Soko G-4 Super Galeb

G-4 Super Galeb
Určení	cvičný a lehký bojový letoun
Výrobce	SOKO
První let	17. července 1978
Zařazeno	1983
Charakter	Ve službě
Uživatel	Srbské letectvo
Výroba	1984–1991
Vyrobeno kusů	85
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soko G-4 Super Galeb (Super Racek), také značený jako N-62, je jugoslávský jednomotorový, pokročilý proudový cvičný a lehký bojový letoun. Byl navržen Leteckým technickým institutem ve městě Žarkovo a vyráběn továrnou SOKO ve městě Mostar jako náhrada za stroje Soko G-2 Galeb v rámci jugoslávského letectva. Výroba se rozeběhla v roce 1984 a pokračovala až do rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Celkem bylo postaveno 85 letounů, z nichž bylo šest vyvezeno do Barmy.

Během války v Jugoslávii prováděly letouny G-4 útoky na pozemní cíle, přičemž čtyři padly za oběť protivzdušné obraně. V roce 1992 byly zbývající stroje přesunuty do Srbska a Černé Hory, kde vstoupily do služby v letectvu nástupnické SR Jugoslávie. Jeden G-4 byl přenechán letectvu Republiky srbské.

Uživatelé

Myanmar (Barma) Myanmar (Barma): Letectvo používá 4 stroje G-4.^[2]
Srbsko Srbsko: Srbské letectvo a protivzdušná obrana využívá 20 letounů G-4

Bývalí

Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina: letectvo zdědilo 1 letoun G-4 z Republiky srbské.^[2]
Černá Hora Černá Hora: černohorské letectvo zdědilo 17 letadel. 4 z nich byly zavedeny do služby, ale následně uvedeny na prodej. 6 letadel přešlo do Srbska, zatímco 7 bylo prodáno do soukromého vlastnictví.^[3]^[4]
Jugoslávie Jugoslávie: Jugoslávské letectvo používalo 77 letadel G-4.

Specifikace (G-4M)

Technické údaje

Posádka: 2
Délka: 12,25 m
Rozpětí: 9,88 m
Výška: 4,30 m
Nosná plocha: 19,5 m²
Hmotnost prázdného letadla: 3 250 kg
Maximální vzletová hmotnost: 6 330 kg
Kapacita paliva: 1 882 kg
Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Rolls-Royce Viper 632-46 o tahu 17,8 kN