Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)

Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)
Autor Dušan Třeštík
Původní název Počátky Přemyslovců
Země Česko
Jazyk čeština
Žánr odborná literatura
Vydavatel Nakladatelství Lidové noviny
Datum vydání 1997 a 2008
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) jsou jedním z nejznámějších a nejvlivnějších děl předního českého historika druhé poloviny 20. století Dušana Třeštíka. Původně se mělo jednat pouze o přepracované vydání starší publikace z roku 1981, nakonec však vzniklo dílo zcela nové. Třeštík na něm pracoval v letech 1994–1996, vyšlo v Nakladatelství Lidové noviny roku 1997. Kniha je věnována památce Františka Palackého, „největšího z českých historiků, který vymyslel tento národ“, a zabývá se obdobím od příchodu Slovanů do střední Evropy po zavraždění knížete Václava roku 935.

Mezi originální teorie, které v knize Třeštík předložil (a nebyly všeobecně přijaty), patří:

  • Legenda X – předpokládaná nedochovaná latinská legenda, ze které měli čerpat autoři většiny známých legend (kapitola III/12)
  • Václavovo zabití mohla být náhoda, nemusela to být plánovaná vražda (kapitola IV/20, s. 434–435)

Základní osnova díla

Text se dělí na čtyři rozsáhlé oddíly, z nichž v prvním – Příběhy Čechů – jsou rekonstruovány etnické pohyby ve střední Evropě a na Balkáně v průběhu pátého a šestého století, na jejichž základě Třeštík stanovuje datum slovanského obsazení Čech a Moravy přibližně k roku 530. Dále je rozebírána teorie českých kmenů (gentes) (Lemuzi, Charváti, Lučané atd.), jež je vyvrácena a nahrazena představou jediného kmene (gens) Čechů.

V druhém oddíle – Chronologie prvních Přemyslovců – autor analyzuje několik písemných zdrojů týkajících se nejstarších generací historických Přemyslovců, jedná se zejména o tzv. Kristiánovu legendu, legendu Fuit in provincia Bohemorum a Crescente fide, pomocí rozboru stanovuje přibližná životopisná data nejstarších Přemyslovců (např. narození knížete Bořivoje klade do let 852 až 854).

Ve třetí části knihy – Vražda Václava – se historik vrací ke starému sporu o datum smrti knížete Václava, aby se – opět na základě pečlivého kritického zkoumání pramenů – jednoznačně přiklonil k datu 28. září 935.

Poslední část – Příběh Přemyslovců – je syntézou poznatků z předchozích úvah, autor zde podává jednotnou a vnitřně soudržnou rekonstrukci dějů v Čechách a na Moravě (rozsáhlá kapitola o Velkomoravské říši) od počátku šestého století až po vznik Boleslavova českého státu po roce 935.

Citace

„Ten příběh o českých dějinách, který vytvořil Palacký, stál na bludu romantismu, to co proti němu postavili Goll s Pekařem, bylo důsledkem pozitivistického bludu. Vždy jsou ale jiní, kteří se s touto opravárenskou činností nespokojují a zkoušejí – pohrávajíce si s možnostmi – nové hypotézy, které ovšem celkový obraz nedoplňují, nýbrž bourají. Ne všem se to podaří, ale jen tak vzniká něco nového a poznání se pohybuje.“ (str. 14)

„Tak vznikl před tisícem a padesáti sedmi léty první český stát. Na jeho počátku stojí bratrovražda, jeden z nejstrašnějších zločinů, které lidstvo zná. Proč pak ale mnoho bájných dějin začíná právě jí? Proč stojí na počátku dějin světovládného Říma tragédie Romula a Rema, na počátku biblických dějin Kain s Ábelem?“ (str. 448)

Vydání

Zdroj