Stanisław Kutrzeba

Stanisław Kutrzeba
Narození 15. listopadu 1876
Krakov
Úmrtí 7. ledna 1946 (ve věku 69 let)
Krakov
Místo pohřbení Rakowický hřbitov
Alma mater Jagellonská univerzita
Povolání historik a spisovatel literatury faktu
Zaměstnavatel Jagellonská univerzita
Ocenění Zlatý záslužný kříž
komandérský kříž Řádu znovuzrozeného Polska
velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Funkce Rektor Jagellonské univerzity
poslanec Sejmu Polské lidové republiky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanisław Marian Kutrzeba (15. listopadu 1876, Krakov – 7. ledna 1946, tamtéž) byl polský historik a politik, který byl od roku 1908 profesorem na Jagelonské univerzitě, a potom až dokonce svého života předsedou Studií polského práva. Byl vedoucím katedry práva (1913/1914, 1920/1921), univerzitním rektorem (1932/1933), generálním sekretářem Polské akademie věd (1926-1939) a jejím presidentem (1939-1940). Byl jedním z mnoha profesorů Jagelonské univerzity zatčených Němci během zvláštní akce Krakau v roce 1939. Poté, co byl roku 1940 propuštěn účastnil se podzemního vzdělávání. V roce 1945 byl poslancem Státní národní rady. Jeho práce v oblasti historii práva se zaměřovaly na historii polského práva od 14. do 18. věku a na historii Krakova.

Život

Stanisław Kutrzeba strávil svoje mládí v Krakově, kde dokončil své vzdělání tím, že získal doktorát v právu na Jagelonské univerzitě v roce 1898; studoval také v cizině (v Paříži) a v roce [[1902] se habilitoval. Jeho kariéra byla úzce spojena s univerzitou, kde získal svůj doktorát: stal se profesorem Jagelonské univerzity v roce 1908 a od té doby do konce svého života byl vedoucím Studií polského práva. Předsedou katedry práva (1913/1914, 1920/1921), zastával také místo univerzitního rektora (1932/1933).

Byl také aktivní v jiných organizacích, z nich nejprominentnější byla Polská akademie věd. Byl jejím generální sekretářem (1926-1939) a jejím presidentem (1939-1946). Jiné organizace ve kterých byl aktivní zahrnují: Varšavskou vědeckou společnost, Lvovskou vědeckou společnost, Poznaňskou společnost přátel umění a věd, Polskou historickou společnost a Krakovskou historickou a památkovou společnost. Byl členem zahraničních a mezinárodních organizací jako byla Maďarská akademie věd a francouzská Akademie společenských a politických věd.

V roce 1939 byl zatčen během čistky krakovských polských intelektuálů (Sonderaktion Krakau) německými nacionální socialisty. Až do února 1940 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po propuštění se připojil k Polskému podzemnímu státu. Stal se členem Výboru tří, který pomáhal perzekuovaným rodinám osob, které byly s univerzitou spojeny; byl také aktivní v podzemním vzdělávání.

V roce 1918 byl členem polské delegace na Pařížské mírové konferenci (1919-1920). V roce 1944 se účastnil rozmluv, které vedly k vytvoření Provizorní vlády národní jednoty. V roce 1945 se stal členem Státního národního shromáždění. Obdržel vyznamenání včetně Komandérského kříže a Komandérského kříže s hvězdou Řádu znovuzrozeného Polska (1930) a důstojnický kříž Legie cti.

Dílo

Kutrzebovo dílo v oblasti historie se zaměřovalo na historii polského práva, historii Polska od 14. do 18. věku a historii Krakova. Publikoval přes 400 různých akademických prací. Také se zabýval publikováním Polského biografického slovníku. Jeho „Historia źródeł dawnego prawa polskiego“ (1925-1926) byla recenzována jeho bývalým studentem, dalším dobovým polským historikem práva a profesorem Jagelonské univerzity Adamem Vetulanim, jakožto „nejdůležitější podpůrná práce pro historii, vytvořená v meziválečné době.“

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław Kutrzeba na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

Zdroj