Spermophilus suslicus

Jak číst taxoboxSysel perličkový
alternativní popis obrázku chybí
Sysel perličkový (Spermophilus suslicus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď veverkovití (Sciuridae)
Rod sysel (Spermophilus)
Binomické jméno
Spermophilus suslicus
(Güldenstädt, 1770)
Rozšíření sysla perličkového (tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle zeleně – předpokládaný celoroční výskyt)
Rozšíření sysla perličkového (tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle zeleně – předpokládaný celoroční výskyt)
Rozšíření sysla perličkového (tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle zeleně – předpokládaný celoroční výskyt)
Synonyma

Citellus suslicus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sysel perličkový (Spermophilus suslicus, Güldenstaedt 1770) je druh hlodavce z čeledi veverkovití.

Národní a vědecká synonyma názvu

Česky též sysel perličkovaný.[2] Vědecké pojmenování též Citellus suslicus.[3]

Popis

Menší sysel s krátkým ocasem (15–25 % délky těla) a výrazně skvrnitým vzorem na kožešině; menší než sysel obecný. Dorůstá délky 170–240 mm, většinou méně než 220 mm a hmotnosti 120–440 gramů. Hřbet je skvrnitý, šedohnědý, někdy tmavší, kaštanově hnědý, rezavohnědý, červenohnědý. Světlé břicho odděluje od hřbetu okrové zbarvení. Skvrny jsou nejvýraznější podél páteře, méně podél břicha; na hlavě jsou drobné skvrnky. Tlama, tváře a nohy jsou krémově bílé; oční kroužek je zřetelně krémově bělavý, nesouvisle rezavě obkroužený. Jižní populace bývají světlejší, severní populace tmavší.[4]Vzorec jeho chrupu je 1/1, 0/0, 2/1, 3/3.

Výskyt

Žije ve stepích a na jižním okraji lesostepní oblasti mezi řekami Prut a Dněstr na západě a Volhou na východě. Vyskytuje se převážně v jihovýchodním Polsku (Lublinské vojvodství), Bělorusku, na Ukrajině, v Moldavsku a Rusku.[5] Jeho přirozeným prostředím jsou klimaticky mírné louky blízko vodních zdrojů, ale vyskytuje se i v zemědělské krajině. V minulosti byl ve východní Evropě hojně rozšířen a byl považován za škůdce. Dnes je jeho výskyt roztroušený.[6]

Etologie

Denní živočich, býložravec. Jedinci žijí samostatně v norách, ovšem v koloniích čítajících i 160 jedinců na jeden hektar. Mezi hlavní složky potravy patří tráva, obilí, živí se i hmyzem. Hibernuje od října do dubna. Páří se mezi dubnem a květnem. Březost trvá 23 až 26 dní. V jednom vrhu se narodí 4–8 mláďat, zprvu holých a slepých.[7]

Poddruhy

U druhu sysel perličkový rozlišujeme poddruhy[3]:

  • Spermophilus suslicus boristhenicus (Pusanov, 1958)
  • Spermophilus suslicus guttatus (Pallas, 1770)
  • Spermophilus suslicus suslicus (Güldenstaedt, 1779), syn. guttatus, guttulatus, averini
  • Spermophilus suslicus odessanus (Nordmann, 1842), syn. meridiooccidentalis, volhynensis, ognevi, boristhenicus[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syseľ perlavý na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ AULAGNIER, Stéphane, et al. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2018. ISBN 978-80-7291-250-6. S. 170. 
  3. ↑ a b BioLib.cz – Spermophilus suslicus (sysel perličkovaný) [online]. BioLib.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ KRYŠTUFEK, Boris a VOHRALÍK, Vladimír. Taxonomická revise palearktických hlodavců (Rodentia). Sciuridae: Xerinae 1 (Eutamias a Spermophilus). Lynx [online]. 2012, roč. 43 č. 1–2, s. 49–50 [cit. 18. 12. 2018]. ISSN 1804-6460. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326919938_Taxonomic_revision_of_the_Palaearctic_rodents_Rodentia_Sciuridae_Xerinae_1_Eutamias_and_Spermophilus
  5. ↑ KRYŠTUFEK, Boris a VOHRALÍK, Vladimír. Taxonomická revise palearktických hlodavců (Rodentia). Sciuridae: Xerinae 1 (Eutamias a Spermophilus). Lynx [online]. 2012, roč. 43 č. 1–2, s. 51 [cit. 18. 12. 2018]. ISSN 1804-6460. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326919938_Taxonomic_revision_of_the_Palaearctic_rodents_Rodentia_Sciuridae_Xerinae_1_Eutamias_and_Spermophilus
  6. ↑ SHEKAROVA, Olga; NERÓN, Vladimir; SAVINETSKAYA, Ludmila. Speckled Ground Squirrel (Spermophilus suslicus) : current distribution, population dynamics and conservation. Lynx. S. 317–322. ISSN 00247774. 
  7. ↑ MACDONALD, David, Priscilla Barret. Mammals of Britain & Europe. Londýn: HarperCollins, 1993. ISBN 0002197790. S. 230. 
  8. ↑ KRYŠTUFEK, Boris a VOHRALÍK, Vladimír. Taxonomická revise palearktických hlodavců (Rodentia). Sciuridae: Xerinae 1 (Eutamias a Spermophilus). Lynx [online]. 2012, roč. 43 č. 1–2, s. 53 [cit. 18. 12. 2018]. ISSN 1804-6460. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326919938_Taxonomic_revision_of_the_Palaearctic_rodents_Rodentia_Sciuridae_Xerinae_1_Eutamias_and_Spermophilus

Literatura

Film

  • Na našem syslím letišti [dokumentární TV film]. Německo, 2004, [Flugplatz der Ziesel]. Premiéra 2. 12. 2011 20:00 ČT2. 43 min. [Výskyt sysla perličkového v Polsku poblíž Svidniku na sportovním letišti.]
  • STANKIEWICZ, Norbert. Speckled Ground Squirrel (Spermophilus suslicus) [video]. YouTube [online]. Publikováno 2. 9. 2013 [cit. 18. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=kG3N-EMW7nM

Externí odkazy

Zdroj