Slon pralesní

Jak číst taxoboxSlon pralesní
alternativní popis obrázku chybí
Slon pralesní
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád chobotnatci (Proboscidea)
Čeleď slonovití (Elephantidae)
Rod slon (Loxodonta)
Binomické jméno
Loxodonta cyclotis
(Matschie, 1900)
Rozšíření slona pralesního
Rozšíření slona pralesního
Rozšíření slona pralesního
      celoroční výskyt
      předpokládaný celoroční výskyt
      pravděpodobně vyhynul

sestaveno na základě: IUCN SSC African Elephant Specialist Group 2021

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slon pralesní (Loxodonta cyclotis) je malý druh slona žijícího v tropickém pralese západní Afriky. Dříve byl považován za poddruh slona afrického (Loxodonta africana) jako slon africký pralesní (Loxodonta africana cyclotis), ale analýza DNA, provedená původně ke sledování slonoviny z nelegálního lovu, ukázala, že se jedná o samostatný druh.

Charakteristické znaky

Slon pralesní je menší než slon africký, v kohoutku dosahuje 2,2 - 2,5 m, a váží 2,7 - 4 t. Má tmavší kůži, delší dolní čelist, zaoblenější uši a chobot více osrstěný. Na hrudních končetinách je pět nehtů, na pánevních čtyři, stejně jako u slona indického. Kly jsou žluté nebo nahnědlé, rovnoběžné a směřují dolů. Tyto tvarové adaptace umožňují slonovi pralesnímu dobře se pohybovat v husté vegetaci. Slonovina těchto slonů je tvrdá a má narůžovělý odstín. Dožívá se až 65 let a umírá, jakmile se mu zcela obrousí jeho jediné stoličky a přestane tak být schopen přijímat potravu.[2]

Podle současných výzkumů se slon africký a slon pralesní začali vyvíjet odděleně už před 2,63 milióny let, dnes se spolu oba druhy nekříží.

Navzdory některým neoficiálním tvrzením se sloni (včetně slonů pralesních) patrně nedokážou pohybovat rychlostí kolem 40 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto obřích chobotnatců činí asi 5,3 až 7 m/s (19 až 25 km/h).[3]

Trpasličí sloni

Součástí tohoto druhu jsou pravděpodobně také jedinci označovaní dříve jako Loxodonta pumilio. Dle studie publikované v roce 2003, která srovnávala mitochondriální DNA různých druhů slonů, jde o pouhou morfologickou variantu slona pralesního bez jakékoli taxonomické hodnoty. Současná věda proto od rozeznávání druhu L. pumilio upustila.[4][5]

Historie

V roce 1906 popsal Theophil Noack (1840–1918) malého, asi 120 cm vysokého slona, jehož věk byl odhadnut na 6 let. Označil jej za poddruh slona afrického jako Elephas africanus pumilio. Slon byl přivezen do Evropy v roce 1905 z tehdejšího Francouzského Konga. Následně byl pro řadu odlišností překlasifikován na samostatný druh.[6]

Genetika

Slon pralesní

Dle studie publikované v roce 2003 by se trpasličím slonům neměla přikládat taxonomická hodnota. Tým odborníků z Muséum national d'histoire naturelle provedl srovnání vzorků genetického materiálu slona indického (Elephas maximus), slona afrického (Loxodonta africana) a slona pralesního (Loxodonta cyclotis) se vzorky připisovanými trpasličím slonům. Výsledný kladogram sestavený na základě podobnosti mitochondriálních genomů potvrzuje současné představy o příbuznosti tří uznávaných druhů, přičemž vzorky pocházející od trpasličích slonů nevytváří klad, ale příslušejí nezávisle na sobě k druhu slon pralesní (Loxodonta cyclotis).

Autoři doporučují upustit od označení Loxodonta pumilio a nahlížet na trpasličí slony jako na součást druhu slon pralesní (Loxodonta cyclotis). Morfologickou variabilitu uvnitř druhu L. cyclotis (nejde-li o nedospělé jedince) je třeba považovat za důsledek izolace jednotlivých populací druhu v neprostupném lesním prostředí a přizpůsobení se lokálním podmínkám.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. ↑ JIROUŠ, Michal. Slon pralesní, národní park Loango, Gabon. www.photonature.cz [online]. 2014-02-16 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ Internetová encyklopedie savců: Proboscidea-Chobotnatci [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Status of the so-called African pygmy elephant (Loxodonta pumilio (Noack 1906)): phylogeny of cytochrome b and mitochondrial control region sequences. Comptes Rendus Biologies. 2003-07-01, roč. 326, čís. 7, s. 687–697. Dostupné online [cit. 2020-09-05]. ISSN 1631-0691. DOI 10.1016/S1631-0691(03)00158-6. (anglicky) 
  6. ↑ Dwarf form of the African elephant (anglicky). The Annals and Magazine of Natural History. 1906, s. 501–503. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj