Spatodea zvonkovitá

Jak číst taxoboxSpatodea zvonkovitá
alternativní popis obrázku chybí
Spatodea zvonkovitá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď trubačovité (Bignoniaceae)
Rod spatodea (Spathodea)
Binomické jméno
Spathodea campanulata
P.Beauv., 1805
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spatodea zvonkovitá (Spathodea campanulata) je tropický strom z čeledi trubačovité. Je to jediný druh rodu spatodea. Dorůstá výšky až 35 metrů, má zpeřené listy a nápadná květenství velkých, oranžových, zvonkovitých květů. Pochází z tropické západní Afriky a je pěstován jako okrasná dřevina v tropech celého světa. Květy mají zajímavou biologii opylování.

Popis

Spatodea zvonkovitá je opadavý až stálezelený strom dorůstající výšky 10 až 35 metrů. Kmen starších stromů má někdy u paty slabé opěrné pilíře. Mladé větévky jsou chlupaté až téměř lysé. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, až 50 cm dlouhé, složené ze 4 až 8 párů celokrajných lístků. Lístky jsou eliptické až podlouhlé, až 15 cm dlouhé, na bázi krátce klínovité. Žilnatina je zpeřená, tvořená asi 6 páry postranních žilek. Květy jsou tlustě stopkaté, uspořádané v chudých, vrcholových hroznech. Kalich je zahnutý, v poupěti kompletně srostlý a později na hřbetní straně pukající téměř až k bázi. Koruna je oranžová až červená se žlutým lemem, široce zvonkovitá, silně dvoustranně souměrná, 10 až 12 cm dlouhá, zakončená 5 laloky. Tyčinky jsou 4, vyčnívající z květů. Semeník je drobný. Čnělka je jen o málo delší než tyčinky a nese dvoulaločnou bliznu. Tobolky jsou úzké, 15 až 20 cm dlouhé. Pukají jedním švem. Semena jsou plochá, 8 mm velká, obklopená kolem dokola průsvitným křídlem.[2][3]

  • Spatodea jako pouliční strom
    Spatodea jako pouliční strom
  • Květenství spatodey
    Květenství spatodey
  • Detail květu
    Detail květu

Rozšíření

Druh pochází z tropické západní Afriky, odkud přesahuje do Konga a Angoly.[2] Roste v sekundárních a opadavých lesích a v řídké stromové vegetaci na savanách, v nadmořských výškách do 2000 metrů.[4]

Bulbul šupinkový (Pycnonotus cafer) na květech spatodey

Ekologické interakce

Spatodea má zajímavou biologii opylování. Květy jsou cizosprašné a rozkvétají v období sucha. Jsou opylovány ptáky, mnohé znaky však poukazují na dřívější přizpůsobení opylování netopýry. Kalich je v průběhu vývoje květu naplněn tekutinou a koruna se tedy vyvíjí ve vodním prostředí. Když se koruna rozvíjí, větší část vody zůstane v korunní trubce a ve zvonkovité části koruny. Květy se otevírají na noc (kolem 21. hodiny), o půlnoci jsou již plně rozvité. Mezi 4. a 5. hodinou ranní se začíná uvolňovat pyl, okolo 8. hodiny se rozlepují oba laloky blizny a ta je následně receptivní až do pozdního večera následujícího dne. Pokud je blizna opylena, oba laloky se k sobě opět přikládají. Do tekutiny v květu se uvolňuje nektar až do koncentrace cukrů okolo 9,5 %. Pokud není nektar odebírán, produkce se okolo 6. hodiny ranní zastavuje. Při odebrání kališní tekutiny s nektarem se jejich produkce obnovuje.

Drobná křídlatá semena dozrávají asi 8 týdnů po opylení a šíří se ještě v průběhu suchého období větrem. Někteří ptáci (v Asii např. majna obecná, vrána domácí, vrána hrubozobá, alexandr malý aj.) plody otevírají a semena konzumují.[5]

Význam

Spatodea zvonkovitá je považována za jeden z nejkrásnějších kvetoucích afrických stromů.[6] Je pěstována v tropech celého světa a místy i zplaňuje. Na Cejlon byla dovezena v roce 1873.[7][3] Semena spatodey jsou jedlá a jsou v mnohých oblastech Afriky konzumována. Dřevo je měkké, světle hnědé a používá se zejména na výrobu bubnů a k vyřezávání. Kůra má projímavý a antiseptický účinek. V medicíně jsou používána i semena, květy a kořeny.[4]

  • Květenství spatodey
    Květenství spatodey
  • Žlutokvětá forma spatodey
    Žlutokvětá forma spatodey

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b HUTCHINSON, J.; DALZIEL, J.M. Flora of West Tropical Africa. Part 2.. [s.l.]: Kew Publishing, 1963. ISBN 9780947643751. (anglicky) 
  3. ↑ a b FOSBERG, F. Raymond; SACHET, Marie-Helene; OLIVER, Royce L. Flora of Micronesia. Volume 5. Washington: Smithsonian Institution Press, 1993. (anglicky) 
  4. ↑ a b ORWA, et al. Agroforestry Database: Spathodea campanulata [online]. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ALURI, Jacob Solomon Raju. Bird-pollination and fruiting phenology in Spathodea campanulata Beauv. (Bignoniaceae). Beiträge zur Biologie der Pflanzen. Jan. 2004, čís. 73, s. 395–408. Dostupné online. 
  6. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  7. ↑ MCCANN, Charles. 100 Beautiful Trees of India. Taraporevala: [s.n.], 1959. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj