Spišský Štvrtok
| Spišský Štvrtok | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°0′7″ s. š., 20°28′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 546 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |
 Slovensko
|
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Levoča |
| Tradiční region | Spiš |
  Spišský Štvrtok
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,24 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 612 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 183,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Peter Gaj |
| Vznik | 1263 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 053 |
| PSČ | 053 14 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LE |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spišský Štvrtok (maďarsky Csütörtökhely, německy Donnersmarkt) je obec na Slovensku, v okrese Levoča v Prešovském kraji. Žije v něm přibližně 2 600[2] obyvatel. Obec leží a jihozápadním okraji Levočských vrchů a v severozápadní části Hornádské kotliny. V jejím blízkém sousedství je národní park Slovenský ráj.[3]
Historie
Okolí obce je osídleno už od pravěku. Archeologické nálezy potvrzují osídlení již v mladší době bronzové a v období halštatské kultury. Největší význam má významná archeologická lokalita Myšia hôrka (západně od obce). Asi před 3500 lety zde stávalo opevněné sídliště. V blízkosti obce pak byly objeveny archeologické nálezy dokládající slovanské osídlení v raném středověku. Na místě dnešní obce byla stará tržní osada, v níž se konaly trhy ve čtvrtek, z čehož pochází i její jméno.
Koncem 11. století byla obec pojmenována podle uherského krále svatého Ladislava: Villa sancti LADISLAO – Obec sv. Ladislava, což také svědčí o jejím významu. Svatý Ladislav se stal patronem obce a jeho obrněná postava se dostala i na pečeť, která pochází z 15. století.[3]
Spišský Štvrtok býval již od 13. století městem a členem Společenství spišských Sasů. Od roku 1412 stál v čele měst, která nepřipadla jako záloha Polsku. Úpadek nastal po roce 1465, kdy se stal poddanským městem Zápolských.[4]
Pamětihodnosti
Kostel svatého Ladislava
Kostel patří mezi nejstarší kostely Spiše. Jeho architektura je ukázkou postupného pronikání klasické gotiky do pozdního románského slohu. Kolem roku 1445 jej dal Jan Jiskra z Brandýsa opevnit. Farnost se v písemných dokladech vzpomíná už v roce 1244. Při požáru v roce 1869 shořely střechy věže, kostela, kaple i kláštera a zcela vyhořela nedaleká dřevěná škola.
Věž kostela byla v průběhu dějin vícekráte přestavována jak románském, tak i gotickém slohu. Podle fotografie z 18. stol. byla nižší a měla cibulovitých tvar. Po požáru dostala dočasně tvar jednoduchého nízkého čtyřbokého jehlanu, což dokazuje i fotografie z roku 1901. Při opravě v horní části byla zasazena románská sdružená okna. Po dokončení prací dostala dnešní tvar pseudogotického vysokého jehlanu se čtyřmi štíhlými věžičkami v rozích zdí věže. Po obvodu základny jehlanu byla vytvořena zakryta chodba se zábradlím a tím možností vyhlídky na všechny světové strany.
Křídlový gotický oltář svaté Kateřiny z roku 1490 byl v roce 1806 přemístěn do Turian nad Váhom[ujasnit].
Nynější barokní hlavní oltář je z roku 1704. Boční barokní oltáře (sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského) z 18. století jsou poznamenány silným vlivem řezbářské dílny Olafa Engelholma z Levoče.[5]
Kaple Zápolských
Gotická patrová kaple byla vybudována v roce 1473. Je uváděno, že pro sebe i svou rodinu ji dal postavit Štěpán Zápolský, dědičný spišský župan, tehdejší uherský palatín. Podle nejnovějších názorů však jejími staviteli byli spíš Turzové.[4] Stavba kaple souvisí s vídeňskou svatoštěpánskou hutí. Dolní i horní kaple je zaklenuta síťovou žebrovou klenbou. Hlavní oltář křídlového typu je pseudogotický z konce 19. století, uprostřed je gotický obraz Smrt Panny Marie, tempera na dřevě z období kolem roku 1450. Je to zbytek bývalého gotického hlavního oltáře kostela a připisuje se norimberskému malíři Tucherovského oltáře. Pozdněgotický reliéf Piety z poloviny 16. století pochází z okruhu dílny mistra Pavla z Levoče, v dolní kapli je Pieta, pozdněbarokní polychromovaná lidová dřevořezba z konce 18. století.[6]
Klášter
Budova bývalého minoritského kláštera je raně barokní, postavená po roce 1668, později byla upravovaná. Je to dvoupodlažní obdélníková budova, uprostřed s rajskou zahradou. Dnes zde sídlí sociální ústav[7]
Rodáci
- Mikuláš Dzurinda (* 1955), politik, bývalý předseda strany SDKÚ-DS. V minulosti působil jako předseda vlády Slovenska (1998–2006) a jako ministr zahraničních věcí Slovenské republiky (2010–2012).
Reference
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b História - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b LUDVÍK, Petr; DAVID, Petr ml. Slovensko křížem krážem. Východní Slovensko. Praha: Knižní klub, 2010. 256 s. ISBN 978-80-242-2736-8. S. 84–85.
- ↑ Kostol sv. Ladislava - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
- ↑ Zápoľského kaplnka - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
- ↑ Kláštor minoritov. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský Štvrtok na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
