Seznam vítězů mužské dvouhry na US Open
Vítězové mužské dvouhry na US Open | |
---|---|
Trofej pro vítěze US Open Trophy
| |
www.usopen.org | |
Grand Slam | US Open |
Místo | Queens, New York, USA |
Areál | Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové |
Organizátor |
United States Tennis Association Mezinárodní tenisová federace |
Povrch |
tráva / venku (1881–1974) antuka / venku (1975–1977) tvrdý / venku (1978–) |
Odměna | 3 000 000 USD (2023) |
Trofej | US Open Trophy |
Nejvyšší počet titulů | |
amatérské éry |
7 – Richard Sears William Larned Bill Tilden |
mezi amatéry v řadě | 7 – Richard Sears |
otevřené éry |
5 – Jimmy Connors Pete Sampras Roger Federer |
otevřené éry v řadě | 5 – Roger Federer |
Současný vítěz | |
Novak Djoković (SRB) (čtvrtý titul) | |
předávající trofeje: Andy Roddick |
Seznam vítězů mužské dvouhry na US Open uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže na tenisovém turnaji US Open.
US Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu srpna a září jako závěrečná část čtyřdílné grandslamové kategorie. Do roku 1974 probíhal na trávě, v letech 1975 až 1977 na antuce Har-Tru a od roku 1978, kdy byl přesunut do areálu Národního tenisového centra Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows newyorského Queensu, se odehrává na tvrdém povrchu. Americký major byl založen v roce 1881 v Newportu a po Wimbledonu je tak druhým nejstarším grandslamem. Předchozími dějišti byly Newport (1881–1914), Forest Hills (1915–1920, 1924–1977) a Filadelfie (1921–1923).[1][2]
Nejvyšší počet sedmi titulů vyhráli Američané Richard Sears (1881–1887), William Larned (1901–1902, 1907–1911) a Bill Tilden (1920–1925, 1929), když všechny získali v amatérské éře. Rekordních pět trofejí v otevřené éře vybojovali Američané Jimmy Connors (1974, 1976, 1978, 1982–1983), Pete Sampras (1990, 1993, 1995–1996, 2002) a Švýcar Roger Federer (2004–2008), který je získal v řadě.[3][4]
Rekordních osm finále za sebou odehráli Američan Bill Tilden (1918–1925), z toho šestkrát vítězně, a Čechoslovák Ivan Lendl (1982–1989), z toho třikrát vítězně v řadě. Jeho sérii ukončil Sampras ve čtvrtfinále 1990.[5] Největší, 14leté rozpětí mezi prvním a posledním titulem dosáhl Australan Ken Rosewall (1956–1970), v otevřené éře pak 12leté Sampras (1990–2002) a Novak Djoković (2011–2023).[4]
Historie
Mužská dvouhra měla premiéru v sezóně 1881 stejně jako mužská čtyřhra, ale šest let před prvním ročníkem žen. Původní název grandslamu zněl „U.S. National Singles Championships for Men“.[6]
Formát
První tři ročníky se konaly ve formátu standardního pavouka zakončeného finálem. Účast však byla omezena na tenisty hrající v amerických klubech.[7]
V roce 1884 došlo k otevření turnaje pro zahraniční hráče, resp. mimo ty z amerických klubů, a k přechodu na systém tzv. vyzývacího finále (Challenge round). Vítěz v něm automaticky postoupil do finále následujícího ročníku, kde se střetl s vítězem vyřazovací části (All-Comers singles). Jestliže obhájce titulu na turnaji nestartoval, titul automaticky připadl vítězi vyřazovací části. Tato situace v mužské dvouhře nastala šestkrát, a to v letech 1888, 1893, 1898, 1901, 1904 a 1907. K opuštění vyzývacího formátu došlo u mužů v roce 1911. Od následujícího roku již obhájce titulu nastupoval do úvodního kola soutěže.[7] V době konání v Newportu, mezi roky 1908–1914, přesáhla startovní listina 128 hráčů. K redukci došlo v roce 1915 s přestěhováním grandslamu do Forest Hills.[7]
V období 1881–1885 se všechny zápasy konaly na dvě vítězné sady, s výjimkou finále vyřazovací fáze i vyzývací fáze Od roku 1886 pak muži změnili formát utkání na tři vítězné sety. K přechodnému návratu na dvě vítězné sady došlo v počátečních kolech roku 1917, v letech 1943–1945 a také v období antukového turnaje 1975–1978.[7]
Tiebreak byl jako ukončení všech sad zaveden v roce 1970. Do sezóny 1974 byl uplatňován systém náhlé smrti po devátém bodu zkrácené hry (za stavu 8:8). Od roku 1975 je praktikován standardní formát minimálního rozdílu dvou bodů po odehrání dvanácti míčů.[7] Do sezóny 2019 představoval US Open jediný grandslamový turnaj, jenž využíval tiebreak i v rozhodujících setech zápasů. V roce 2022 byl na grandslamech zaveden jednotný formát ukončení rozhodujících setů utkání. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě tak následuje supertiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.[8][9]
Povrch
V letech 1887–1974 grandslam probíhal na trávě a mezi roky 1975 až 1977 na zelené antuce „Har-Tru“ ve Forest Hills. Od roku 1978 se odehrává v areálu Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows na tvrdém povrchu, kterým byl až do roku 2019 DecoTurf. Minimálně pro sezóny jej nahradil 2020–2025 středně pomalý povrch Laykold.[10] Pouze Američan Jimmy Connors, včetně žen, triumfoval na trávě, antuce i tvrdém povrchu.[11][12]
Věkové rekordy
Nejmladším vítězem se v roce 1990 stal Američan Pete Sampras, když vyhrál v 19 letech a 28 dnech. Přibližně o šet měsíců tím překonal hodnotu Olivera Campbella z ročníku 1890. Naopak jako nejstarší si titul roku 1911 odvezl americký hráč William Larned ve věku 38 let, 8 měsíců a 3 dní. V otevřené éře rekord nejstaršího šampiona drží Srb Novak Djoković, který v roce 2023 triumfoval ve 36 letech, 3 měsících a 19 dnech. Následuje jej Australan Ken Rosewall, který v roce 1970 triumfoval v 35 letech a 10 měsících.[13][14]
Pohár pro vítěze
Vítězové získávají repliky stříbrného poháru „US Open Trophy“ ve stejné velikosti, které v roce 1987 začala vyrábět firma Tiffany & Co.[15] Původní stříbrný pohár vyrobený na zakázku Amerického tenisového svazu byl předáván od roku 1881. Úpravou vzhledu prošel v roce 1917 a redesign pak provedlo klenotnictví Tiffany v roce 1987. Pohár váží 4,5 kg a na výšku měří 47 cm.[16][17]
Přehled finále
Legenda éry vyzývacího finále (1884–1911) |
---|
účast jen pro členy americké tenisové asociace |
vítěz kvalifikačního turnaje a vítěz vyzývacího finále |
obhájce trofeje a vítěz vyzývacího finále (1 zápas v ročníku) |
vítěz kvalifikačního turnaje, vyzývací finále nehráno |
United States National Championships
Rok | vítěz | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1881 | Richard Sears | William Glyn | 6–0, 6–3, 6–2 |
1882 | Richard Sears | Clarence Clark | 6–1, 6–4, 6–0 |
1883 | Richard Sears | James Dwight | 6–2, 6–0, 9–7 |
1884 | Richard Sears | Howard Taylor | 6–0, 1–6, 6–0, 6–2 |
1885 | Richard Sears | Godfrey Brinley | 6–3, 4–6, 6–0, 6–3 |
1886 | Richard Sears | Robert Livingston Beeckman | 4–6, 6–1, 6–3, 6–4 |
1887 | Richard Sears | Henry Slocum | 6–1, 6–3, 6–2 |
1888 | Henry Slocum | Howard Taylor | 6–4, 6–1, 6–0 |
1889 | Henry Slocum | Quincy Shaw | 6–3, 6–1, 4–6, 6–2 |
1890 | Oliver Campbell | Henry Slocum | 6–2, 4–6, 6–3, 6–1 |
1891 | Oliver Campbell | Clarence Hobart | 2–6, 7–5, 7–9, 6–1, 6–2 |
1892 | Oliver Campbell | Frederick Hovey | 7–5, 3–6, 6–3, 7–5 |
1893 | Robert Wrenn | Frederick Hovey | 6–4, 3–6, 6–4, 6–4 |
1894 | Robert Wrenn | Manliffe Goodbody | 6–8, 6–1, 6–4, 6–4 |
1895 | Frederick Hovey | Robert Wrenn | 6–3, 6–2, 6–4 |
1896 | Robert Wrenn | Frederick Hovey | 7–5, 3–6, 6–0, 1–6, 6–1 |
1897 | Robert Wrenn | Wilberforce Eaves | 4–6, 8–6, 6–3, 2–6, 6–2 |
1898 | Malcolm Whitman | Dwight Davis | 3–6, 6–2, 6–2, 6–1 |
1899 | Malcolm Whitman | Jahial Parmly Paret | 6–1, 6–2, 3–6, 7–5 |
1900 | Malcolm Whitman | William Larned | 6–4, 1–6, 6–2, 6–2 |
1901 | William Larned | Beals Wright | 6–2, 6–8, 6–4, 6–4 |
1902 | William Larned | Reginald Doherty | 4–6, 6–2, 6–4, 8–6 |
1903 | Lawrence Doherty | William Larned | 6–0, 6–3, 10–8 |
1904 | Holcombe Ward | William Clothier | 10–8, 6–4, 9–7 |
1905 | Beals Wright | Holcombe Ward | 6–2, 6–1, 11–9 |
1906 | William Clothier | Beals Wright | 6–3, 6–0, 6–4 |
1907 | William Larned | Robert LeRoy | 6–2, 6–2, 6–4 |
1908 | William Larned | Beals Wright | 6–1, 6–2, 8–6 |
1909 | William Larned | William Clothier | 6–1, 6–2, 5–7, 1–6, 6–1 |
1910 | William Larned | Tom Bundy | 6–1, 5–7, 6–0, 6–8, 6–1 |
1911 | William Larned | Maurice McLoughlin | 6–4, 6–4, 6–2 |
1912 | Maurice McLoughlin | Wallace Johnson | 3–6, 2–6, 6–2, 6–4, 6–2 |
1913 | Maurice McLoughlin | Richard Norris Williams | 6–4, 5–7, 6–3, 6–1 |
1914 | Richard Norris Williams | Maurice McLoughlin | 6–3, 8–6, 10–8 |
1915 | Bill Johnston | Maurice McLoughlin | 1–6, 6–0, 7–5, 10–8 |
1916 | Richard Norris Williams | Bill Johnston | 4–6, 6–4, 0–6, 6–2, 6–4 |
1917 | Robert Lindley Murray | Nathaniel Niles | 5–7, 8–6, 6–3, 6–3 |
1918 | Robert Lindley Murray | Bill Tilden | 6–3, 6–1, 7–5 |
1919 | Bill Johnston | Bill Tilden | 6–4, 6–4, 6–3 |
1920 | Bill Tilden | Bill Johnston | 6–1, 1–6, 7–5, 5–7, 6–3 |
1921 | Bill Tilden | Wallace Johnson | 6–1, 6–3, 6–1 |
1922 | Bill Tilden | Bill Johnston | 4–6, 3–6, 6–2, 6–3, 6–4 |
1923 | Bill Tilden | Bill Johnston | 6–4, 6–1, 6–4 |
1924 | Bill Tilden | Bill Johnston | 6–1, 9–7, 6–2 |
1925 | Bill Tilden | Bill Johnston | 4–6, 11–9, 6–3, 4–6, 6–3 |
1926 | René Lacoste | Jean Borotra | 6–4, 6–0, 6–4 |
1927 | René Lacoste | Bill Tilden | 11–9, 6–3, 11–9 |
1928 | Henri Cochet | Francis Hunter | 4–6, 6–4, 3–6, 7–5, 6–3 |
1929 | Bill Tilden | Francis Hunter | 3–6, 6–3, 4–6, 6–2, 6–4 |
1930 | John Doeg | Frank Shields | 10–8, 1–6, 6–4, 16–14 |
1931 | Ellsworth Vines | George Lott | 7–9, 6–3, 9–7, 7–5 |
1932 | Ellsworth Vines | Henri Cochet | 6–4, 6–4, 6–4 |
1933 | Fred Perry | Jack Crawford | 6–3, 11–13, 4–6, 6–0, 6–1 |
1934 | Fred Perry | Wilmer Allison | 6–4, 6–3, 3–6, 1–6, 8–6 |
1935 | Wilmer Allison | Sidney Wood | 6–2, 6–2, 6–3 |
1936 | Fred Perry | Don Budge | 2–6, 6–2, 8–6, 1–6, 10–8 |
1937 | Don Budge | Gottfried von Cramm | 6–1, 7–9, 6–1, 3–6, 6–1 |
1938 | Don Budge | Gene Mako | 6–3, 6–8, 6–2, 6–1 |
1939 | Bobby Riggs | Welby Van Horn | 6–4, 6–2, 6–4 |
1940 | Don McNeill | Bobby Riggs | 4–6, 6–8, 6–3, 6–3, 7–5 |
1941 | Bobby Riggs | Frank Kovacs | 5–7, 6–1, 6–3, 6–3 |
1942 | Ted Schroeder | Frank Parker | 8–6, 7–5, 3–6, 4–6, 6–2 |
1943 | Joseph Hunt | Jack Kramer | 6–3, 6–8, 10–8, 6–0 |
1944 | Frank Parker | Bill Talbert | 6–4, 3–6, 6–3, 6–3 |
1945 | Frank Parker | Bill Talbert | 14–12, 6–1, 6–2 |
1946 | Jack Kramer | Tom Brown | 9–7, 6–3, 6–0 |
1947 | Jack Kramer | Frank Parker | 4–6, 2–6, 6–1, 6–0, 6–3 |
1948 | Pancho Gonzales | Eric Sturgess | 6–2, 6–3, 14–12 |
1949 | Pancho Gonzales | Ted Schroeder | 16–18, 2–6, 6–1, 6–2, 6–4 |
1950 | Arthur Larsen | Herbert Flam | 6–3, 4–6, 5–7, 6–4, 6–3 |
1951 | Frank Sedgman | Vic Seixas | 6–4, 6–1, 6–1 |
1952 | Frank Sedgman | Gardnar Mulloy | 6–1, 6–2, 6–3 |
1953 | Tony Trabert | Vic Seixas | 6–3, 6–2, 6–3 |
1954 | Vic Seixas | Rex Hartwig | 3–6, 6–2, 6–4, 6–4 |
1955 | Tony Trabert | Ken Rosewall | 9–7, 6–3, 6–3 |
1956 | Ken Rosewall | Lew Hoad | 4–6, 6–2, 6–3, 6–3 |
1957 | Malcolm Anderson | Ashley Cooper | 10–8, 7–5, 6–4 |
1958 | Ashley Cooper | Malcolm Anderson | 6–2, 3–6, 4–6, 10–8, 8–6 |
1959 | Neale Fraser | Alex Olmedo | 6–3, 5–7, 6–2, 6–4 |
1960 | Neale Fraser | Rod Laver | 6–4, 6–4, 9–7 |
1961 | Roy Emerson | Rod Laver | 7–5, 6–3, 6–2 |
1962 | Rod Laver | Roy Emerson | 6–2, 6–4, 5–7, 6–4 |
1963 | Rafael Osuna | Frank Froehling | 7–5, 6–4, 6–2 |
1964 | Roy Emerson | Fred Stolle | 6–4, 6–2, 6–4 |
1965 | Manuel Santana | Cliff Drysdale | 6–2, 7–9, 7–5, 6–1 |
1966 | Fred Stolle | John Newcombe | 4–6, 12–10, 6–3, 6–4 |
1967 | John Newcombe | Clark Graebner | 6–4, 6–4, 8–6 |
US Open
Rok | vítěz | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1968 | Arthur Ashe | Tom Okker | 14–12, 5–7, 6–3, 3–6, 6–3 |
1969 | Rod Laver | Tony Roche | 7–9, 6–1, 6–2, 6–2 |
1970 | Ken Rosewall | Tony Roche | 2–6, 6–4, 7–6(5–2), 6–3 |
1971 | Stan Smith | Jan Kodeš | 3–6, 6–3, 6–2, 7–6(5–3) |
1972 | Ilie Năstase | Arthur Ashe | 3–6, 6–3, 6–7(1–5), 6–4, 6–3 |
1973 | John Newcombe | Jan Kodeš | 6–4, 1–6, 4–6, 6–2, 6–3 |
1974 | Jimmy Connors | Ken Rosewall | 6–1, 6–0, 6–1 |
1975 | Manuel Orantes | Jimmy Connors | 6–4, 6–3, 6–3 |
1976 | Jimmy Connors | Björn Borg | 6–4, 3–6, 7–6(11–9), 6–4 |
1977 | Guillermo Vilas | Jimmy Connors | 2–6, 6–3, 7–6(7–4), 6–0 |
1978 | Jimmy Connors | Björn Borg | 6–4, 6–2, 6–2 |
1979 | John McEnroe | Vitas Gerulaitis | 7–5, 6–3, 6–3 |
1980 | John McEnroe | Björn Borg | 7–6(7–4), 6–1, 6–7(5–7), 5–7, 6–4 |
1981 | John McEnroe | Björn Borg | 4–6, 6–2, 6–4, 6–3 |
1982 | Jimmy Connors | Ivan Lendl | 6–3, 6–2, 4–6, 6–4 |
1983 | Jimmy Connors | Ivan Lendl | 6–3, 6–7(2–7), 7–5, 6–0 |
1984 | John McEnroe | Ivan Lendl | 6–3, 6–4, 6–1 |
1985 | Ivan Lendl | John McEnroe | 7–6(7–1), 6–3, 6–4 |
1986 | Ivan Lendl | Miloslav Mečíř | 6–4, 6–2, 6–0 |
1987 | Ivan Lendl | Mats Wilander | 6–7(7–9), 6–0, 7–6(7–4), 6–4 |
1988 | Mats Wilander | Ivan Lendl | 6–4, 4–6, 6–3, 5–7, 6–4 |
1989 | Boris Becker | Ivan Lendl | 7–6(7–2), 1–6, 6–3, 7–6(7–4) |
1990 | Pete Sampras | Andre Agassi | 6–4, 6–3, 6–2 |
1991 | Stefan Edberg | Jim Courier | 6–2, 6–4, 6–0 |
1992 | Stefan Edberg | Pete Sampras | 3–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–2 |
1993 | Pete Sampras | Cédric Pioline | 6–4, 6–4, 6–3 |
1994 | Andre Agassi | Michael Stich | 6–1, 7–6(7–5), 7–5 |
1995 | Pete Sampras | Andre Agassi | 6–4, 6–3, 4–6, 7–5 |
1996 | Pete Sampras | Michael Chang | 6–1, 6–4, 7–6(7–3) |
1997 | Patrick Rafter | Greg Rusedski | 6–3, 6–2, 4–6, 7–5 |
1998 | Patrick Rafter | Mark Philippoussis | 6–3, 3–6, 6–2, 6–0 |
1999 | Andre Agassi | Todd Martin | 6–4, 6–7(5–7), 6–7(2–7), 6–3, 6–2 |
2000 | Marat Safin | Pete Sampras | 6–4, 6–3, 6–3 |
2001 | Lleyton Hewitt | Pete Sampras | 7–6(7–4), 6–1, 6–1 |
2002 | Pete Sampras | Andre Agassi | 6–3, 6–4, 5–7, 6–4 |
2003 | Andy Roddick | Juan Carlos Ferrero | 6–3, 7–6(7–2), 6–3 |
2004 | Roger Federer | Lleyton Hewitt | 6–0, 7–6(7–3), 6–0 |
2005 | Roger Federer | Andre Agassi | 6–3, 2–6, 7–6(7–1), 6–1 |
2006 | Roger Federer | Andy Roddick | 6–2, 4–6, 7–5, 6–1 |
2007 | Roger Federer | Novak Djoković | 7–6(7–4), 7–6(7–2), 6–4 |
2008 | Roger Federer | Andy Murray | 6–2, 7–5, 6–2 |
2009 | Juan Martín del Potro | Roger Federer | 3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2 |
2010 | Rafael Nadal | Novak Djoković | 6–4, 5–7, 6–4, 6–2 |
2011 | Novak Djoković | Rafael Nadal | 6–2, 6–4, 6–7(3–7), 6–1 |
2012 | Andy Murray | Novak Djoković | 7–6(12–10), 7–5, 2–6, 3–6, 6–2 |
2013 | Rafael Nadal | Novak Djoković | 6–2, 3–6, 6–4, 6–1 |
2014 | Marin Čilić | Kei Nišikori | 6–3, 6–3, 6–3 |
2015 | Novak Djoković | Roger Federer | 6–4, 5–7, 6–4, 6–4 |
2016 | Stan Wawrinka | Novak Djoković | 6–7(1–7), 6–4, 7–5, 6–3 |
2017 | Rafael Nadal | Kevin Anderson | 6–3, 6–3, 6–4 |
2018 | Novak Djoković | Juan Martín del Potro | 6–3, 7–6(7–4), 6–3 |
2019 | Rafael Nadal | Daniil Medveděv | 7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4 |
2020 | Dominic Thiem | Alexander Zverev | 2–6, 4–6, 6–4, 6–3, 7–6(8–6) |
2021 | Daniil Medveděv | Novak Djoković | 6–4, 6–4, 6–4 |
2022 | Carlos Alcaraz | Casper Ruud | 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 |
2023 | Novak Djoković | Daniil Medveděv | 6–3, 7–6(7–5), 6–3 |
Statistiky
Vícenásobní vítězové
Tenista | éra | roky vítězství[a] | ||
---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | ||
Bill Tilden (USA) | 7 | 0 | 7 | 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1929 |
William Larned (USA) | 7 | 0 | 7 | 1901, 1902, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911 |
Richard Sears (USA) | 7 | 0 | 7 | 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887 |
Pete Sampras (USA) | 0 | 5 | 5 | 1990, 1993, 1995, 1996, 2002 |
Jimmy Connors (USA) | 0 | 5 | 5 | 1974, 1976, 1978, 1982, 1983 |
Roger Federer (SUI) | 0 | 5 | 5 | 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 |
Novak Djoković (SRB) | 0 | 4 | 4 | 2011, 2015, 2018, 2023 |
John McEnroe (USA) | 0 | 4 | 4 | 1979, 1980, 1981, 1984 |
Rafael Nadal (ESP) | 0 | 4 | 4 | 2010, 2013, 2017, 2019 |
Robert Wrenn (USA) | 4 | 0 | 4 | 1893, 1894, 1896, 1897 |
Ivan Lendl (TCH) | 0 | 3 | 3 | 1985, 1986, 1987 |
Oliver Campbell (USA) | 3 | 0 | 3 | 1890, 1891, 1892 |
Fred Perry (GBR) | 3 | 0 | 3 | 1933, 1934, 1936 |
Malcolm Whitman (USA) | 3 | 0 | 3 | 1898, 1899, 1900 |
Andre Agassi (USA) | 0 | 2 | 2 | 1994, 1999 |
Don Budge (USA) | 2 | 0 | 2 | 1937, 1938 |
Stefan Edberg (SWE) | 0 | 2 | 2 | 1991, 1992 |
Roy Emerson (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1961, 1964 |
Neale Fraser (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1959, 1960 |
Pancho Gonzales (USA) | 2 | 0 | 2 | 1948, 1949 |
Bill Johnston (USA) | 2 | 0 | 2 | 1915, 1919 |
Jack Kramer (USA) | 2 | 0 | 2 | 1946, 1947 |
René Lacoste (FRA) | 2 | 0 | 2 | 1926, 1927 |
Rod Laver (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1962, 1969 |
Maurice McLoughlin (USA) | 2 | 0 | 2 | 1912, 1913 |
Robert Lindley Murray (USA) | 2 | 0 | 2 | 1917, 1918 |
John Newcombe (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1967, 1973 |
Frank Parker (USA) | 2 | 0 | 2 | 1944, 1945 |
Patrick Rafter (AUS) | 0 | 2 | 2 | 1997, 1998 |
Bobby Riggs (USA) | 2 | 0 | 2 | 1939, 1941 |
Ken Rosewall (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1956, 1970 |
Frank Sedgman (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1951, 1952 |
Henry Slocum (USA) | 2 | 0 | 2 | 1888, 1889 |
Tony Trabert (USA) | 2 | 0 | 2 | 1953, 1955 |
Ellsworth Vines (USA) | 2 | 0 | 2 | 1931, 1932 |
Richard Norris Williams (USA) | 2 | 0 | 2 | 1914, 1916 |
Vysvětlivky
- ↑ Rok psaný kurzivou znamená, že vítěz získal titul jako obhájce ve vyzývacím finále; na turnaji odehrál jediný zápas.
Vítězové podle státu
Stát | éra | titul | |||
---|---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | první | poslední | |
Spojené státy americké | 66 | 19 | 85 | 1881 | 2003 |
Austrálie | 12 | 6 | 18 | 1951 | 2001 |
Španělsko | 1 | 6 | 7 | 1965 | 2022 |
Švýcarsko | 0 | 6 | 6 | 2004 | 2016 |
Spojené království | 4 | 1 | 5 | 1903 | 2012 |
Srbsko | 0 | 4 | 4 | 2011 | 2023 |
Československo[a] | 0 | 3 | 3 | 1985 | 1987 |
Francie | 3 | 0 | 3 | 1926 | 1928 |
Švédsko | 0 | 3 | 3 | 1988 | 1992 |
Argentina | 0 | 2 | 2 | 1977 | 2009 |
Rusko | 0 | 2 | 2 | 2000 | 2021 |
Rakousko | 0 | 1 | 1 | 2020 | 2020 |
Chorvatsko | 0 | 1 | 1 | 2014 | 2014 |
Německo[b] | 0 | 1 | 1 | 1989 | 1989 |
Mexiko | 1 | 0 | 1 | 1963 | 1963 |
Rumunsko | 0 | 1 | 1 | 1972 | 1972 |
Vysvětlivky
- ↑ Šedě zvýrazněn zaniklý stát.
- ↑ Boris Becker vyhrál v roce 1989 jako reprezentant Spolkové republiky Německo (FRG, 1949–1990) před znovusjednocením Německa (GER) v říjnu 1990.
Odkazy
Reference
- ↑ HUBBARD, Lauren. How the U.S. Open Changed the History of Tennis Forever. Town & Country [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-20. (anglicky)
- ↑ WALKER, Randy. When Philadelphia Tried To Take US Open Tennis Away From New York. World Tennis Magazine [online]. 2015-09-01 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-23. (anglicky)
- ↑ Most Championship Titles. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Singles Records. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ FLINK, Steve. 50 Moments That Mattered: Lendl reaches eight straight finals. www.usopen.org [online]. 2018-05-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KENT, Anne T. Early Lawn Tennis in Marin for Women… and Men. Anne T. Kent California Room Newsletter [online]. 2022-05-06 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-06. (anglicky)
- ↑ a b c d e TALBERT, William F.; AXTHELM, Pete. Tennis observed; the USLTA men's singles champions, 1881-1966. Boston: Barre Publishers, Barre, Mass., 1967. (anglicky)
- ↑ SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)
- ↑ Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Sport Group's Laykold selected as new US Open court surface [online]. USTA, 2020-03-23 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KIRKPATRICK, Curry. After nearly two years of ignoble tennis, Jimmy Connors at 38 made a gallant stand in Paris. Sports Illustrated [online]. 1991-06-10 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29. (anglicky)
- ↑ HANSSEN, Pat. It’s US Open Time!! Did You Know? [online]. HarTru, 2017-07-28 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-29.
- ↑ Youngest and Oldest Champions [online]. US Open, 2023 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open 2023 scores: Novak Djokovic makes history with 24th Grand Slam title, while Coco Gauff earns her first. CBSSports.com [online]. 2023-08-30 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open and Tiffany & Co. sign multi-year partnership renewal. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023-08-15 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FUNG, Gloria. Here’s how long it takes to make a US Open trophy. Sporting News Malaysia [online]. 2022-09-20 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLEIN, Lukas. Discover the US Open Tennis Trophy. Sportinglad [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Vítězové mužské dvouhry US Open na oficiální stránce (anglicky)