Alexandra Pavlovna Ruská

Alexandra Pavlovna
	ruská velkokněžna, rakouská arcivévodkyně
	Alexandra Pavlovna
Narození	9. srpna 1783; Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí	16. března 1801; (ve věku 17 let); Budín
Manžel	Josef Habsbursko-Lotrinský
Potomci	Alexandrina Rakouská
Dynastie	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec	Pavel I. Ruský
Matka	Sofie Dorotea Württembersksá
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkokněžna Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна; 29. července^jul./ 9. srpna 1783^greg., Petrohrad – 16. března 1801, Budín) byla dcera ruského cara Pavla I. a jeho manželky Žofie Doroty Württemberské a také sestra carů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, uherského palatina (guvernéra). Její manželství bylo dosud jediným romanovsko-habsburským manželským svazkem.

Život

Narodila se jako prvorozená dcera a třetí z deseti dětí ruského cara Pavla I. a jeho druhé ženy, carevny Marie Fjodorovny. Jejími bratry byli např. pozdější carové Alexandr I. Pavlovič a Mikuláš I. Ruský.

Původně se Alexandra měla provdat za švédského krále Gustava IV. Adolfa, ten se však nakonec rozhodl pro Frederiku Bádenskou, sestru Alexandřiny švagrové, carevny Alžběty Alexejevny.^[1]

V roce 1799 se ve svých šestnácti letech provdala za arcivévodu Josefa Antonína Habsbursko-Lotrinského. 4. března roku 1801 porodila dceru; porod byl těžký a dítě bylo nutno vyjmout za použití kleští. Dcerka žila jen několik hodin a za několik dní poté, 16. března, zemřela na horečku omladnic i mladá arcivévodkyně.

Původně byla pohřbena v kapucínském klášteře v Budíně (část Víziváros), později byly její ostatky přemístěny do vesnice Üröm v Uhrách. Nad jejím hrobem car Alexandr I., její bratr, nechal postavit pravoslavný chrám.

Archiv

Dopisy Alexandry jejímu dědečkovi vévodovi württemberskému Fridrichu II. Evženovi, spolu s dopisy jejích sourozenců, napsané v letech 1795 až 1797, jsou uchovány ve Státním archivu v německém Stuttgartu (Hauptstaatsarchiv Stuttgart).^[2]

Alexandřiny dopisy její švagrové Marii Tereze Neapolské jsou uchovány v Rakouském státním archivu ve Vídni.^[3]

Vyznamenání

Dáma velkokříže Řádu svaté Kateřiny (1783)

Vývod z předků

Frederik IV. Holštýnsko-Gottorpský

Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský

Hedvika Žofie Švédská

Jan Ludvík I. Anhaltsko-Dornburský

Kristián August Anhaltsko-Zerbstský

Kristýna ze Zeutschu

Kateřina II. Veliká

Kristián August Holštýnsko-Gottorpský

Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská

Albertina Frederika Bádensko-Durlašská

Alexandra Pavlovna

Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský

Karel Alexandr Württemberský

Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská

Fridrich II. Evžen Württemberský

Anselm František Thurn-Taxis

Marie Augusta Thurn-Taxis

Marie Ludovika Lobkovicová

Žofie Dorota Württemberská

Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský

Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Fridrich Vilém I.

Žofie Dorota Pruská

Žofie Dorotea Hannoverská

Odkazy

Reference

↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 45.
↑ Landesarchiv Baden-Württemberg, Abt. Hauptstaatsarchiv Stuttgart - Findbuch G 236: Herzog Friedrich Eugen (1732-1797) - Strukturansicht. www2.landesarchiv-bw.de [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
↑ AT-OeStA/HHStA HausA Sammelbände 61-5-12 15 Briefe von Erzherzogin Alexandra an Kaiserin Marie Therese, 1800 (Akt (Sammelakt, Grundzl., Konvolut, Dossier, File)). www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (německy)