Sovka ostrovní

Jak číst taxoboxSovka ostrovní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád sovy (Strigiroformes)
Čeleď puštíkovití (Strigidae)
Rod sovka (Ninox)
Binomické jméno
Ninox novaeseelandiae
(Gmelin, 1788)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sovka ostrovní (Ninox novaeseelandiae) je malá hnědá a zavalitá sova obývající převážně Nový Zéland. Dříve také obývala Ostrov Lorda Howa, ale zde je nyní zaniklá a téměř zaniklá je i na ostrově Norfolk.

Systematika

Sovku ostrovní formálně popsal německý přírodovědec Johann Friedrich Gmelin v roce 1788 pod původním pojmenováním Strix novaeseelandiae. Současná systematika sovku ostrovní řadí do početného rodu Ninox.

Systematika je značně zmatečná v důsledku existence druhového komplexu. Pokud je v případě Ninox novaeseelandiae ve zdrojích uváděno širší rozšíření skrze Australasii, zahrnuje v takovém případě i druhy Ninox boobook (Austrálie, Nová Guinea, Timor a Sundské ostrovy) a Ninox leucopsis (Tasmánie), samostatné na základě IOC.[2][3] Na základě studie z roku 2017 je N. leucopsis blíže příbuzná s N. novaeseelandiae než s N. boobook, navzdory geografické blízkosti Tasmánie a Austrálie i jejich spojení pevninským mostem během pleistocénu.[4]

K roku 2023 jsou uznávány tři poddruhy:[3]

Ekologie

Následující informace se týkají celého druhového komplexu

Sova norfolkská (Ninox novaeseelandiae undulata) obývající Norfolkský ostrov je jeden z poddruhů této sovy. V roce 1987 jeho populace tak poklesla, že zbyl ve volné přírodě jen poslední přežívající jedinec, samice Miamiti, která zemřela v roce 1996 a zanechala několik mladých sovek se samcem, který byl vybrán pro tento účel. Od této doby se hybridní populace pomalu zotavuje a nyní žije v přírodě několik desítek sov. Tento poddruh je také zaznamenán jako ohrožený v Seznamu ohrožované fauny Austrálie.

Sovka ostrovní má téměř 20 alternativních a běžných jmen, většinou oblastních; nejvíce používané je zřejmě mopoke nebo morepork. V maorštině je nazývána jako Ruru. Mnoho z domorodých názvů jsou onomatopoická.

Sovka ostrovní je hnědá s bílými skvrnami, obličej je bíločerný. Obvykle dosahuje délky 30–35 cm a hmotnosti 150–175 g. Vyskytuje se ve většině lokalitách se stromy, od hustých tropických deštných lesů až k okrajům vyprahlých zón, hospodářské půdě, alpským pastvinám, ale obývá i mírné lesy. Většinou žije v párech nebo v malých rodinných skupinkách, tvořených z jednoho dospělého páru a několika mláďat; velice zřídka žije i samotářským životem. Mají noční aktivitu, mnohdy jsou k vidění i během svítání nebo soumraku; na Novém Zélandu jsou aktivní i přes den. Loví večer a brzy ráno, ve kratších intervalech i v noci, ale pouze pokud je vhodné počasí.

Sovka ostrovní je velice rychlý a hbitý pták a mezi jeho kořist patří převážně hmyz (hlavně můry), ale i pavouci, ještěrky, drobní ptáci a hlodavci, většinou krysy. Sovka ostrovní hnízdí v listopadu a do hnízda snáší 3 až 4 vejce, která se vyvíjejí zhruba 30 dní.

Sovka ostrovní se také objevuje na znaku fiktivního města Ankh-Morpork.

V České republice je od roku 2011 chována v Zoo Plzeň, kde sdílí expozici s kivim hnědým.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Southern Boobook na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ BirdLife International. 2016. Ninox novaeseelandiae. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T62023843A95186187. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T62023843A95186187.en. Accessed on 17 September 2023.
  3. ↑ a b Owls [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ NORMAN, Janette; OLSEN, Penny; CHRISTIDIS, Les. Molecular genetics confirms taxonomic affinities of the endangered Norfolk Island Bookbook Owl Ninox novaeseelandiae undulata. Biological Conservation. 1998-10-01, roč. 86, čís. 1, s. 33–36. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 0006-3207. DOI 10.1016/S0006-3207(98)00012-3. 
  5. ↑ PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. První kivi v Plzni -. www.zooplzen.cz [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj