Sokolovna v Prostějově

Sokolovna v Prostějově
Účel stavby

tělovýchovná a kulturně společenská činnost

Základní informace
Sloh secese
Architekt Otokar Pokorný
Výstavba 1906–1908
Stavitel firma Čeněk Venclík
Stavebník Tělocvičná jednota Sokol Prostějov
Současný majitel Tělocvičná jednota Sokol I Prostějov
Poloha
Adresa Prostějov, ČeskoČesko Česko
Ulice Skálovo nám. 173/4
Souřadnice 49°28′25″ s. š., 17°6′29,66″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 100948 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokolovna v Prostějově je sídlo městské tělovýchovné jednoty postavené v secesním stylu v letech 1906–1908. Od 16. března 2004 je budova památkově chráněná.[1]

Historie

Důvod k výstavbě nové sokolovny byl nedostatek vhodných prostor, který Prostějovské tížil už od roku 1869.[pozn. 1] V roce 1884 začal spolek vybírat peníze na stavbu vlastních důstojných prostor. Příprava projektu probíhala od roku 1900.[2] Prostějovská sokolská jednota v roce 1906 pověřila architekta Otokata Pokorného[pozn. 2] a samotnou stavbou místní firmu Čeňka Venclíka.[3] Slavnostně byla otevřenu ku příležitosti celostátního sokolského sletu, konaného 15. a 16. srpna 1908.[4]

Za první republiky v sokolovně fungovalo kino a během druhé světové války sloužila nemocničním účelům. Až v roce 1945 byla navrácena sokolské obci. Po únoru 1948 byl objekt převeden do fondu Československého svazu tělesné výchovy a zdejší oddíl byl přejmenován na TJ Jiskra Prostějov. Během 70. let došlo k rekonstrukci budovy, jež nikterat nenarušila původní architektonický ráz. Roku 1981 byla vyměněna střešní krytina. Sokolské jednotě objekt opět patří od roku 1991.[2]

Popis

Objekt je tvořen dvoupatrovou budovou, vystavěnou ve stylu secese, která je rozdělena na tělocviční trakt se čtyřmi okenními osami a správní část s osami třemi, která se v sobě skrývá hygienické zázemí sportovců, bytovou jednotku, kancelářské prostory a sál loutkového divadla. Fasáda správní části je výrazná díky svému rizalitu, zakončeným stupňovitými štíty s cimbuřím a plastikou sokola. V suprafenestrách v prvním podlaží se nachází štukový dekor. Nad hlavním vstupem stojí balkon ve tvaru písmene U, stojící na dvou sloupech. Okna traktu s tělocvičnou stojí v symetrických osách nad sebou. V přízemí jsou odbélníková a v patře obloukovitě zakončená. Obsahují zachovalé okenní výplně. Zastřešení budovy je řešeno mansardovou střechou. Nad správní částí se nachází střešní lucerna.[1]

Jak spojovací chodba, tak samotný sál tělocvičny, jenž má rozměry 24 x 16 x 8,85 metrů, jsou štukově zdobeny a na stropech se nachází výmalba. V podélné ose sálu se nachází sedm metrů široké jeviště. Původně měla být vystavěna i 15 metrů široká galerii, k jejíž realizaci však nedošlo. V interiéru se dále dochovala většina původních podlah, dveří včetně zárubní a výplní, schodišťových zábradlí či obkladů na stěnách.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Sokolovna. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Sokolovna T.J. Sokol I Prostějov. Sokolské památky [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Sokolovna. Slavné vily [online]. FOIBOS BOOKS, s.r.o. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ KUČEROVÁ, Lucie. Prostějovské historické stavby v kontextu dějin města. Olomouc, 2013 [cit. 2024-02-01]. 96 s. Diplomová práce. Katedra společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 38. Dostupné online.

Poznámky

  1. ↑ Sokol předtím využíval zahradu kapucínského kláštera či školní tělocvičnu při německé chlapecké škole. Prostějovští sokolové si také přestavěli objekt bývalé kůlny v Zámečnické ulici na tělocvičnu.[2]
  2. ↑ Otakar Pokorné řídil ve městě také stavbu Národního domu, jenž byl projektován Janem Kotěrou.[2]

Literatura

  • TABERY, Karel. Sokolovna Tělocvičné jednoty Sokol I Prostějov 1908-2008: 100 let od jejího postavení a otevření. Prostějov: TJ Sokol I Prostějov, 2008. 134 s. ISBN 978-80-254-3780-3. 

Externí odkazy

Zdroj