Spital am Pyhrn

Spital am Pyhrn
Letecký pohled od JV
Letecký pohled od JV
Spital am Pyhrn – znak
znak
Poloha
Souřadnice 47°39′55″ s. š., 14°20′27″ v. d.
Nadmořská výška 640 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Spolková země Horní Rakousy
Okres Kirchdorf an der Krems
Spital am Pyhrn
Spital am Pyhrn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108,9 km²
Počet obyvatel 2 238 (2018)[1]
Hustota zalidnění 20,6 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Aegidius Exenberger (SPÖ)
Oficiální web www.spital-pyhrn.at
E-mail gemeinde@spital-pyhrn.ooe.gv.at
Adresa obecního úřadu Stiftplatz 7
Telefonní předvolba 07563
PSČ 4582
Označení vozidel KI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spital am Pyhrn je obec na jihu rakouské spolkové země Horní Rakousy, v okrese Kirchdorf an der Krems, v oblasti Traunviertel. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Obec profituje z provozu dvou továren, zemědělství a turistiky.

Geografie

Spital am Pyhrn leží v pahorkatině na úpatí Alp mezi Hornorakouským předhůřím a Bosruckem pod Pyhrnským průsmykem (Pyhrnpass, 954 m), východně od dálnice A9. Obec má rozlohu 108,9 km², z toho 47,6 % jeho plochy je zalesněno a 19,3 % plochy je využíváno pro zemědělství. Katastrální území sestává z pěti osad:

  • Fahrenberg
  • Gleinkerau
  • Oberweng
  • Seebach
  • Spital am Pyhrn

V západní části obce leží lyžařské středisko s lanovkami, jedna z nich vede pod vrchol Warschenecku (2388 m).

Na jih od jádra obce začínají dva tunely pod Bosruckem: železniční a dálniční.

Historie

Pohled z Pacherkogelu na údolí s klášterem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Území obce zvané Pyhrnpass daroval císař Jindřich II. diecézi v Bambergu. V roce 1190 je biskup Otto II. Bamberský postoupil benediktinům a laickému bratrstvu, jež zde založilo špitál, který dal obci název. V roce 1418 byl zrušený špitál přestavěn na sídlo kolegiátní kapituly. Klášter povýšil papež Pavel V. v roce 1605 na proboštství. V letech 1714 až 1730 byl vystavěn barokní kostel. Během napoleonských válek bylo toto strategické místo několikrát obsazeno.

Benediktinští mniši se po zrušení svého Kláštera Sankt Blasien ve Schwarzwaldu v roce 1806 nejprve přestěhovali do Spitalu am Pyhrn a s celým inventářem kláštera převezli také rakve Habsburků. Protože kolegiátní klášter byl pro ně příliš malý a klima příliš drsné, přesídlil klášter již roku 1809 do Opatství sv. Pavla v Lavanttalu. Kolegiátní kostel byl proměněn na farní. V noci z 25. na 26. října 1841 požár poškodil městys i klášterní budovy. Hraniční území rakouské korunní země nad Enží bylo v roce 1918 včleněno do spolkové země Horní Rakousko.

Po anšlusu Rakouska 13. března 1938 se patřilo do říšskoněmeckého Gau Oberdonau. V březnu 1943 zde nacisté otevřeli státní dětský domov pro děti zahraničních civilních pracovníků. Do roku 1945 v něm zemřelo 38 z 97 internovaných dětí na špatnou výživu a zanedbávání péče, osud dalších 6 dětí nebyl nikdy objasněn. [2] V květnu 2014 byly na hřbitově ve Spitalu odhaleny dvě pamětní desky těchto obětí. [3] Na začátku roku 1945 Maďarská národní banka odeslala do Rakouska zlatý vlak, který obsahoval celý národní poklad zlata (33 000 kg) a byl uschován do chrámové krypty mariánského kostela ve Spitalu. Po skončení války jej vyzvedla.[4]

Památky

  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, bývalý klášterní, vysvěcen roku 1190. V letech 1714 až 1730 architekt Johann Michael Prunner navrhl barokní novostavbu dvouvěžové trojlodní baziliky podle vzoru baziliky v Melku. Iluzivní fresky oltářních retáblů a na klenbě provedl Bartolomeo Altomonte, štukatury Domenico Antonio Carlone; malby na klenbě hlavní lodi a varhany vážně poškodil požár z roku 1841. Hlavní oltář má sochařsky řešený mramorový svatostánek s plastikou apokalyptického Beránka Božího na knize se sedmi pečetěmi, dílo Veita Königera z roku 1769, týž sochař je autorem sousoší sv. Jana Nepomuka s anděly. Místo oltářního obrazu je na stěně za oltářem iluzivní malba apoštolů u Mariina prázdného hrobu a na klenbě v oblacích malba Panny Marie na nebe vzaté, v doprovodu církevních otců. Čtyři postranní oltáře mají oltářní obrazy, které namaloval Kremser Schmidt a dva obrazy dodal Michelangelo Unterberger.[5]
  • Klášterní budovy – církevní muzeum „Mezi nebem a zemí a svět“, sídlí v přízemí v barokních klenutých místnostech.
  • Filiální kostel sv. Linharta stojí na skále na jižní straně obce, v interiéru rokokové iluzivní oltářní obrazy namaloval Kremser Schmidt. Lavice jsou manýristické z doby kolem roku 1600.
  • Kaple v Ochsenwaldu
  • Bývalý dům dvorního kováře
  • Soutěska Dr. Vogelgesanga

Galerie

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Pohled k hlavnímu oltáři
    Pohled k hlavnímu oltáři
  • Skalní kresba v jeskyni
    Skalní kresba v jeskyni
  • Dům dvorního kováře
    Dům dvorního kováře
  • Nádraží
    Nádraží
  • Severní portál Bosruckého železničního tunelu
    Severní portál Bosruckého železničního tunelu
  • Kaple v Ochsenwaldu
    Kaple v Ochsenwaldu
  • Arlingské sedlo
    Arlingské sedlo
  • Brunnsteinské jezero
    Brunnsteinské jezero
  • Schmiedalm
    Schmiedalm

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. ↑ Gabriella Hauch, Ostarbeiterinnen /Zapomenuté ženy a jejich děti/, in: Fritz Mayrhofer a Walter Schuster (ed.): „Nazionalsozialismus im Linz", svazek 2, Linz 2001, s. 1292 a násl.
  3. ↑ [http: //www.kirchenzeitung.at/newsdetail/rubrik/die-vergessenen-kinder-von-spital/ Kirchen Zeitung: Zapomenuté děti Spitalu], 14. května 2014
  4. ↑ info Maďarské národní banky z r. 2018
  5. ↑ Ricarda OETTINGER:Reclams Kunstführer Österreich: Wien- Niederösterreich, Oberösterreich, Burgenland, I., Stuttgart 1981, s. 436-439

Literatura

  • Ricarda OETTINGER (ed.):Reclams Kunstführer Österreich: Wien- Niederösterreich, Oberösterreich, Burgenland, díl I., 5. vydání; vydal Philipp Reclam jun., Stuttgart 1981, s. 436-439.
  • Hans Krawarik: Dorf im Gebirge. Spital am Pyhrn 1190–1990. Linz 1990

Externí odkazy

Zdroj