Skytaly

Skytaly
Kostel svaté Markéty v roce 2014
Kostel svaté Markéty v roce 2014
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Vroutek
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°10′4″ s. š., 13°18′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 32 (2021)[1]
Katastrální území Skytaly (10,3 km²)
PSČ 441 01
Počet domů 19 (2011)[2]
Skytaly
Skytaly
Další údaje
Kód části obce 149225
Kód k. ú. 749222
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skytaly jsou malá vesnice, místní část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 kilometru západně od Vroutku. Skytaly je také název katastrálního území o rozloze 10,3 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen od slovesa skytati (dávat najevo, podávat), popř. od příjmení Skytal ve významu ves Skytalovy rodiny. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Skytali (1358), Skytal (1369 až okolo 1405), Skytale (1390), „in… Skitalech“ (1392), „in Skytalech“ (1461), Skytaly (1571), „na Skytale“ (1603) a Skytale (1623).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází ze 7. ledna 1358. Tehdy Hynek z Krakova, který měl podací právo ke zdejšímu kostelu, do něj za faráře instaloval jakéhosi kněze Havla.[5] Hynek z Krakova sídlil na panském dvoře v Krakově. V roce 1362 se uvádí jako majitel Skytal vladyka Smil ze Mšeného.[6] Dalším známým majitelem Skytal byl v roce 1407 královský číšník Mikuláš Štuk z Tachova.[7] Neznámo kdy se staly Skytaly příslušenstvím nedalekého hradu Křečova. Doloženo to je k roku 1483[8] a začátkem 16. století.[9]

Zámek, stav v roce 2014

Od roku 1538 patřily k valečskému panství, ale když v roce 1585 zemřel Kryštof ze Štampachu, rozdělilo se o dědictví jeho šest synů. Jeden z nich, Jan ze Štampachu, vytvořil ze Skytal centrum malého panství a postavil si zde tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1603, kdy ji Jan ze Štampachu prodal svému bratrovi Václavu ze Štampachu, který sídlil na Valči. Jemu byl roku 1622 zabaven majetek za účast na stavovském povstání. O rok později panství koupila Václavova manželka Barbora, rozená z Malešic a Poutnova. Po její smrti v roce 1638 se valečské panství znovu dělilo a Skytaly získal nejmladší syn Jaroslav ze Štampachu. Roku 1670 zdědil i Valeč, u které už vesnice natrvalo zůstala. Panské sídlo ztratilo svou funkci a zaniklo,[10] podobně v 17. století zanikla i místní fara. Původní kostel pocházel ze 14. století, současný jednolodní barokní kostel zasvěcený sv. Markétě byl jako pobočná kaple farnosti Valeč postaven až v letech 1782–1784.

Dům čp. 8

Dvoutřídní škola byla založena roku 1829, do té doby byla obec přiškolena do Libyně.[11] K roku 1900 zde žilo ve 42 domech celkem 284 obyvatel, pouze německé obcovací řeči. Ves postihlo několik požárů, v letech 1910, 1920, 1922 a 1930. Jeden den byl zvláště sváteční pro původní obyvatelstvo, v květnu 1923 zde došlo k odhalení válečného pomníku, bronzové desky se jmény německých občanů padlých v první světové válce. Deska se nyní nachází v muzeu vyhnaných Němců z Podbořanska v bavorském Kronachu.[12] Dne 9. října 1938, vzhledem k obsazení pohraničí Německem, opustili zde bydlící čeští občané ves. Od začátku ledna 1945 procházející utečenci dokládali, že se blíží konec války a 23. června 1945 začali opouštět ves němečtí občané.

Za první republiky ke vsi náležel velký les, z toho 508,61 hektarů leželo v soudním okrese Podbořany. Z převážné části byl v majetku panství Valeč, které v té době patřilo hraběti Thurn von Valsassina. Malá část lesa patřila obci nebo jednotlivým majitelům.

Přírodní poměry

Skytaly stojí v údolí Mlýneckého potoka otevřeném na východ. Nachází se jeden kilometry od západní hranice okresu Louny a čtrnáct kilometrů jihozápadně od Podbořan. Patřila k nim ovčárna Géla (dnes Dvorek) vzdálená 1,5 kilometru severně a čtyři kilometry severovýchodním směrem vzdálený Kružín. Asi jeden kilometr jižně od Kružína býval kaolinový důl a nedaleko od něj leží lokalita zvaná Na Zámku. Ještě v sedmdesátých letech 19. století se zde nacházely zbytky zdiva, připisované místními zaniklému panskému sídlu.[13]

V katastrálním území se nachází Skytalský a Kružínský vrch (532 metrů, dříve Bremsberg). Oba vrchy patří k Doupovským horám, konkrétně k jejich okrsku Rohozecká vrchovina. Území jihozápadně a západně od Skytalského vrchu, kde stojí Skytaly, patří převážně do Rakovnické pahorkatiny.[14] Kružínský vrch porůstá téměř 350 let stará teplomilná doubrava, ve které rostou hvozdík lesní, hrachor různolistý a vemeník zelanavý.[15]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 291 obyvatel (z toho 139 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 282 Němců a čtyři cizinci. Kromě jednoho evangelíka a tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[16] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 273 obyvatel: 43 Čechoslováků, 228 Němců a dva cizince. Převažovali římští katolíci, ale žilo zde také osm evangelíků, jeden člen církve československé a sedm lidí bez vyznání.[17]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[18][19]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 316 375 327 284 309 291 273 128 137 78 53 36 24 26
Domy 45 47 46 48 46 46 47 43 45 24 22 29 32 19
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy Vrbičky.

Pamětihodnosti

  • Zámek
  • Kostel svaté Markéty
  • Torzo barokní sochy Madony na vysokém soklu na břehu potoka poblíž zámku (zakonzervovaný originál vrcholové sochy je nyní uložen ve skytalském kostele)
  • Hrázděná venkovská usedlost čp. 8
  • Hrázděná venkovská usedlost čp. 13[20]
  • Lovecký zámeček v Kružíně postavený v roce 1831
  • 3 drobné památky - boží muka při vjezdu do obce od Vroutku, pamětní kříž naproti kostelu a pamětní kříž u polní cesty do Dolního Záhoří
  • Na Kružínském vrchu byly v roce 2016 objeveny pozůstatky pravěkého hradiště osídleného po krátkou dobu v mladší či spíše pozdní doby halštatské. Celková opevněná plocha měřila 2,5 hektaru. Vnější opevnění tvořené příkopem a valem snad nebylo dokončeno. Z vnitřního opevnění se dochoval nevýrazný val, který je nejspíše pozůstatkem kamenného upevnění palisády.[21] V blízkosti byl na podzim roku 2017 nalezen také soubor 33 bronzových předmětů (zlomky srpů, šídlo, náramek aj.).[22]

Osobnosti

  • Gregor Ritzsch (1584–1643), skytalský rodák, knihtiskař a skladatel

Galerie

  • Dům čp. 13

    Dům čp. 13

  • Lovecký zámeček v Kružíně

    Lovecký zámeček v Kružíně

  • Boží muka u vsi

    Boží muka u vsi

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-24. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Skytaly, s. 91. 
  5. ↑ TINGL, Franciscus Antonius. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus, inchoans ab anno 1354 usque 1362. Cum licentia reverendissimi ordinariatus pragensis. Typis typographiae Dr. Ed. Grégr. 1. vyd. Praga: presbyter Franciscus Antonius Tingl, 1867. IV, 212 s. Dostupné online. S. 48–49, 208. (latinsky) 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého VIII [online]. Praha: František Šimáček, 1891 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.  (Dále jen Sedláček 1891)
  7. ↑ Sedláček 1891, s. 266.
  8. ↑ ÚLOVEC, Jiří. Zaniklý hrad Křečov. Příspěvek k jeho dějinám a architektonické podobě. Sborník Okresního archivu v Lounech. 1995, roč. VII, s. 48. ISSN 1210-3675. 
  9. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 244. 
  10. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Skytaly – tvrz, s. 301. 
  11. ↑ ROTT, Wenzel. Der politische Bezirk Podersam. Podbořany: Bezirkslehrerverein, 1902. 918 s. S. 519. Dále jen Rott 1902. 
  12. ↑ Heimatkreis Podersam-Jechnitz. heimatkreis-podersam-jechnitz.de [online]. [cit. 2022-01-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Rott 1902, s. 518.
  14. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 414. 
  16. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  17. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  19. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  20. ↑ Skytaly – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ PREKOP, Filip; KRIŠTUF, Petr; PEKSA, Vojtěch. Výšinný ohrazený areál na Kružínském vrchu, k. ú. Skytaly. Archeologie západních Čech. 2018, roč. 9, čís. 2, s. 17, 24. ISSN 1804-2953. 
  22. ↑ STRNADOVÁ, Miroslava. Žatecké muzeum získalo od amatérských hledačů poklad z doby bronzové. iDNES.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj