Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Ústřední inspektorát SZPI v Brně
Ústřední inspektorát SZPI v Brně
Vznik 3. 11. 1986
Právní forma organizační složka státu
Sídlo Květná 504/15, Brno, 603 00, Česko
Ústřední ředitel Ing. Martin Klanica
Oficiální web www.szpi.gov.cz
Datová schránka avraiqg
IČO 75014149 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) je správní úřad České republiky podřízený Ministerstvu zemědělství, orgán státního dozoru zejména nad bezpečností, jakostí a řádným označováním potravin. Sídlí v Brně a je účetní jednotkou a organizační složkou státu. SZPI vznikla v roce 1986.[1] Zaměstnává přibližně 560 osob (k 31. prosinci 2019),[2] ústředním ředitelem je od roku 2013 Martin Klanica.[3]

Působnost SZPI je vymezena zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů.[4] Před jeho přijetím, do 31. prosince 2002, se úřad jmenoval Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI).[5] SZPI se zabývá kontrolou výroby a dovozu potravin neživočišného původu, kontroluje uvádění na trh potravin živočišného i neživočišného původu a kontroluje jejich označování. Do kontrolních kompetencí SZPI spadají také tabákové výrobky a předměty a materiály ve styku s potravinami. Od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola reklamy a kontrola pokrmů v zařízeních společného stravování. Činnost SZPI je dána jak legislativou EU,[6] tak i českými národními předpisy.[7]

Inspektoráty SZPI a jejich působnost

Ústřední inspektorát SZPI se nachází v Brně. V sedmi městech České republiky jsou dále umístěny regionální inspektoráty SZPI s dozorovou působností vždy pro dva kraje ČR:[8]

Kontrolní kompetence SZPI

SZPI provádí dozor zejména v oblasti bezpečnosti, jakosti a řádného označování zemědělských produktů, potravin a tabákových výrobků. Do kontrolní kompetence SZPI spadá:

  • Výroba potravin neživočišného původu.
  • Uvádění na trh potravin živočišného i neživočišného původu.
  • Provozovny veřejného společného stravování.
  • Výroba, distribuce a prodej tabákových výrobků.
  • Potraviny uváděné na trh formou prodeje na dálku.
  • Označování potravin.
  • Dovoz potravin (ze třetích zemí) neživočišného původu.
  • Nahlašování dovozu (ze zemí EU i ze třetích zemí) vybraných komodit.
  • Reklama týkající se potravin (tištěná reklama a reklama na internetu).
  • Materiály ve styku s potravinami.

Kontrola na základě analýzy rizika

Kontrola ze strany SZPI probíhá na základě analýzy rizika, která zohledňuje:

Ve Zprávách o činnosti SZPI zveřejněných na webových stránkách inspekce lze nalézt souhrnné výsledky kontrol za jednotlivé kalendářní roky.[9]

Ukládání opatření a správní trestání

Na základě kontrolních zjištění z prováděných kontrol ukládá SZPI kontrolovaným osobám opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Rovněž v rámci své věcné působnosti vede SZPI správní řízení o přestupcích s provozovateli potravinářských podniků a ukládá za porušení právních předpisů těmto subjektům pokuty dle zákona č. 146/2002 Sb. a dle zvláštních předpisů.  

Ve Zprávách o činnosti SZPI zveřejněných na webových stránkách inspekce lze nalézt počty uložených opatření a souhrnné výsledky správních řízení o přestupcích.[9]

Hodnocení, zatřiďování a kontrola vína

Ověřování hroznů, hodnocení a zatřiďování vín v komisi SZPI

Proces zatřiďování vína na SZPI.

SZPI v době vinobraní každoročně ověřuje hrozny pro výrobu vín s přívlastkem. Vlastní ověřování hroznů provádějí tzv. vinařští důvěrníci.[10] Jedná se zpravidla o externí pracovníky. Důvěrníci ověřují původ, cukernatost, zdravotní stav, odrůdu a množství hroznů. Výrobci vína z ČR podávají žádost o hodnocení a zatřídění vín Inspektorátu SZPI v Brně, kde jsou přijímány vzorky vín, jež jsou následně hodnoceny. Přílohou žádosti o zatřídění vín jsou i protokoly o zkoušce vystavené akreditovanými laboratořemi. Pokud víno splňuje analytické požadavky, je následně senzoricky hodnoceno. Senzorické hodnocení probíhá na brněnském inspektorátu v jedné z nejlépe vybavených místností pro senzorickou analýzu vín v ČR. Členy komise jsou zpravidla zástupci odborné vinařské veřejnosti.[11]

Kontrola vína

Při plánování kontrolní činnosti v případě vína se uplatňuje tzv. analýza rizika, kdy jsou zohledňovány poznatky z trhu, podněty veřejnosti a další aspekty. Při kontrolní činnosti je využívána spolupráce s jinými dozorovými orgány – např. s celními úřady při kontrole průvodních dokladů při přepravě vinařských produktů. Vzorky jsou inspektory odebírány do laboratoří SZPI, kde jsou analyzovány i za využití sofistikované laboratorní techniky a metod. Počty kontrol ve vinařském segmentu v meziročním srovnání stabilně narůstají.

Laboratoře SZPI

Spektrometr NMR 600MHz, v pozadí spektrometr NMR 400MHz pro stanovení izotopových poměrů stabilních izotopů vodíku např. ve vínech či lihovinách v laboratoři I SZPI Brno.

Laboratorní analýzy vzorků odebraných inspektory SZPI v rámci kontroly zabezpečují pro SZPI dvě vlastní laboratoře (v Praze a v Brně) akreditované podle revidované normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, které jsou vysoce specializované na určité druhy analýz. SZPI využívá rovněž pro výkon úřední kontroly i další zhruba dvacítku externích tuzemských i zahraničních laboratoří určených v souladu s nařízením o úředních kontrolách. Nezbytnou podmínkou činnosti zkušebních laboratoří pro úřední kontrolu potravin je plnění požadavků ČSN EN ISO/IEC 17025 v návaznosti na požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin.

Laboratoř inspektorátu v Praze je specializována zejména na stanovení pesticidů, mykotoxinů, alkaloidů, vitamínů, anabolických steroidů či alergenů v potravinách a provádí i rozbory lihovin, piva či tabákových výrobků. Laboratoř Inspektorátu SZPI v Brně je specializována zejména na kontrolu vína, lihovin, medů, ovocných šťáv a dále na senzorické analýzy potravinářských komodit, stanovení kontaminantů (těžkých kovů) v potravinách nebo na kontrolu velikosti písma v rámci označování potravin. Obě laboratoře se kromě kontroly bezpečnosti či jakosti potravin nebo kontroly uvádění spotřebitele v omyl intenzivně věnují i problematice odhalování falšování potravin (vína, lihovin, ovocných šťáv, medů, čokolád, nápojů, džemů, kečupů, rostlinných olejů, ryb a masných výrobků). Pro tento účel jsou tato laboratorní pracoviště systematicky rozšiřována.

Nakuřovací přístroj používaný v laboratoři I SZPI Praha k analýze cigaret, který simuluje kouření člověkem. Takto získaný kouř je pak dále analyzován na obsah dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého.

Od roku 2005 je brněnská laboratoř vybavena technologií pro stanovení poměrů stabilních izotopů vodíku, uhlíku a kyslíku, což znamená možnost a potenciál k průkazu falšování vína, lihovin, šťáv nebo medů. Vzniklo oddělení izotopových analýz, které je vybaveno přístroji nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR) a hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) včetně potřebných zařízení zajišťující přípravu vzorků a nutné vedlejší procesy. V roce 2018 byla laboratoř dovybavena novým spektrometrem NMR 600 MHz, který dvojnásobně navýšil kapacity laboratoře a rozšířil portfolio analýz zaměřených na autenticitu potravin. Ve stejném roce byla pořízena také technika a software rozšiřující možnosti použití techniky NMR pro zavádění metod tzv. necílové analýzy potravin.

Dvourozměrný plynový chromatograf (GCxGC) s hmotnostním spektrometrem pracujícím na principu doby letu („time-of-flight“, TOF), který se používá zejména ke stanovení reziduí pesticidů a dalších těkavých kontaminantů organického původu v potravinách v laboratoři I SZPI Praha.

Od roku 2008 brněnská laboratoř úzce spolupracuje na tvorbě Evropské databanky analytických údajů o izotopech vín zřízené při evropském referenčním středisku pro kontrolu v odvětví vína v rámci Společného výzkumného střediska při Evropské komisi, která je prováděna na základě nařízení Komise (EU) 2018/273 a nařízení Komise (EU) 2018/274. V roce 2010 byly v brněnské laboratoři nově zavedeny postupy dle harmonizovaných metod mezinárodní komise pro med IHC a průběžně jsou zaváděny metody Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Od roku 2017 laboratoř používá také metodu plynové chromatografie s hmotnostní detekcí pro chirální separace aromatických látek a průkazu přídavku nedovolených aromat.

Pražská laboratoř byla v roce 2006 jmenována Národní referenční laboratoří (NRL) pro oblast pesticidů a mykotoxinů a figuruje aktuálně jako NRL pro oblast pesticidů singlresiduální metodou, pesticidů v cereáliích a pesticidů v ovoci a zelenině, NRL pro mykotoxiny a rostlinné toxiny a NRL pro kontaminující látky z výroby. Do pražské laboratoře byl v roce 2004 pořízen první kapalinový chromatograf s hmotnostním detektorem (LC/MS/MS) a v návaznosti na to bylo systematicky rozšiřováno spektrum sledovaných reziduí pesticidů a kontaminantů. Laboratoř také rozšířila analýzy související s výživovým označováním potravin. V návaznosti na pořízení dvoudimenzionálního plynového chromatografu s hmotnostním detektorem na principu doby letu (GCxGC–TOF) a dalších kapalinových chromatografů s hmotnostním detektorem (LC/MS/MS) se laboratoř zaměřila také na analýzu anabolických steroidů a hormonů v doplňcích stravy a postupně rozšířila svoji činnost i o sledování dalších zakázaných biologicky aktivních, látek a léčiv v potravinách.

SZPI a mezinárodní spolupráce

Pracovní skupiny Rady EU a Evropské komise

Zaměstnanci SZPI se podílí na činnosti Pracovních skupin Rady EU a Evropské komise. Svými znalostmi a poznatky z praxe zde přispívají k podobě právních předpisů, případně výkladových dokumentů a vodítek, které v oblasti potravinářství vznikají na úrovni EU.

Odborní zaměstnanci SZPI jsou aktivně zapojeni v pracovních skupinách, které se zabývají např. následující problematikou:

  • RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) - Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva
  • AACS (Administrative Assistance and Cooperation System) – Systém správní pomoci a spolupráce
  • Food Fraud - Podvody v potravinách
  • Zemědělské kontaminanty
  • Víno
  • Internetový prodej
  • Úřední kontroly potravin

Projekty financované z fondů EU a další mezinárodní spolupráce

SZPI dlouhodobě spolupracuje se zahraničními orgány dozoru. Jako možnost rozvinutí kooperace jsou využívány projekty přeshraniční spolupráce financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V minulosti SZPI realizovala tyto projekty s dozorovými orgány všech zemí sousedících s ČR.

Zaměstnanci úřadu dále působí jako školitelé v rámci různých vzdělávacích akcí v zahraničí, např. v rámci TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange) či iniciativy Better Training for Safer Food.[12]

Heads of Food Safety Agencies

SZPI se dvakrát ročně účastní tzv. Heads of Agencies - setkání vedoucích dozorových orgánu EU nad potravinami. Toto neformální sdružení zástupců dozorových orgánu slouží jako platforma pro sdílení zkušeností a informací z oblasti výkonu úředního dozoru nad potravinami a zaštiťuje je vždy země aktuálně předsedající Radě EU.

Webový portál Potraviny na pranýři

Webové stránky Potraviny na pranýři

„Potraviny na pranýři“ jsou projektem SZPI pod záštitou Ministerstva zemědělství. Projekt zahrnuje několik vzájemně propojených částí – webovou stránku, mobilní aplikaci a profily na Facebooku, Twitteru a Instagramu. Jedná se o důležitý nástroj komunikace SZPI se spotřebiteli.

Web Potraviny na pranýři byl spuštěn 10. 7. 2012 a přináší informace o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných v rámci úřední kontroly SZPI, o uzavřených provozovnách a o tematicky zaměřených kontrolách.[13]

Data k srpnu roku 2020.

V sekci Potraviny jsou zveřejňovány záznamy o nevyhovujících šaržích potravin, které jsou tříděny podle závažnosti zjištění do tří kategorií – nebezpečné, falšované a nejakostní. V sekci Uzavřené provozovny jsou zveřejňovány provozovny nebo části provozoven, které SZPI v rámci úřední kontroly uzavřela (uložila zákaz užívání prostor) z důvodu závažného porušení hygienických předpisů (např. výskyt škůdců, myšího trusu, výrazně zanedbaný úklid, hromadění odpadů nebo absence přístupu k tekoucí vodě). V Tematických kontrolách jsou uvedeny výsledky ústředně řízených akcí, které byly zaměřeny na určitou konkrétní problematiku trhu. Jsou zde uvedeny všechny šarže potravin, které byly v rámci kontrolní akce zkontrolovány, a to i ty, které vyhověly právním předpisům. V sekci Rizikové weby jsou spotřebitelé upozorněni na rizikové webové stránky a výrobky prodávané přes Internet.[13]

Na webu je dále v horní liště umístěn kontaktní formulář „Připomínka k webu“, v rámci něhož mají spotřebitelé možnost zasílat své dotazy nebo návrhy na zlepšení webu. Web je také přizpůsoben zrakově znevýhodněným uživatelům.[13]

Mobilní aplikace Potraviny na pranýři

V současnosti je spotřebitelům k dispozici mobilní aplikace ke stažení zdarma pro operační systémy - Android (mobilní telefony a tablety) a iOS (iPhone).

Mobilní aplikace uživateli umožňuje zobrazit si 20 nejnovějších záznamů zveřejněných na webu Potraviny na pranýři, zkontrolovat si, kde v jejich okolí byly zjištěny nevyhovující potraviny a to pomocí GPS lokalizace zařízení nebo po zadání PSČ či vyhledání konkrétního místa na mapě. V aplikaci je možné se také podívat se do Tematických kontrol, zobrazit si aktuality z webových stránek SZPI či si vyhledat kontakt na všechny inspektoráty SZPI.

Mobilní aplikace dále umožňuje uživateli - spotřebiteli podat podnět ke kontrole, a to svým mobilním zařízením vyfotit závadný stav nebo potravinu, o které chce SZPI informovat, doplnit popis nedostatku a odeslat informace z mobilní aplikace přímo na příslušný inspektorát SZPI.

FB, Twitter a Instagram Potraviny na pranýři

SZPI na sociálních sítích komunikuje prostřednictvím služby Facebook, Twitter a Instagram na profilu „Potraviny na pranýři“ (www.facebook.com/potravinynapranyri;  www.twitter.com/NaPranyri, www.instagram.com/potravinynapranyri), který byl zřízen s cílem informovat spotřebitele o aktuálních zjištěních SZPI a zvyšovat spotřebitelskou gramotnost uživatelů sociálních sítí prostřednictvím zveřejňování informací, a to při zohlednění specifik komunikace na sociálních sítích.

Systém RASFF, systém AACS a role SZPI

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech mezi členy systému: Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

SZPI je součástí Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva od roku 2004 a je jediným kontaktním místem pro daný systém v rámci České republiky. SZPI koordinuje komunikaci v daném systému pro Českou republiku. SZPI soustřeďuje informace ze všech dozorových orgánů nad potravinami a krmivy v České republice. Dojde-li ke zjištění výskytu nebezpečného výrobku některým z dozorových orgánů v ČR, odesílá SZPI do Evropské komise informace získané od jednotlivých účastníků národního systému. Česká republika je pak zpětně informována o kontrolních zjištěních v členských státech EU. Webové stránky SZPI obsahují mimo jiné interní rubriku pro zaregistrované uživatele z českých dozorových orgánů v oblasti potravin a krmiv, která obsahuje přehled oznámení ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva týkajících se ČR a další související dokumenty.[14]

Administrative Assistance and Cooperation System (AACS)

Evropská komise EU spustila dne 18. 11. 2015 elektronický nástroj Administrative Assistance and Cooperation System (AACS) – Systém správní pomoci a spolupráce, který podporuje a usnadňuje komunikaci mezi dozorovými orgány, které se podílejí na boji proti falšování potravin na území Evropy.[15]

Česká republika se do systému od počátku zapojila a národním kontaktním místem pro nový systém AACS se stala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má s odhalováním falšovaných potravin zkušenosti a která spolupracuje i s ostatními orgány dozoru nad potravinami.

Důvodem Evropské komise pro založení informačního systému AACS byla aféra s koňským masem v roce 2013[16], kdy se nedařilo efektivně komunikovat napříč různými členskými zeměmi EU a jejich dozorovými orgány. Cílem informačního systému AACS je, aby komunikační síť fungovala efektivněji, bylo možné rychleji reagovat na žádosti o informace mezi jednotlivými dozorovými orgány a byla tak lépe zajištěna prevence i ochrana spotřebitelů[17].

Systém AACS, zaměřený na falšování potravin paralelně funguje s mezinárodním Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF), v rámci něhož jsou vyměňovány informace o potravinách, které nejsou bezpečné.

Předmětem AAC jsou jakákoliv nevyhovující kontrolní zjištění, která vyžadují přijetí opatření v jiných členských státech EU. SZPI má jako kontaktní místo přímou vazbu na Evropskou komisi a ostatní kontaktní místa v členských státech. SZPI je také specializovaným styčným místem pro komunikaci o potravinových podvodech mezi členskými státy EU v rámci tzv. Food Fraud Network (FFN). Předmětem komunikace v rámci FFN jsou zjištění klamavého a podvodného jednání, případně podezření na takovéto jednání.[18]

Systém managementu kvality dle standardu ISO 9001

SZPI v roce 2005 splnila požadavky pro zisk certifikace systému managementu kvality a stala se jedním z prvních držitelů tohoto certifikátu jakosti v rámci státní správy ČR.

SZPI disponuje tímto certifikátem kvality pro ústřední inspektorát a dále pro všechny své krajské inspektoráty, tento standard se vztahuje na všechny zaměstnance SZPI. Daným systémem jsou řízeny veškeré procesy spojené s úřední kontrolou potravin. Budování systému managementu kvality bylo v organizaci zahájeno v roce 2003.[19]

Jednotný postup celého úřadu dle certifikace má dopad jak pro SZPI, tak i pro kontrolované osoby, a to v podobě standardizace postupů v rámci kontrolního řízení i případného správního řízení. Jedná se o systém řízené dokumentace s jasně nastavenými vazbami a zodpovědností u jednotlivých pozic. Cílem tohoto systému, který je každoročně auditován a recertifikován externí autoritou, je lépe zvládat běžné i mimořádné situace, efektivní a profesionální provádění kontrol, systematický rozvoj a další specializace práce[20].

Politika jakosti SZPI byla shrnuta do následujících hlavních bodů[21]:

  1. Kontrolní činnost vykonávat v souladu s právními předpisy, a to nezávisle, odborně a účelně.
  2. Pružně reagovat na měnící se podmínky prostředí jako jsou zejména nové kompetence, legislativní změny, nové technologie a nové formy uvádění potravin na trh.
  3. Včas a objektivně informovat spotřebitele, jakožto zákazníky a ostatní zainteresované strany o svých důležitých zjištěních a spolupodílet se tak na zvýšení úrovně jejich informovanosti a povědomí o činnosti úřadu a trvale vytvářet pozitivní image úřadu.
  4. Aktivně se podílet na tvorbě právních předpisů vztahujících se k činnosti úřadu se snahou zvyšovat úroveň bezpečnosti a jakosti potravin a ochrany spotřebitele.
  5. Zaměstnávat kvalifikované zaměstnance a umožnit jim všestranný profesní rozvoj, na kterém se úřad aktivně podílí. Vhodnými motivačními nástroji zaměstnance stimulovat. Maximálně využívat silných stránek a potenciálu zaměstnanců.
  6. Být otevřeným, profesionálním a transparentním úřadem, spolupracovat s ostatními dozorovými orgány a dalšími subjekty v zájmu ochrany spotřebitele.
  7. Využívat řádně stávající technické vybavení a udržovat jeho vysoký standard v souladu s novými poznatky a vývojem. Zajistit jeho bezpečné a důvěryhodné používání tak, aby nedošlo k poškození, ztrátě nebo zneužití dat SZPI a současně byly řádně chráněny veškeré fyzické subjekty, které oprávněně vstupují do systémů úřadu.
  8. Neustále zlepšovat řízení, a tím i efektivitu činnosti úřadu.

Ocenění pro SZPI

Externí komunikace

Webové stránky Potraviny na pranýři

  • Křišťálová lupa – Ceny českého internetu
  • hlasuje veřejnost
  • kategorie Veřejně prospěšná služba 1. místo - 2012, 2013 a 2014[22]

Mobilní aplikace Potraviny na pranýři

  • Mobilní aplikace roku
  • hlasuje veřejnost
  • kategorie Aplikace pro lepší svět 1. místo – 2014[23]

Interní komunikace

Interní magazín Zpravodaj SZPI

  • Zlatý středník – Soutěž firemních publikací
  • hlasuje odborná porota
  • kategorie Nejlepší elektronické periodikum 1. místo – 2013, 2014[24], 2. místo – 2015 (první místo nebylo uděleno)[25]

Galerie

  • EA-IRMS: hmotnostní spektrometr izotopových poměrů pro analýzy vína, lihovin, medu a přírodních sladidlech v laboratoři I SZPI Brno.
    EA-IRMS: hmotnostní spektrometr izotopových poměrů pro analýzy vína, lihovin, medu a přírodních sladidlech v laboratoři I SZPI Brno.
  • Sestava destilačních zařízení pro analýzu vína a lihovin v laboratoři I SZPI Brno.
    Sestava destilačních zařízení pro analýzu vína a lihovin v laboratoři I SZPI Brno.
  • Iontový chromatograf v kombinaci s hmotnostním spektrometrem, který se používá ke stanovení polárních pesticidů (např. glyfosátu) v potravinách v laboratoři SZPI Praha.
    Iontový chromatograf v kombinaci s hmotnostním spektrometrem, který se používá ke stanovení polárních pesticidů (např. glyfosátu) v potravinách v laboratoři SZPI Praha.

Reference

  1. ↑ Potravinářská inspekce byla zřízena zákonem č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, s platností od 3. 11. 1986.
  2. ↑ Zpráva o činnosti SZPI za rok 2019. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Novým šéfem SZPI se stal Klanica. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.
  5. ↑ Název změněn zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
  6. ↑ https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-predpisy-eu.aspx
  7. ↑ https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-predpisy-cr.aspx
  8. ↑ Organizační struktura: Inspektoráty SZPI dle regionů [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Výroční zprávy SZPI [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ SZPI - Víno [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, 2020-10-06 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Třídit víno není nic snadného. Vloni komisaři posoudili 7,5 tisíce vzorků vín. Brno [online]. 2017-09-08 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ Zahraniční vztahy. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c https://www.potravinynapranyri.cz/
  14. ↑ Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ Administrative Assistance and Cooperation System. Food Safety - European Commission [online]. European Commission, 2017-03-27 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Testy potvrdily koninu v masových kuličkách IKEA i v hamburgerech. iDNES.cz [online]. 2013-02-25 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ Spuštění elektronického nástroje pro boj s falšovanými potravinami. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ https://ec.europa.eu/food/safety/food-fraud/ffn_en
  19. ↑ Změna v čele Státní zemědělské a potravinářské inspekce. www.agral.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-12. 
  20. ↑ Systém managementu jakosti v SZPI. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ https://www.szpi.gov.cz/soubor/system-managementu-jakosti-politika-jakosti.aspx
  22. ↑ Potraviny na pranýři získaly Křišťálovou lupu. Už potřetí. Vitalia.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ Aplikace Potraviny na pranýři slaví úspěch. V mobilech ji má už 30 tisíc Čechů. Brno [online]. 2014-07-07 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Zpravodaj Státní zemědělské a potravinářské inspekce obhájil loňské vítězství v soutěži firemních publikací Zlatý středník. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ Zlatý středník - Historie soutěže. zlatystrednik.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj