Simelská dohoda
Simelská dohoda je sporná smlouva z roku 1914 týkající se především statusu Tibetu a vytyčení jeho hranic. O smlouvě jednala čínská, britská a tibetská strana, svůj název dostala podle města Šimla (též Simla) v indickém státě Himáčalpradéš.
Simelská dohoda stanovovala, že „vnější Tibet“ „[...] zůstane v držení tibetské vlády ve Lhase.“[1] Tato oblast zhruba odpovídá dnešní Tibetské autonomní oblasti, která sice měla být pod čínskou suzerenitou, avšak čínská strana neměla zasahovat do tibetské administrativy. Dohoda rovněž vytyčovala hranice mezi Tibetem a Čínou a mezi Tibetem a britskou Indií, která později vešla ve známost jako McMahonova linie.
Zplnomocněnec za čínskou stranu I-fan Čchen smlouvu sice nejdříve parafoval, avšak konečný dokument podepsat odmítl.[2] 3. července 1914 se pak z Šimly stáhl a jednání o smlouvě pokračovala jen mezi Tibeťany a Brity, kteří připojili ke smlouvě dodatek, že pokud Čína dohodu neratifikuje, nevznikají ji žádné nároky na suverenitu nad tibetským územím.
Reference
- ↑ Convention Between Great Britain, China, and Tibet, Simla (1914) [online]. [cit. 2009-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŽAGABPA, Cipön Wangčhug Dedän. Dějiny Tibetu. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-410-6. S. 219.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Simelská dohoda na Wikimedia Commons
- Dílo Simla Accord (1914) ve Wikizdrojích (anglicky)
