Státní převrat v Burkině Faso (leden 2022)

Státní převrat v Burkině Faso (leden 2022)
Vojáci z Burkiny Faso hlídkující den po převratu v ulicích Ouagadougou
Trvání	23.–24. ledna 2022
Místo	Ouagadougou, Burkina Faso
Výsledek	Převrat byl úspěšný Zadržení a sesazení prezidenta Roch Marca Christiana Kaborého Rozpuštění parlamentu a vlády Založení vojenské junty Suspendování Burkiny Faso z organizací Africká Unie, La Francophonie a ECOWAS
Strany
Vláda Burkiny Faso Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu Ozbrojené složky země
Lídři
Roch Marc Christian Kaboré Lassina Zerbo Alassane Bala Sakandé Paul-Henri Sandaogo Damiba Rohilla de Amit Sidsoré Kader Ouedraogo
Oběti
Mrtví	2 civilisté[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní převrat v Burkině Faso v lednu 2022 byl vojenský převrat, který proběhl ve dnech 23.–24. ledna 2022 v západoafrické zemi Burkina Faso.^[2] V hlavním městě Ouagadougou byla zaznamenána střelba před prezidentským sídlem i v několika vojenských kasárnách.^[3] Podle zpráv získali vojáci kontrolu nad vojenskou základnou v hlavním městě.^[4] Přestože vláda zprvu popřela, že by se v zemi odehrával převrat, několik hodin poté byl prezident Roch Marc Christian Kaboré zadržen vojáky v kasárnách.^[5][6] Téhož dne ozbrojené složky skrze televizní vysílání oznámily, že prezident byl sesazen.^[7] Vojáci následněo vyhlásili rozpuštění parlamentu, vlády i ústavy země.^[8] V čele převratu stál vojenský důstojník Paul-Henri Sandaogo Damiba.

Z účtu prezidenta na sociální síti Twitter zazněla výzva k dialogu a ke složení zbraní, nebylo však potvrzeno, zda byl on sám v té době již zadržen.^[9] Vojáci mezitím obsadili budovu státní televize RTB.^[10] Podle agentury AFP byl prezident zadržen spolu s dalšími vládními činiteli. Bezpečnostní zdroje uvedly, že v kasárnách Sangoulé Lamizana jsou v rukou vojáků nejen prezident, ale také předseda parlamentu i ministři.^[11] Kapitán Sidsoré Kader Ouedraogo jménem Vlasteneckého Hnutí za ochranu a obnovu prohlásil, že vojáci se rozhodli převzít odpovědnost s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi a neschopnost prezidenta čelit džihádistickému povstání. Armáda rovněž přislíbila vypracování všeobecně přijatelného plánu pro konání nových voleb, ovšem bez uvedení konkrétních termínů.^[11]

V reakci na převrat pozastavila organizace Hospodářské společenství západoafrických států ECOWAS^[12] i Africká unie členství Burkiny Faso^[13]. Dne 31. ledna vojenská junta obnovila platnost ústavy a jmenovala Paula-Henriho Sandaoga Damibu prozatímním prezidentem.^[14] Damibeho vláda nicméně nebyla populární a byla sesazena při následném zářijovém převratu v zemi.

Po první občanské válce v Libyi a souběžné intervenci NATO v roce 2011 došlo ke zvýšenému výskytu islamistických útoků v Burkině Faso a sousedním Mali. Od roku 2015 vede Burkina Faso boj proti skupinám napojeným na Islámský stát a al-Káidu zejména v severních oblastech země. Příslušníci armády si však stěžovali na nedostatek vojenského vybavení a logistické podpory^[15], což vyvolalo nespokojenost v řadách ozbrojených sil, vojáci také kritizovali nedostatečné úsilí vlády v boji proti džihádistickým skupinám^[15]. Bývalý analytik CIA Michael Shurkin uvedl, že armáda v zemi je „špatně vybavená a nepřipravená“ na boj.^[16]

Prezident Roch Marc Christian Kaboré byl ve všeobecných volbách v Burkině Faso v roce 2020 zvolen na druhé prezidentské období. Jeho vláda čelila pravidelným protestům kvůli způsobu, jakým řešila přetrvávající džihádistickou krizi v zemi. V prosinci 2021 byl z funkce odvolán premiér Christophe Joseph Marie Dabiré v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací.^[17] 22. ledna 2022 propukly v hlavním městě protivládní protesty, demonstranti vyjadřovali rozhořčení nad neschopností vlády zastavit ozbrojené útoky po celé zemi a někteří z nich požadovali také rezignaci prezidenta Kaborého.^[18]

Již v srpnu 2021 plánovalo přibližně 100 příslušníků ozbrojených sil Burkiny Faso převzít moc v zemi. Podle některých vojáků probíhalo plánování převratu mimo hlavní město prostřednictvím komunikačních aplikací jako WhatsApp, Telegram a Signal. Již dříve uvedla vládnoucí strana Lidové hnutí za pokrok (Mouvement du Peuple pour le Progrès), že se prezident Roch Marc Christian Kaboré a jeden z ministrů vlády stali terčem pokusu o atentát.^[8] Dne 11. ledna 2022, tedy dva týdny před úspěšným převratem, se vládě údajně podařilo překazit jiný pokus o převrat.^[19]

Dne 23. ledna 2022 byly v blízkosti soukromé rezidence prezidenta v hlavním městě Burkiny Faso v Ouagadougou zaznamenány výstřely. Následujícího rána byly poblíž prezidentova sídla nalezeny vozy z prezidentské kolony, které nesly stopy po střelbě, jeden z nich byl navíc potřísněn krví, navzdory tvrzení armády, že převzetí moci proběhlo bez násilí.^[20] Ministr obrany Barthélémy Simporé popřel, že by v zemi probíhal převrat, a vyzval obyvatele, aby se vrátili k běžnému životu.^[21]

O několik hodin později začaly různé zpravodajské stanice informovat o zadržení prezidenta Kaborého. Podle zpráv byl Kaboré držen v kasárnách v hlavním městě, jeho přesná situace však zůstávala nejasná. V odpoledních hodinách armáda převzala kontrolu nad sídlem státní televize Radio Télévision du Burkina (RTB). Sídlo vládnoucí strany bylo podle zpráv vypáleno a vyrabováno demonstranty podporujícími armádu.^[22]

Na Twitterovém účtu prezidenta se objevilo prohlášení vyzývající k dialogu a ke složení zbraní, bez potvrzení o tom, zdali je zadržen:

„Naše země prochází obtížnými časy.

V tomto okamžiku musíme chránit naše demokratické výdobytky.

Vyzývám ty, kdo sáhli po zbraních, aby je složili v zájmu vyššího dobra národa.

Jedině dialogem a nasloucháním lze překonat naše rozpory.“

— Roch Marc Christian Kaboré (@rochkaborepf)^[23]

Investigativní organizace NetBlocks informovala o výpadcích přístupu k internetu v zemi během vyostřené situace kvůli tomu, že vojáci obklíčili budovu státního vysílače RTB.^[24] Podle agentury AFP byl prezident spolu s dalšími členy vlády zatčen. Dva bezpečnostní činitelé v kasárnách Sangoulé Lamizana v hlavním městě uvedli, že „prezident Kaboré, předseda parlamentu Alassane Bala Sakandé, premiér Lassina Zerbo a ministři se nyní nacházejí v rukou armády.“^[11]

Téhož dne oficiálně oznámila armáda prostřednictvím státní televize, že prezident Kaboré byl sesazen z funkce.^[7] Kapitán Sidsoré Kader Ouedraogo prohlásil, že Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu (Mouvement patriotique pour la sauvegarde et la restauration, MPSR) „se rozhodlo převzít odpovědnost před dějinami“. Ve svém prohlášení uvedl, že armáda ukončila Kaborého prezidentství kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a neschopnosti vlády efektivně reagovat na islamistické povstání. Podle mluvčího junty proběhl převrat „bez fyzického násilí vůči zadrženým, kteří jsou drženi na bezpečném místě s respektem k jejich důstojnosti.“^[25]

Po zahájení převratu nová vládnoucí vojenská junta pozastavila činnost vlády, parlamentu a ústavy Burkiny Faso.^[26] Současně byly uzavřeny státní hranice a zaveden celostátní zákaz vycházení mezi 21:00 do 5:00. Junta oznámila, že uspořádá nové volby „přijatelné pro všechny“, aniž by poskytla podrobnosti o jejich termínu, či způsoby jakým budou vedeny.^[27] Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu zveřejnilo ručně psaný a podepsaný rezignační dopis od Roch Marca Christiana Kaborého, jehož pravost následně ověřila agentura Reuters. V dopise Kaboré uvedl^[28]:

„V zájmu národa, po událostech, k nimž došlo od včerejška, jsem se rozhodl rezignovat na svou funkci prezidenta Burkiny Faso.“

V hlavním městě Ouagadougou se na náměstí shromáždil velký dav oslavující převrat – lidé se bavili, zpívali, troubili a tančili. Pozemní televizní vysílání na devíti soukromých kanálech bylo zablokováno kvůli ozbrojenému útoku, který údajně souvisel se sporem o sdílení poplatků za vysílací licence.^[29]

V reakci na převrat suspendovaly Burkinu Faso Africká unie i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).^[13][12]

Dne 31. ledna 2022 vojenská junta obnovila platnost ústavy a jmenovala Paula-Henriho Sandaoga Damibu prozatímním prezidentem, Damiba složil prezidentskou přísahu 16. února. Dne 1. března byla schválena charta plánující tříleté přechodné období, které mělo být zakončeno konáním demokratických voleb.^[30] Následující den byl Damiba oficiálně uveden do úřadu prezidenta Burkiny Faso.^[31]

Dne 4. března 2022 jmenovala vojenská junta prozatímním premiérem Alberta Ouédraoga.^[32] 6. dubna pak přechodná vláda oznámila, že bývalý prezident Kaboré byl po téměř třech měsících propuštěn z vazby a směl se vrátit domů.^[33] Zůstal však nadále pod dohledem kvůli zajištění své bezpečnosti, jak uvedla vládní Informační služba (SIG) v oficiálním prohlášení, které bylo zveřejněno i na sociálních sítích.^[34]

Už 24. ledna byli v hlavním městě Ouagadougou pozorováni obyvatelé, kteří vojenskému převratu vyjadřovali podporu. Někteří vyšli do ulic a zapalovali pneumatiky na znamení solidarity s armádou.^[35] Uvádí se, že některé mládežnické skupiny pronikly do sídla státní televize RTB, aby vyjádřily podporu vojenské juntě.

Následující den, 25. ledna, se na národním náměstí v Ouagadougou shromáždil velký dav čítající stovky lidí, slavící převrat.^[36] Podle vedoucí africké zpravodajky BBC News Anne Soyové byla zpráva o zadržení prezidenta přijata s jásotem a oslavami.^[8]

Zpravodaj agentury Reuters uvedl, že viděl skupinu lidí pálit francouzskou vlajku, což agentura označila za „známku rostoucí frustrace ze stále přetrvávající vojenské přítomnosti bývalé koloniální mocnosti v regionu“. Dále uvedl, že v davu byly viditelné ruské vlajky a někteří demonstranti volali po tom, aby Rusko nahradilo Francii v roli pomocníka v boji proti džihádistům.^[28]

Podle novináře katarské stanice Al-Džazíry Sama Mednicka panovala mezi obyvatelstvem „značná podpora pro převrat“ v souvislosti s vleklou bezpečnostní krizí v zemi. Dodal, že lidé skandovali slogany typu „Dolů, dolů s ECOWASem“, při čemž reagovali na kritiku převratu a hrozby sankcí právě ze strany Hospodářského společenství západoafrických států.^[37]

Vládnoucí strana Lidové hnutí za pokrok (MPP) převrat odsoudila a označila jej za „pokus o atentát“ na prezidenta a vládu.^[8]

• Belgie Belgie: Ministerstvo zahraničních věcí označilo násilnou změnu vlády za nepřijatelnou a uvedlo, že celou situaci pečlivě sleduje.
• Bulharsko Bulharsko: Bulharské ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení a odsoudilo vojenské převzetí moci, zároveň vyzvalo k návratu k ústavnímu pořádku.
• Česko Česko: Ministerstvo zahraničních věcí po převratu varovalo před cestováním do země a doporučilo je omezit na nezbytně nutné.^[38]
• Čína Čína: Čínské velvyslanectví uvedlo, že vývoj bude pečlivě sledovat, a vyzvalo všechny strany k mírovému řešení sporů dialogem.^[39]
• Dánsko Dánsko: Ministr pro rozvojovou spolupráci Flemming Møller Mortensen vyjádřil obavy z vývoje situace v Burkině Faso.
• Francie Francie: Francouzské velvyslanectví varovalo své občany před neodkladnými cestami a noční jízdou v hlavním městě. Prezident Emmanuel Macron převrat odsoudil a uvedl, že Francie plně podporuje postoj ECOWASu.
• Jižní Afrika Jižní Afrika: Ministryně zahraničí Naledi Pandorová vyjádřila šok a upozornila, že by se západoafrický region neměl stát oblastí převratů.^[40]
• Kanada Kanada: Kanadská vláda vydala cestovní varování vzhledem k nestabilitě v regionu.^[41]
• Lucembursko Lucembursko: Ministr zahraničních věcí Jean Asselborn situaci označil za velmi znepokojivou, převrat odsoudil a apeloval na řešení krizové situace dialogem.^[42]
• Nigérie Nigérie: Nigerijská vláda označila převrat za „nešťastný vývoj v zemi“ a vyzvala k propuštění prezidenta Kaborého a ostatních zadržených činitelů, stejně jako k návratu k předchozímu stavu.^[43]
• Rakousko Rakousko: Ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti vyjádřilo hluboké znepokojení nad vývojem situace v zemi, převrat odsoudilo a vyzvalo všechny aktéry k cestě dialogu.
• Spojené království Spojené království: Ministerstvo zahraničí (FCDO) vydalo varování před všemi cestami do hlavního města Ouagadougou s výjimkou těch nezbytných. Ministryně pro Afriku Vicky Fordová převrat odsoudila a uvedla, že situaci v zemi vládní činitelé pečlivě sledují.^[44]
• Švédsko Švédsko: Ministryně zahraničí Ann Lindeová převrat odsoudila, vyzvala k respektování ústavního pořádku a apelovala na mírové řešení prostřednictvím dialogu.^[45]
• Turecko Turecko: Turecká vláda vyjádřila obavy nad situací, vyzvala k obnovení pořádku a vyjádřila solidaritu s lidem Burkiny Faso.^[46]
• USA USA: Ministerstvo zahraničí skrze svého mluvčího Neda Price vyzvalo k okamžitému propuštění prezidenta Kaborého a k dialogu. Americké velvyslanectví vydalo bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby se skryli, vyhýbali se davům a sledovali místní média.^[47]

• Africká unie Africká unie: Předseda Komise organizace Moussa Faki převrat důrazně odsoudil a požádal bezpečnostní složky, aby se vrátily do kasáren. Požadoval také, aby armáda zajistila fyzickou integritu prezidenta Rocha Marca Christiana Kaborého.^[48] Předseda Félix Tshisekedi rovněž převrat odsoudil a požadoval bezpodmínečné propuštění prezidenta Kaborého. Dne 31. ledna Africká unie oznámila pozastavení členství Burkiny Faso v rámci organizace. Rada míru a bezpečnosti Africké unie uvedla, že hlasovala pro pozastavení účasti Burkiny Faso „na všech aktivitách Africké unie do doby, než dojde k efektivnímu obnovení ústavního pořádku v zemi."^[13]
• ECOWAS: Hospodářské společenství západoafrických států vyzvalo armádu, aby respektovala vládu jako demokratickou autoritu, a podpořila dialog mezi vládou a armádou. ECOWAS rovněž vyzval vojáky, aby se vrátili do kasáren. Dne 24. ledna organizace po vojenském převratu pozastavila Burkině Faso členství. Současný ghanský prezident a předseda ECOWASu Nana Akufo-Addo označil nedávnou vlnu převratů v západní Africe za „přímé porušení našich demokratických zásad, dále též uvedl, že „zbytek světa se na nás dívá, abychom v této věci zaujali pevný postoj.“^[12] Dne 3. března ECOWAS zrušil oficiální návštěvu Burkiny Faso po inauguraci prezidenta Damiby.^[49]
• Evropská unie Evropská unie: Vysoký představitel EU za Španělsko Josep Borrell vydal prohlášení k situaci v Burkině Faso: „S velkým znepokojením sledujeme vývoj situace v Burkině Faso. Poslední zprávy jsou velmi znepokojující, zejména pokud jde o zadržení prezidenta Kaborého a obsazení státního rozhlasu a televize armádou. Včera jsem hovořil s ministryní zahraničních věcí Burkiny Faso Rosine Coulibalyovou a předseda Evropské rady Charles Michel mluvil s prezidentem Burkiny Faso. Během těchto jednání se situace jevila pod kontrolou. Ale v průběhu dne se zprávy zhoršily, je to špatné, a nyní víme, že prezident Kaboré je pod kontrolou armády. Vyzýváme k respektování ústavního pořádku a k propuštění prezidenta Kaborého.“^[50]
• Organizace spojených národů Organizace spojených národů: Generální tajemník OSN António Guterres ve svém prohlášení uvedl, že „důrazně odsuzuje jakýkoli pokus o převzetí vlády ozbrojenou silou“ a vyzval vůdce puče, aby složili zbraně.^[51]

• Státní převrat v Burkině Faso (září 2022)
• Vojenský převrat v Mali 2020
• Džihádistické povstání v Burkině Faso

V tomto článku byl použit překlad textu z článku January 2022 Burkina Faso coup d'état na anglické Wikipedii.

Zdroj