Ninox

Jak číst taxoboxSovka
alternativní popis obrázku chybí
sovka dravčí (Ninox scutulata)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Řád sovy (Strigiformes)
Čeleď puštíkovití (Strigidae)
Rod sovka (Ninox)
Hodgson, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ninox (česky sovka, toto jméno je však používáno pro více různých sov) je rod sov z čeledi puštíkovití (Strigidae).

Systematika

Rod vymezil anglický přírodovědec Brian Houghton Hodgson v roce 1837. V současnosti zahrnuje více než 30 druhů rozšířených od východní Sibiře po Japonsko, Cejlon, Sundské ostrovy, Filipíny, Novou Guineu, Austrálii, Nový Zéland a další ostrovy v Indo-Pacifiku, jeden druh obývá rovněž Madagaskar. Sovky se vyznačují kulatou hlavou „bez oušek“, nevýrazným obličejovým diskem a nozdrami z přední strany zduřelého ozobí. Velikostně variují mezi malými i většími druhy, mají poměrně dlouhý ocas a zašpičatělá křídla.[1]

Systematiku komplikuje existence druhových komplexů – zmínit lze zejména „jižní komplex“ N. novaeseelandiae a molucký komplex N. squamipila. Studie z roku 2017 přišla se zjištěním, že větší ostrovy Wallacey s vyšší nadmořskou výškou hostí spíše samostatné druhy, zatímco menší a nižší ostrovy, kde hrozí vyšší riziko extinkce, jsou obývány spíše vzdálenými populacemi australských druhů. Tyto závěry tak svědčí pro skutečnost, že samotný region musel být v průběhu historie kolonizován vícekrát.[2]

Od roku 2016 se v rámci rodu Ninox řadí i sovka bělolící (N. albifacies), předtím dlouhodobě vedena v rámci samostatného rodu Sceloglaux. Tento novozélandský endemit, jenž vykazoval adaptace k pozemnímu způsobu života, vyhynul ve 20. století.[3]

Přehled druhů

Na základě [4][5]:

  • Ninox affinis Beavan, 1867 – sovka andamanská
  • † Ninox albifacies (Gray, GR, 1844) – sovka bělolící
  • Ninox boobook (Latham, 1802) – sovka bubuk
  • Ninox burhani Indrawan & S. Somadikarta, 2004 – sovka togianská
  • Ninox connivens (Latham, 1802) – sovka štěkavá
  • Ninox forbesi Sclater, 1883
  • Ninox fusca (Vieillot, 1817)
  • Ninox hantu (Wallace, 1863)
  • Ninox hypogramma (Gray, 1861)
  • Ninox ios Rasmussen, 1999 – sovka celebeská
  • Ninox japonica (Temminck & Schlegel, 1845)
  • Ninox leucopsis (Gould, 1838)
  • Ninox leventisi Rasmussen, Allen, Collar, de Meule Meester, Hutchinson, Jakosalem, Kennedy, Lambert & Paguntalan, 2012
  • Ninox meeki Rothschild & Hartert, 1914 – sovka manuská
  • Ninox mindorensis Ogilvie-Grant, 1896
  • Ninox natalis Lister, 1889 – sovka vánoční
  • Ninox novaeseelandiae (Gmelin, 1788) – sovka ostrovní
  • Ninox obscura Hume, 1872
  • Ninox ochracea (Schlegel, 1866) – sovka okrová
  • Ninox odiosa P. L. Sclater, 1877 – sovka novobritská
  • Ninox philippensis Bonaparte, 1855 – sovka filipínská
  • Ninox plesseni Stresemann, 1929
  • Ninox punctulata (Quoy & Gaimard, 1830) – sovka tečkovaná
  • Ninox randi Deignan, 1951
  • Ninox reyi Oustalet, 1880
  • Ninox rotiensis R. E. Johnstone & J. C. Darnell, 1997
  • Ninox rudolfi A. B. Meyer, 1882 – sovka sumbská
  • Ninox rufa (Gould, 1846) – sovka ryšavá
  • Ninox rumseyi Rasmussen, Allen, Collar, de Meule Meester, Hutchinson, Jakosalem, Kennedy, Lambert & Paguntalan, 2012
  • Ninox scutulata (Raffles, 1822) – sovka dravčí
  • Ninox spilocephala Tweeddale, 1879
  • Ninox spilonotus Bourns & Worcester, 1894
  • Ninox squamipila (Bonaparte, 1850) – sovka molucká
  • Ninox strenua (Gould, 1838) – sovka statná
  • Ninox sumbaensis Olsen, Wink, Sauer-Gürth & Trost, 2002 – sovka malosundská
  • Ninox theomacha (Bonaparte, 1855) – sovka džunglová
  • Ninox variegata (Quoy & Gaimard, 1830) – sovka bismarcká

Odkazy

Reference

  1. ↑ KÖNIG, Claus; WEICK, Friedhelm. Owls of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2008. ISBN 978-0-7136-6548-2, ISBN 978-1-4081-3578-5. S. 448. 
  2. ↑ GWEE, Chyi Yin; CHRISTIDIS, Les; EATON, James A. Bioacoustic and multi-locus DNA data of Ninox owls support high incidence of extinction and recolonisation on small, low-lying islands across Wallacea. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2017-04-01, roč. 109, s. 246–258. Dostupné online [cit. 2023-09-16]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2016.12.024. 
  3. ↑ WOOD, Jamie R.; MITCHELL, Kieren J.; SCOFIELD, R. Paul. Phylogenetic relationships and terrestrial adaptations of the extinct laughing owl, Sceloglaux albifacies (Aves: Strigidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2016-08. Dostupné online [cit. 2023-09-16]. DOI 10.1111/zoj.12483. (anglicky) 
  4. ↑ sovka [online]. BioLib [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Owls [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj