Střezislava

Střezislava
Narození 10. století
Úmrtí 987
Manžel Slavník
Potomci Soběslav a svatý Vojtěch
Otec Radslav?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střezislava byla manželkou Slavníka, českého šlechtice a zakladatele dynastie Slavníkovců.

Historik Dušan Třeštík uvedl, že se Střezislava narodila nejpozději roku 920.[1] Rakouský historik Johann Loserth měl za to, že se Střezislava narodila jako dcera českého knížecího páru Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry.[2]Josef Žemlička přepokládal, že byla Střezislava potomkem Boleslava I.[3] Dle Dalimilovy kroniky Střezislava pocházela z rodu kouřimských knížat, k čemuž se přikláněl i Dušan Třeštík. Na základě narození jejího syna Vojtěcha v roce 956, jenž nebyl nejstarším z jejích synů, se Dušan Třeštík domníval, že se za knížete Slavníka vdala nejpozději kolem roku 950.[1]

„ Žena, jak se praví, čistých mravů, štědrá v almužnách, vyznávajíc víru činy dávala krásný výraz své vznešenosti. Ale prospívajíc ve škole ctnosti, nebyla dobrou strážkyní svého bratra. Neboť zatímco horlila o čistotu a důvěrně se oddávala modlitbám, poskytla mužovi příležitost hřešit ne s jednou, nýbrž s mnohými ženami. “
— Bruno z Querfurtu[4]

V Kosmově kronice je zaznamenáno, že Střezislava zemřela v roce 987. Podle historika Vratislava Vaníčka s úmrtím Střezislavy možná souvisel odchod pražského biskupa a zároveň jejího syna Vojtěcha z Čech.[5] Střezislava měla s manželem 6 synů, těmi byli Soběslav, Spytimír, Pobraslav, Pořej, Čáslav a svatý Vojtěch. Nejspíše Slavník se Střezislavou zplodili i nějaké dcery.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 422. 
  2. ↑ LOSERTH, Johann. Der Sturz des Hauses Slawnik. Vídeň: Archiv für österreichische Geschichte, 1884. S. 12. 
  3. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-272-3. S. 273.
  4. ↑ Bruno z Querfurtu. Nascitur purpureus flos [online]. Překlad Oldřich Králík. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 175. 

Literatura

Prameny

Bibliografie

Zdroj