Slobodna Dalmacija

Slobodna Dalmacija
Základní informace
Datum založení 17. června 1943
Jazyk chorvatština
Formát Berliner
Země původu ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Klíčové osoby
Majitel Europapress Holding
Vydavatel Europapress Holding
Odkazy
ISSN 0350-4662 a 1333-9192
OCLC 8546528
Web Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slobodna Dalmacija (česky doslovně Svobodná Dalmácie) jsou chorvatské noviny se sídlem ve Splitu. Patří k nejčtenějším novinám v regionu Dalmácie, a to již od druhé poloviny 20. století.

Podobně i jako jiný známý chorvatský deník, Vjesnik, má i Slobodna Dalmacija svůj původ v časech druhé světové války. Po zlomu v bitvě u Stalingradu a úspěšném postupu spojenců (vylodění na Sicílii) rozhodli jugoslávští partyzáni vydávat v červnu 1943 noviny s názvem Dnevnik Jedinstvenog narodnooslobodilačkog fronta Dalmacije („Deník jednotné národněosvobozenecké fronty Dalmácie“). Po osvobození Splitu v květnu 1944 se redakce přesídlila do tohoto chorvatského přístavu, kde působí až dodnes.

Slobodna Dalmacija byl jako deník partyzánů nejen mobilizující proti okupantovi, ale také propagoval rozvoj myšlenek ustavení a propagace komunistické moci. Jeho stránky proto plnila stále častěji i komunistická propaganda oslavující Josipa Broze Tita a komunistickou stranu. V padesátých letech byly hlavními tématy prosazovanými vládnoucími kruhy především články o dělnických samosprávách a Hnutí nezúčastněných zemí. A i těm bylo v deníku věnováno nemálo prostoru.

Na přelomu 80. a 90. let vycházelo denně 150 000 výtisků Slobodne Damacije. Stejně jako v Chorvatsku samotném, i v deníku došlo v té době k demokratizaci a liberalizaci, což vedlo k ústupu od komunistické rétoriky. Redakce novin (stejně jako většina tehdejších médií v rámci Chorvatska)[zdroj?] přivítala i pozdější vyhlášení nezávislosti země a informovala o válečných událostech v 90. letech. V roce 2005 byl po dlouhých sporech o vlastnictví prodán mezinárodnímu holdingu Europapress holding.

Šéfredaktoři

  • Šerif Šehović (1943-1944)
  • Neven Šegvić (1944-1945)
  • Petar Šegvić (1945-1946)
  • Antun Maštrović (1946-1947)
  • Božidar Novak (1947-1949)
  • Branko Karadžole (1949)
  • Vladimir Pilepić (1949-1951)
  • Igor Radinović (1951)
  • Mirko Peršen (1951-1953)
  • Nikola Disopra (1955-1957)
  • Sibe Kvesić (1957-1965)
  • Hrvoje Baričić (1965-1973)
  • Marin Kuzmić (1973-1978)
  • Miro Jajčanin
  • Mirko Prelas
  • Joško Franceschi (1982-1983)
  • Joško Kulušić (1983-1993)
  • Dino Mikulandra (1993-1995)
  • Josip Jović (?-2001.)
  • Dražen Gudić (2001-2005)
  • Mladen Pleše (2005-2008)
  • Zoran Krželj (2008-2010)
  • Krunoslav Kljaković (2010- )

Externí odkazy

Zdroj