Sofie Dorota Württemberská

Marie Fjodorovna
Ruská carevna
Portrét
Marie Fjodorovna kolem roku 1800
Doba vlády 17961801
Úplné jméno Sofie Dorota Augusta Luisa Württemberská
Narození 25. října 1759
Štětín, Prusko
Úmrtí 5. listopadu 1828 (69 let)
Pavlovsk, Ruské impérium
Pohřbena Katedrála svatých Petra a Pavla, Petrohrad
Manžel Pavel I. Petrovič
Potomci Alexandr I., Konstantin, Alexandra Pavlovna, Jelena Pavlovna, Marie Pavlovna, Kateřina Pavlovna, Anna Pavlovna, Mikuláš I., Michail Pavlovič
Dynastie Württemberkové
Otec Fridrich II. Evžen Württemberský
Matka Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Původ

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha II. Evžena (1732–1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736–1798). Jejími sourozenci byli:

Život

Sofie Württemberská ve věku 11 let (portrét z roku 1770.

V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec – následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:

Potomci

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: „Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější.“ A Pavlovi: „Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji.“

Vztah s manželem

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: „Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad.“ Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež – již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku – pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk – letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie a chtěla vládnout sama, měla částečnou podporu i v armádě, ale jeden z hlavních účastníků převratu a vraždy jejího manžela - generál Levin August von Bennigsen zabránil, aby se mohla ujmout vlády.[1] Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Eberhard III. Württemberský
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
 
 
 
 
Anna Kateřina ze Salm-Kyrburgu
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Albert II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingensko-Oettingenská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Evžen Alexandr František Thurn-Taxis
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Anna Adéla Fürstenbersko-Heiligenberská
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Ferdinand August z Lobkovic
 
 
Marie Ludovika Anna z Lobkovic
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Vilemína Bádenská
 
'Žofie Dorota Württemberská'
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dorothea von Württemberg na německé Wikipedii.

  1. EJDELMAN, Natan Jakovlevič. Smrt tyrana. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. 360 s. (Máj). S. 326–328. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Kateřina Alexejevna
jako Kateřina II.
Znak z doby nástupu Ruská carevna
Marie Fjodorovna
17961801
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alžběta Alexejevna

Zdroj