13 292 13 993 14 412 15 644 15 298 17 537 19 420
Počet domů 674 735 781 869 1 101 1 242 1 853 2 470 2 541 2 658 2 725 2 915 2 967 3 332 4009
  • Věková struktura obyvatel obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav roku 2011

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Okolo města vede dálnice D10 s exity 10 a 14. Městem procházejí silnice: (okružní) II/101 Říčany – Úvaly – Brandýs nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou – Kladno – Unhošť – Jesenice, silnice II/245 Brandýs nad Labem – Čelákovice – Český Brod silnice II/331 Nymburk – Lysá nad Labem – Stará Boleslav (severní obchvat) – Záboří – (Mělník) a silnice II/610 Praha-Kbely – Brandýs n.L. – Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav – Turnov (původní silnice před R10).
  • Železnice – Městem procházejí dvě železniční tratě, každá po jednom břehu Labe. Po pravém břehu je to trať 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem, po levém břehu Labe trať 074 Čelákovice – Neratovice. Železniční trať 072 Lysá n.L. – Stará Boleslav – Mělník – Litoměřice – Ústí n.L. západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Na trati leží železniční stanice Stará Boleslav. Železniční trať 074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice je jednokolejná regionální trať. Na úseku z Brandýsa nad Labem do Čelákovic byla doprava zahájena roku 1882, v úseku do Neratovic byla doprava zahájena roku 1899. Na trati leží železniční zastávka Brandýs nad Labem zastávka, železniční zastávka Brandýs nad Labem-Zápská a železniční stanice Brandýs nad Labem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Příměstské autobusové linky vedly z města do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Čelákovice, Kostelec nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Praha, Úvaly (dopravci ČSAD Střední Čechy a TRANSCENTRUM bus).
  • Železniční doprava – Po trati 072 jezdilo velké množství nákladních vlaků, 8 párů rychlíků Kolín – Ústí nad Labem a 10 párů osobních vlaků v pracovních dnech, o víkendech 7 párů rychlíků a 8 párů osobních vlaků. Po trati 074 mezi Brandýsem nad Labem a Čelákovicemi v pracovních dnech jezdilo 19 párů osobních vlaků, o víkendech 17 párů osobních vlaků. Mezi Brandýsem nad Labem a Neratovicemi jezdilo v pracovních dnech 14 párů osobních vlaků, o víkendech 9 párů osobních vlaků.

Průmysl

V průmyslové zóně se nachází hned několik pro místní ekonomiku a zaměstnanost důležitých podniků. Například podniky Continental, Ciur, Omega-optix, Bosal.

Služby

Přímo v Brandýse nad Labem je několik obchodních řetězců: tři Penny Markety, Kaufland a v Průmyslové ulici Tesco a Lidl. Ve městě je několik benzinových pump: Benzina, Pap oil, Karoil a Robin oil ve Staré Boleslavi.

Kultura

Každoročně na svátek sv. Václava probíhá ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť. Jedná se o největší oficiální oslavu státního svátku 28. září – Dne české státnosti. Ta vrcholí slavnostní bohoslužbou na Mariánském náměstí, kterou celebrují čeští a moravští biskupové. Po celý den je připraven bohatý duchovní i kulturní program. V roce 2009 se pouti zúčastnil papež Benedikt XVI. Ten navštívil nejdříve místo mučednické smrti sv. Václava – baziliku sv. Václava a poté celebroval bohoslužbu pro více než 50 000 věřících. S tímto dnem se pojí také tradiční nápoj nazývaný „Sklepní kalich“.

Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země české třemi korunkami, posvěcenými v Římě ve Vatikánu Svatým otcem Františkem.

Devadesáté výročí "Svatováclavského milénia" a desáté výročí návštěvy Benedikta XVI. připomenul ve své homilii apoštolský nuncius arcibiskup Charles Daniel Balvo celebrující misii na "Národní svatováclavské pouti" v sobotu 28. září 2019. V předvečer oslav, v pátek 27. září, byla u chrámu sv. Václava odhalena busta papeže Benedikta XVI.

Mezi významné tradiční akce, které se ve městě pořádají, patří festival Hopsa hejsa do Brandejsa s řadou hudebních a divadelních představení, ukázkami, exhibicemi, soutěžemi pro děti, pouťovými atrakcemi a dalším bohatým programem pro všechny bez rozdílu věku. Akci, která každoročně přiláká kolem 10 000 návštěvníků, pořádá od roku 1998 Brandýské kulturní sdružení.

V oblasti rockové hudby patří k brandýskému koloritu místní skupina Diogenes, která v regionu působí nepřetržitě již od roku 1986.

Knihovna

Knihovna Eduarda Petišky – oddělení pro dospělé

Knihovna Eduarda Petišky je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou zřizovanou městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Je knihovnou veřejnou, která poskytuje knihovnické a informační služby[21] obyvatelům města i obcí regionu. Kromě standardních činností (absenční a prezenční půjčování, poradenská činnost v oblasti literatury, lekce informatické výchovy pro MŠ, ZŠ a SŠ zaměřené na rozvoj funkční gramotnosti, akce propagující literaturu a čtení formou autorských čtení, besed, přednášek a workshopů, zpřístupňování lokální historie) zajišťuje knihovna ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou přednášky Virtuální univerzity třetího věku pro 40 studentů – seniorů. Jsou připravovány celoměstské akce: Hrátky s kocourem Mikešem (den plný her pro rodiče s dětmi) a brandýskoboleslavská literární noc Čtení na Labi. Celostátní dopad má literární soutěž určená seniorům Polabská vrba.[22] Od roku 2022 se knihovna zapojila do projektu Senioři píší Wikipedii.

Veřejná knihovna v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi vznikla v roce 1964 spojením Okresní knihovny v Brandýse nad Labem a Městské knihovny ve Staré Boleslavi v návaznosti na sloučení měst Brandýs nad Labem a Staré Boleslavi v roce 1960. Knihovny v obou městech vznikly v roce 1921. Masarykova knihovna a čítárna v Brandýse nad Labem byla otevřena 1. ledna 1921, knihovna ve Staré Boleslavi 12. ledna téhož roku. Vývoj obou knihoven se lišil. Knihovna v Brandýse nad Labem se stala v roce 1951 knihovnou okresní, knihovna ve Staré Boleslavi zůstala knihovnou městskou. Okresní funkce byla v roce 1988 přestěhována do Říčan. Od roku 2004 nese knihovna jméno čestného občana města spisovatele Eduarda Petišky. Umístění knihovny v centru města (Ivana Olbrachta 36[23] v Brandýse n.L. a Na Dolíku[24] ve Staré Boleslavi) je zcela vyhovující, prostory[25] v obou částech města jsou nedostačující.

Pamětihodnosti

Brandýs nad Labem

Podrobnější informace naleznete v článku Brandýs nad Labem.
Zámek v Brandýse nad Labem

K pamětihodnostem Brandýsa nad Labem patří především zámek na místě gotického hradu z roku 1300 (1306). Zámek byl roku 1919 zkonfiskován státem, od roku 1995 pak patří městu. Pod zámkem se nachází mlýn, dále kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého a barokní pivovar postavený podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Mezi gotické památky patří kostel sv. Vavřince s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století a později barokně přestavěný a také kostel sv. Petra. Z doby renesanční pochází katolický farní kostel Obrácení sv. Pavla, původně sbor Jednoty bratrské, postavený Matteem Borgorellim v letech 1541–1542, některé obytné domy na náměstí, a hlavně katovna s psaníčkovými sgrafity.

Z barokních staveb lze jmenovat například děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773. Mezi jeden z nejstarších v Česku patří židovský hřbitov založený již roku 1568.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí

Stará Boleslav

Podrobnější informace naleznete v článku Stará Boleslav.

Stará Boleslav je spojená se svatováclavskou tradicí. Nachází se zde románská bazilika sv. Václava založená spolu s kolegiátní kapitulou roku 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou sv. Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice sv. Václav zavražděn a původně pohřben. Jedná se o nejstarší křesťanské poutní místo v Česku.

Vedle stojí románský kostel sv. Klementa s výjimečnými románskými freskami ze 3. čtvrtiny 12. století, nejstarší v Čechách.

Dalším významným poutním chrámem je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. M. Filippiho, ve kterém je uchováváno Palladium země české, uctívaný milostný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple blahoslaveného Podivena, postavená podle návrhu K. I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven, sluha sv. Václava, umučen.

Městská brána je pozůstatkem středověkého opevnění z počátku 10. resp. 2. poloviny 14. století. Nachází se zde řada barokních budov: Jezuitská kolej ze 2. poloviny 17. století, budova proboštství z let 1728–1734 či budova kapitulního děkanství z let 1710–1712. Kostel sv. Václava a kostel Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami.

Osobnosti

Rodáci

Osobnosti spjaté s městem

Návštěva císaře Karla I. v březnu 1917

Partnerská města

Další fotografie

  • Stará Boleslav – Městská brána, v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Stará Boleslav – Městská brána, v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Mariánské náměstí ve Staré Boleslavi s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a renesanční radnicí
    Mariánské náměstí ve Staré Boleslavi s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a renesanční radnicí
  • Nový most mezi Brandýsem a Boleslaví
    Nový most mezi Brandýsem a Boleslaví
  • Radnice v Brandýse
    Radnice v Brandýse
  • Jasan ztepilý u zámku
    Jasan ztepilý u zámku, památný strom
  • Lípa císaře Františka I. u zámku
    Lípa císaře Františka I. u zámku, památný strom
  • Dub Ludvíka Salvátora u zámku
    Dub Ludvíka Salvátora u zámku, památný strom
  • Dub Kralovický u Labe
    Dub Kralovický u Labe, památný strom
  • Dub letní u rezidence, památný strom
    Dub letní u rezidence, památný strom
  • Lípy u křížku v ulici Třebízského, památné stromy
    Lípy u křížku v ulici Třebízského, památné stromy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ https://www.czso.cz/csu/czso/zajimavosti_nazvu_obci_v_ceske_republice
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 659. 
  6. ↑ Adéla Poláková, Josef Trčka: Brandýs nad Labem–Stará Boleslav, iHNed.cz, 4. 2. 2004
  7. ↑ Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, informace o městě Archivováno 9. 12. 2009 na Wayback Machine., brandýsko.cz, nedatováno, přístup v lednu 2010
  8. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  14. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 73-74. (česky a německy)
  16. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1585-1586. (česky a německy)
  17. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 9. 
  18. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 17. 
  19. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 152, 153, záznam 4. Dostupné online. 
  20. ↑ Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Knihovní řád. Knihovna Eduarda Petišky [online]. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Knihovna E. Petišky, 2016, 2012 [cit. 2019-06-11]. Dostupné z: http://www.knihovna.brandysnl.cz/app/uploads/2016/11/Knihovní-řád.pdf
  22. ↑ Polabská vrba. Knihovna Eduarda Petišky [online]. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Knihovna E. Petišky, 2016, 2016 [cit. 2019-06-11]. Dostupné z: http://www.knihovna.brandysnl.cz/akce/polabska-vrba/
  23. ↑ https://mapy.cz/zakladni?x=14.6613944&y=50.1860546&z=18&source=firm&id=404356
  24. ↑ https://mapy.cz/zakladni?x=14.6787801&y=50.1948114&z=18&source=firm&id=400713
  25. ↑ http://www.knihovna.brandysnl.cz/o-knihovne/virtualni-prohlidka/

Související články

Literatura

  • BOHÁČOVÁ, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
  • PÁTROVÁ Karin: Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 2009
  • PRÁŠEK, Justin Václav: Okres Brandejs nad Labem I.-III., Praha 1908–1913 / 2007–2008
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. 
  • RYNEŠ, Václav: Palladium země české, Praha 1948
  • ŠORM, Antonín: Pověsti o českých zvonech. Praha 1926.
  • ŠPŮREK, Stanislav: Stará Boleslav, Praha 1938

Externí odkazy

Zdroj