Pancho Gonzales

Pancho Gonzales
Rodné jméno Ricardo Alonso González
Narození 9. května 1928
Los Angeles
Úmrtí 3. července 1995 (ve věku 67 let)
Las Vegas
Příčina úmrtí rakovina žaludku
Místo pohřbení Palm Memorial Park Cemetery
Povolání tenista a tenisový trenér
Ocenění Mezinárodní tenisová síň slávy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ricardo Alonso "Pancho" González (9. května 1928, Los Angeles3. července 1995, Las Vegas) byl americký tenista mexického původu. Osm let byl světovým hráčem č. 1. (1952, 1954-1960). Dvakrát vyhrál US Open (1948, 1949), osmkrát americké profesionální mistrovství, U.S. Pro Tennis Championships (1953, 1954, 1955, 1956, 1957, 1958, 1959, 1961) a čtyřikrát britský profesionální šampionát, Wembley Championships (1950, 1951, 1952, 1956). Do roku 1949 hrával na amatérských turnajích, poté na profesionálních. Jeho zápas s Charlie Pasarellem z roku 1969 (112 her) je nejdelším v historii Wimbledonu.[1] V roce 1968 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pancho Gonzales na anglické Wikipedii.

  1. GRAY, David. Pancho wins the longest match. The Guardian. 1969-06-26. Dostupné online [cit. 2017-03-24]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  2. Richard “Pancho” Gonzales. International Tennis Hall of Fame [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj