Sokolovské náměstí (Liberec)

Sokolovské náměstí
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Liberec I-Staré Město
Poloha 50°46′12,77″ s. š., 15°3′17,65″ v. d.
Další údaje
Kód ulice 252158
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plán Sokolovského náměstí

Sokolovské náměstí (německy Sokolovo-Platz) je náměstí v Liberci, v části Staré Město. Vzniklo v první polovině 17. století jakožto centrum libereckého Nového Města.

Historie

Náčrt náměstí před kostelem sv. Antonína Velikého z 2. poloviny 19. století

Náměstí vzniklo v letech 1631 a 1632 spolu s původní okolní zástavbou, když městský hejtman Joachim Jung von Jungenfels vydal dne 31. prosince 1630 příkaz k výstavbě „21 štítových domů“ [1] pod tzv. Tovaryšským vrchem jakožto součást nové čtvrti, Libereckého Nového Města (Reichenberger Neustadt).[2] Prostranství za kostelem sv. Antonína Velikého, nedaleko centrálního libereckého náměstí, se nacházelo v centru nové čtvrti a vytvořio tak druhé městské centrum.[3] V původních plánech však bylo označeno pouze jako volné veřejné prostranství a domy byly adresami zapsány na Frýdlantskou ulici (Friedländer Gasse).

Z náměstí byly pak vedeny ulice ve směru na jih (Lichtensteg), západ (Friedländer Gasse) a sever (Tovaryšský vrch - Knappenberg).[4] Posléze prostranství dostalo název Novoměstské náměstí (Neustädter Platz).

Pojmenování

Náměstí v minulosti neslo různá pojmenování:

  • Neustädter Platz / Novoměstské náměstí (17. století–1878)
  • Bismarckplatz / Bismarckovo náměstí (1878–1910) – podle německého kancléře Otto von Bismarcka
  • Neustädter Platz / Novoměstské náměstí (1910–1923)
  • T. G. Masaryk Platz / náměstí T. G. Masaryka (7. března 1934–1938) – podle československého prezidenta T. G. Masaryka (v den jeho narozenin)[5]
  • Bismarckplatz / Bismarckovo náměstí (194?–1945)
  • náměstí T. G. Masaryka (1945–1948)
  • Sokolovské náměstí (od roku 1948) – podle vsi Sokolovo na Ukrajině, kde byla roku 1943 svedena bitva u Sokolova

Objekty na náměstí

Valdštejnské domy

Ve Větrné uličce, která vede západně od náměstí, je dodnes několik současných, ale viditelně opravených valdštejnských domů z let 1678–1681.[6]

Mariánský sloup

Mariánský sloup přesunutý ke kostelu svatého Kříže

Uprostřed náměstí kdysi stával tzv. Mariánský sloup se sochou Panny Marie, kterou postavil a daroval Christian Karl z Platz und Ehrental v roce 1719. Skulptura byla pak před rokem 1902 přenesena do kostela Nalezení svatého Kříže.

Kaple Božího hrobu

V roce 1772 byla v prostoru u kostela Andreasem Josephem Wondrakem postavena kaple Božího hrobu, kterou tehdejší děkan vysvětil 8. září 1772, na svátek Narození Panny Marie. V roce 1865 byl přemístěn do kostela svatého Kříže. Od restaurování v roce 1986 je na průčelí kaple Božího hrobu chybně napsán letopočet 1722, který nebyl později opraven, mimo jiné z památkových důvodů.[7]

Soukenické divadlo

19. prosince 1819 rozhodl zdejší cech soukeníků rozhodl o stavbě první samostatné městské divadelní budovy. Stavební práce začaly v březnu 1820 v severovýchodní části náměstí, divadlo pak bylo slavnostně otevřeno 15. října 1820. Mělo kapacitu okolo 760 diváků. Dne 23. dubna 1879 vypukl v divadle z neznámých příčin požár, následkem čehož budova s dřevěný interiérem kompletně vyhořela. Nová divadelní budova (pozdější Divadlo F. X. Šaldy) pak bylo vybudováno v severní části hlavního městského náměstí.

Od roku 1844 do začátku 20. století se na náměstí nacházela také studna.

Galerie

  • Kaple Božího hrobu, Soukenické divadlo a kostelem sv. Antonína Velikého v pozadí (malba z roku 1844)
    Kaple Božího hrobu, Soukenické divadlo a kostelem sv. Antonína Velikého v pozadí (malba z roku 1844)
  • Mariánský sloup s kostelem (okolo roku 1850)
    Mariánský sloup s kostelem (okolo roku 1850)
  • Mariánský sloup v popředí
    Mariánský sloup v popředí
  • Fotografie náměstí z roku 1861
    Fotografie náměstí z roku 1861
  • Staré divadlo existující v letech 1820–1879
    Staré divadlo existující v letech 1820–1879
  • Fotografie zachycující Valdštejnovy domy (okolo roku 1850)
    Fotografie zachycující Valdštejnovy domy (okolo roku 1850)
  • Fotografie náměstí z roku 1900
    Fotografie náměstí z roku 1900
  • Detail kaple Božího hrobu a Mariánského sloupu (okolo roku 1880)
    Detail kaple Božího hrobu a Mariánského sloupu (okolo roku 1880)
  • Náměstí okolo roku 1880
    Náměstí okolo roku 1880
  • Appeltův dům (později sídlo průmyslové školy)
    Appeltův dům (později sídlo průmyslové školy)
  • Měšťanský dům z 19. století
    Měšťanský dům z 19. století
  • Valdštejnské domy v západní části Větrné uličky
    Valdštejnské domy v západní části Větrné uličky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sokolovské náměstí na německé Wikipedii.

  1. ↑ Karl Kerl. [s.l.]: [s.n.] 
  2. ↑ Anton Reisel. [s.l.]: [s.n.] 
  3. ↑ Svatopluk Technik, Vladimír Ruda. [s.l.]: [s.n.] 
  4. ↑ Ferdinand Sagasser. [s.l.]: [s.n.] [books.google.de Dostupné online]. 
  5. ↑ Stadt Reichenberg. [s.l.]: [s.n.] 
  6. ↑ Karl Kerl. [s.l.]: [s.n.] 
  7. ↑ BEIERMEDIA. Die Geschichte der kleinen Kapelle. regional-magazin.de [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • KERL, Karl: Reichenberg. Deutscher Kommunal-Verlag, 1929, s. 36-37.
  • REISEL, Anton: Amtsverwalter und Oberamtmänner der Herrschaft Reichenberg. In: Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Iser-Gaues. Band X, 1916, s. 105.
  • SAGASSER, Ferdinand: Adressbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg nebst einem Anhange, enthaltend sämmtliche protocollirte Firmen des Reichenberger k.k. Kreisgerichts-Sprengels. Schöpfer, 1871, s. 11-13.
  • Stadtrat Reichenberg: Reichenberg in der Zeit der Selbstverwaltung vom Jahre 1850 bis 1900: Ein geschichtlicher Rückblick und Verwaltungsbereich. Vlastním nákladem, Liberec, 1902, s. 86-88.
  • TECHNIK, Svatopluk, RUDA, Vladimír: Liberec minulosti a současnosti: historie a perspectivy výstavby města. Severočeské nakladatelství, 1980, s. 297.

Související články

Externí odkazy

Zdroj