Seznam předslovanských vládců na území Česka a Slovenska
Seznam předslovanských vládců na území Česka a Slovenska je seznam vládců, jejichž moc nějakým způsobem zasahovala na území dnešního Česka a Slovenska do 6. století, kdy zde během stěhování národů převážilo slovanské osídlení. Tito vládci vládli keltským, germánským a jiným kmenům na území, které bylo proměnlivé a jeho přesná lokace není možná. I později si nad těmito územími udržovali určitou míru moci další vládci, kteří však již nejsou součástí tohoto seznamu.
Některé germánské národy územím Čech pouze migrovaly. Většina vládců se snažila obsadit pro své národy území blízko Limes Romanus či přímo na území Římské říše v bývalých římských provinciích Noricum a Panonie, kde se někteří z nich stali římskými foederaty. Proto se většina Germánů usazovala na území dnešní Vídeňské pánve, v nížinách jižní Moravy,[1][2] jihozápadního Slovenska a Dolního Rakouska a o tato území soupeřila. Na území Čech, Moravy i Slovenska žily především germánské kmeny Markomanů, Kvádů, Langobardů, Hermundurů[3]Herulů a Naristů[4] Na jižní Moravu mohla zasahovat sídla Rugiů.[5] V 6. století na území Čech ovlivnili skladbu tehdejšího obyvatelstva Durynkové,[6] ale jejich vláda zde není doložena. V polovině 6. století na území Čech převažovali Slované a z Balkánu se rozšířil vliv Avarského kaganátu.
Seznam markomanských králů vládnoucích na území Čech a Moravy

- Marobud (Maroboduus)[7] – vládl přibližně v letech 9 př. n. l.–19 n. l.,[5] zmíněn Tacitem[8]
- Katvalda (Catualda)[7] – vládl v letech 19–21,[5] zmíněn Tacitem[8]
- Ballomar (Ballomarius)[7] – vládl kolem roku 166,[9] zmíněn Cassiem Dionem[10]
- Aistomodius – nastolen římským císařem Septimiem Severem, vládl asi Markomanům nebo Kvádům, zmíněn na náhrobku v Carnuntu[7]
- Attalus – vládl kolem roku 258,[11] zmíněn Aureliem Victorem[7]
- Fritigil – vládla kolem roku 396,[12] zmíněna Paulinem z Milána[7]
Seznam kvádských králů vládnoucích na území Moravy a Slovenska


- Tudrus (Tuder)[13] – vládl kolem roku 9 př. n. l., přivedl Kvády na území Moravy a do části Slovenska,[5] zmíněn Tacitem[14]
- Vannius – vládl přibližně v letech 21–50,[5] zmíněn Tacitem[8]
- Vangio a Sido – vládli přibližně od roku 50,[5] synovci Vannia. Sido je zmiňován ještě roku 69 již s Vangiovým nástupcem Italicem.[7] Zmíněni Tacitem.[15]
- Italicus – vládl kolem roku 69, nástupce a možná syn Vangia, zmíněn Tacitem[7]
- Král neznámého jména – nastolen římským císařem Antoninem Piem,[7] zmíněn na římských mincích ražených v letech 140–144 slovy "rex Quadis datus", tedy "Kvádům byl dán král"[16]
- Marcomar[16] (Marcommar) – vládl v roce 168 nebo 169, zmíněn Aureliem Victorem[7]
- Furtius (Phurtius)[13] – vládl v letech 167/172–173, prořímský, sesazen Kvády,[16] zmíněn Cassiem Dionem[10]
- Ariogaesus – vládl v letech 173–174, protiřímský vládce, zajat a internován do Alexandrie,[16] zmíněn Cassiem Dionem[10]
- Aistomodius – nastolen římským císařem Septimiem Severem, vládl asi Markomanům nebo Kvádům, zmíněn na náhrobku v Carnuntu[7]
- Gaiobomar – vládl do roku 215,[13] zavražděn na příkaz císaře Caracally, zmíněn Cassiem Dionem[17]
- Viduarius – vládl v době Constantia II., zmíněn Ammianem Marcellinem se synem Vitrodorem, knížetem Arahariem a velmožem Agilimundem[18] k roku 358[7]
- Gabinius – vládl do roku 374,[13] zavražděn Římany, zmíněn Ammianem Marcellinem[19]
- Hunimund – král podunajských Svébů na středním Dunaji,[20] bojoval s Góty,[21] roku 469[22] poražen v bitvě u Bolie, zmíněn Jordanem[21]
- Alarich – spoluvládce Hunimunda, vládl kolem roku 469 (zmíněn Jordanem v souvislosti s bitvou u Bolie)[21][22]
Seznam hermundurských králů vládnoucích na území Čech
Seznam králů Naristů vládnoucích na území Čech
- Valao – vládl do roku 172, zabit Valeriem Maximianem,[9] zmíněn na nápise v alžírské Zaně (dříve Diana Veteranorum)[7]
Seznam hunských vládců Slovenska
Roku 375 započaly nájezdy Hunů, což se považuje za počátek stěhování národů.[5][6] Počátkem 5. století ovládli Hunové území Slovenska.[23] Za vlády Attily bylo pod vlivem jeho říše i české území.[6] Attilova říše se rozpadla roku 454 po bitvě u Nedao.[5]
- Rugila – vládl přibližně do roku 434[24]
- Bleda – vládl přibližně v letech 434–445[24][25]
- Attila – vládl přibližně v letech 434–453[24][25]
Seznam langobardských králů vládnoucích na území Moravy a Slovenska

- Agelmund – vládl přibližně 375–415,[26] zabit v záloze, přivedl Langobardy na Moravu,[27] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Lamicho (Lamissio/Laiamicho) – vládl po 415, adoptovaný syn Agelmunda,[30] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Lethu (Lethuc) – vládl přibližně v letech 420–460, vazal Hunů,[26] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Hildeoch (Hildehoc/Aldihoc) – vládl po roce 470, vazal Herulů,[26] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Gudeoch (Godehoc) – vládl po roce 480, vazal Herulů,[26] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Pero – zmíněn pouze v Chronicon Gothanum mezi Gudeochem a Claffem[31]
- Claffo – vládl okolo roku 500, vazal Herulů,[26] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Tato – vládl po 500–510, syn Claffa, první suverénní král, zavražděn,[26] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Hildigis – 510,[26] pretendent trůnu, zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Wacho – vládl od roku 510 – asi do roku 540,[26] syn Unichuse, synovec Tata, zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Walthari – vládl po 540–546,[26] syn Wacha, poslední z dynastie Lethingů, Audoin jako regent, zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Audoin – vládl přibližně v letech 546–565, samostatně, první z dynastie Gausů,[26] zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
- Alboin – vládl přibližně v letech 565–568, syn Audoina. Langobardy dovedl do Itálie.[26] Zmíněn Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem.[29]
Seznam herulských králů vládnoucích na území Moravy a Slovenska
- Rodolf (Hrodolphos)[32] – vládl přibližně v letech 494–508,[29][33] místní vládce, zabit Langobardy, zmíněn Prokopiem z Kaisareie,[33] Origo Gentis Langobardorum[28] a Paulem Diaconem[29]
Avarský kaganát

Po odchodu Langobardů do Itálie se na české uzemí rozšířil vliv Avarského kaganátu, kterému v té době vládl Bajan. Poté (kolem roku 623/624) již proti Avarům začínali povstávat Slované pod vedením Sáma.
- Bajan – Zmíněn Menandrem Protektorem. Vládl přibližně v letech 562–582, po něm vládli jeho dva synové (jména neznámá) přibližně v letech 584–610 a 610–626.[34] Některé zdroje uvádějí odlišná data a pro staršího Bajanova syna používají jméno Bajan II.[35]
- Theodor – vládl do roku 805, zmíněn ve východofranských letopisech[36]
- Abrahám – vládl od roku 805, zmíněn ve východofranských letopisech[36]
- Izauci – vládl kolem roku 811, zmíněn ve východofranských letopisech[36]
Legendární panovníci
Tito panovníci nejsou historicky doloženi, jsou uvedeni v legendách nebo pozdních zdrojích.
- Keltové
- Segovesus – přivedl Kelty na území Hercynského lesa, zmíněn Titem Liviem[37]
- Bavoři
- Beem – zmíněn Václavem Hájkem z Libočan, založil město Kasurgim[38]
- Hermunduři
- Hermund – zmíněn Václavem Hájkem z Libočan, přivedl Hermundury do Čech[38]
- Panylus – zmíněn Václavem Hájkem z Libočan, předchůdce Vibilia (kterého Hájek nazývá Jubilius)[38]
- Markomani, Kvádové
- Cimber – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu nejstarší syn a nástupce Vangia[39]
- Tudrus – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu bratr a nástupce Cimbera vládnoucí od roku 89.[39] Hájek uvádí Vangiova syna jménem Turzo, jde možná o úmyslnou změnu jména Tudrus uvedeného u Tacita.[38]
- Varabertus nebo Heribertus – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu vládl v době Antonina Pia[39]
- Brando – vládl kolem roku 150,[40][41] jinde uváděn jako kníže Franků[42]
- Gebhuldus – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu syn Attala, vládl v roce 271[39]
- Frymundus – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu, vládl v roce 298[39]
- Osinuchus – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu nástupce Frymunda. Bohuslav Balbín zmiňuje, že podle Welsera kolem roku 300 náčelník Bójů Adalgar porazil krále Bojohaemů Osinucha.[43]
- Percha – nástupce Gabinia.[40] Toto jméno se vyskytuje v humanistických vydáních Ammiana Marcellina.[44]
- Fredegildus – podle Tomáše Pešiny z Čechorodu otec Fritigil[39]
- Rosemundus – podle Jana Jiřího Středovského manžel Fritigil[45]
Reference
- ↑ Kvádové slavné muže spalovali s jiným dřívím. Hodonínský deník [online]. 2010-01-08 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.
- ↑ RAISKUBOVÁ, Hana. Pole u Kyjova je plné hrobů Langobardů. iDNES.cz [online]. 2010-07-25 [cit. 2025-08-14]. Dostupné online.
- ↑ STRABÓN; HEINEMANN, William. Geography. Londýn: Harvard University Press, 1924. 576 s. Dostupné online. ISBN 978-0674990555. (anglicky)
- ↑ KESSLER, P. L. Kingdoms of the Germanic Tribes - Sitones. The History Files [online]. [cit. 2025-08-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa; DRAGOUN, Zdeněk; ZÁPOTOCKÝ, Milan; TŘEŠTÍK, Dušan; ŠTEFAN, Pavel. Velké dějiny zemí Koruny české. Praha Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-265-1.
- ↑ a b c RANDÁK, Jan. Dějiny českých zemí. Praha: Knižní Klub, 2011. ISBN 978-80-242-3205-8.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n OLĘDZKI, Marek. Plemienny świat Germanów/The Tribal World of the Germanic Peoples [online]. 2020-01-01, rev. 2020. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d LacusCurtius • Tacitus, Annals — Book II Chapters 47‑88. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b KOMORÓCZY, Balázs; RŮŽIČKOVÁ, Pavla; VLACH, Marek. Brána do Římské říše: vstupte!. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i, 2022. ISBN 978-80-7524-046-0.
- ↑ a b c Cassius Dio — Epitome of Book 72. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ BLOIS, Lukas De. The Policy of the Emperor Gallienus. [s.l.]: BRILL 264 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-04508-8. (anglicky)
- ↑ KESSLER, P. L. Kingdoms of the Germanic Tribes - Marcomanni (Suevi). The History Files [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d KESSLER, P. L. Kingdoms of the Germanic Tribes - Quadi. The History Files [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ De origine et situ Germanorum (Germania). www.crtpesaro.it [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b LacusCurtius • Tacitus, Annals — Book XII Chapters 1‑40. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DROBERJAR, Eduard. Doba římská v Čechách a na Moravě (skripta). – Roman Period in Bohemia and Moravia (scriptum).. www.academia.edu [online]. Univerzita Hradec Králové, 2019. Dostupné online.
- ↑ Cassius Dio — Epitome of Book 78. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ LacusCurtius • Ammianus Marcellinus — Book XVII. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ LacusCurtius • Ammianus Marcellinus — Book XXIX. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ HOOPS, Johannes. Reallexikon der germanischen Altertumskunde. [s.l.]: Walter de Gruyter 656 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016649-1. (německy) Google-Books-ID: C3yO2zzdfOUC.
- ↑ a b c Jordanes • Getica — XLVIII.246‑LX.316. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b WOLFRAM, Herwig. History of the Goths. [s.l.]: University of California Press 644 s. Dostupné online. ISBN 978-0-520-06983-1. (anglicky) Google-Books-ID: xsQxcJvaLjAC.
- ↑ BUCHVALDEK, Miroslav. Československé dějiny v datech. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1987, 714 s.
- ↑ a b c MRVA, Ivan. Slovenské dejiny pre každého. Bratislava: Perfekt, 2016. ISBN 978-80-8046-762-3.
- ↑ a b ROSEN, Klaus. Attila: Der Schrecken der Welt. C.H.Beck, 2016. ISBN 978-3-406-69031-0.
- ↑ a b c d e f g h i j k KESSLER, P. L. Kingdoms of Italy - Langobards (Lombards). The History Files [online]. [cit. 2025-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Paul the Deacon: History of the Lombards. kapitola I. str: 323
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ORIGO GENTIUM LANGOBARDUM, The Origin of the Lombard Nation.. www.northvegr.org [online]. [cit. 2025-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-02.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 5.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907.
- ↑ Paul the Deacon: History of the Lombards. kapitola I. str: 27
- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530 - 935). Praha: Nakl. Lidové Noviny, 1997. ISBN 80-7106-138-7.
- ↑ KESSLER, P. L. Kingdoms of the Germanic Tribes - Heruli (Heruls / Eruli). The History Files [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b History of the Wars/Book VI - Wikisource, the free online library. en.wikisource.org [online]. [cit. 2025-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OLAJOS, Thérèse. La chronologie de la dynastie avare de Baïan. Revue des études byzantines. Roč. 34, čís. 1, s. 151–158. Dostupné online [cit. 2025-08-14]. (anglicky)
- ↑ FOR THE MEMORY OF THE AVAR KHAGANS. www.rmki.kfki.hu [online]. [cit. 2025-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-17.
- ↑ a b c Magnae Moraviae fontes historici - Spisy Univerzity J.E. Purkyně v Brně [online]. Příprava vydání BARTOŇKOVÁ Dagmar, HAVLÍK Lubomír Emil, MASAŘÍK Zdeněk, VEČERKA Radoslav. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966 [cit. 2025-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Segovesus od Vladimira Matla. www.segovesus.net [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HÁJEK Z LIBOČAN, Václav a Václav FLAJŠHANS. Václava Hájka z Libočan Kronika česká. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918. sv. 1. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/knav/uuid/uuid:04d47c32-bcab-40f4-bff3-db05e31f0994
- ↑ a b c d e f PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš. MARS MORAVICUS. Sive BELLA HORRIDA ET CRUENTA, SEDITIONES, TUMELTUS, PRAELIA, TURBAE: & ex ijs enatae CREBRAE ET FUNESTAE RERUM MUTATTIONES DIRAE CALAMITATES, INCENDIA, CLADES, AGRORUM DEPOPULATIONES, URBIUM VASTITATES, AEDIUM SACRARUM ET PROPHANARUM RUINAE, ARCIUM Et OPPIDORUM EVERSIONES, PAGORUM CINERES, POPULORUM EXCIDIA, & alia id genus mala, quae Moravia hactenus passa fuit. [s.l.]: Typis Joannis Arnolti de Dobroslawina 1014 s. Dostupné online. (latinsky) Google-Books-ID: 8p7eqZYjERoC.
- ↑ a b FUHRMANN, Mathias. Alt- und neues Oesterreich, oder compendieuse Universalhistorie von dem alt- und neuen geistlich und weltlichen Zustand dieses Lands: nebst topographischer Nachricht, chronologisch und genealogischer Beschreibung oesterreichischer Fürsten. Oesterreichische Chorographie Oder Lands-Beschreibung der Alten Zeiten Vor und unter den Römern, Samt Einer zulänglichen Historischen Nachricht vom Aufkommen der Europäer, besonders der Teutschen, Gallen und Römer, Auch welcher Gestalt Oesterreich diesseits der Donau unter die Römer kommen, und in derselben Provintz verwandlet worden. Dritter Theil. [s.l.]: J. J. Heyinger 726 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: iuxiEEfUV4sC.
- ↑ Orbis Gothicus. Id est. Historica narratio omnium fere Gothici nominis populorum origines, sedes, linguas, regimen, reges, mores, ritus varios, conversionem ad fidem &c. &c. ... opera et studio Matthæi Prætorii ..: Orbis Gothici, liber 3. Id est: narratio historica variorum Gothici nominis populorum, videlicet. Vandalorum, Gepedarum, Burgundionum, Herulorum, Langobardorum, Rugiorum, Marcomannorum, Quadorum, & aliarum gentium, origines, sedes, migrationes, reges & c. exhibens: ... Operâ & studio Matthæi Prætorii ... [s.l.]: typis Monast. Oliv. Sac. Ord. Cisterciens. 72 s. Dostupné online. (latinsky) Google-Books-ID: T1GQFv9G4ZoC.
- ↑ KNIGHT, Charles. Biography: Or, Third Division of "The English Encyclopedia". [s.l.]: Bradbury, Evans & Company 552 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: IFNQAAAAMAAJ.
- ↑ BALBÍN, Bohuslav, TICHÁ, Zdeňka a BUSINSKÁ, Helena. Krásy a bohatství české země: Výbor z díla Rozmanitosti z historie Království českého. 1. vyd. Praha: Panorama, 1986. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:593084e0-7d04-11e3-b0d1-005056827e51
- ↑ KLOPSTOCK, Friedrich Gottlieb. Die deutsche Gelehrtenrepublik. [s.l.]: Walter de Gruyter 1032 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016421-3. (německy) Google-Books-ID: thRrNfNwUDIC.
- ↑ STŘEDOVSKÝ, Jan Jiří Ignác. Sacra Moraviae Historia vita SS. Cyrilli & Methvdii Genere Civivm Romanorvm: Prearogativa patriciorum Constantinopolitanorum Eruditione Perspicacissimorum Philosophorum : Gradu Ecclesiastico Welehradensium Archiepiscoporum: Meritis Moraviae, Bohemiae, Superioris Silesiae, Gazariae, Serviae Croatiae, Mengreliae, Circassiae, Bulgariae, Tribaliae, Carnioliae, & Russiae, Dalmatiae, Pannoniae, Daciae, Carinthiae, Carnioliae, & universae pene Slavoniae Zelantissimorum Apostolorum: Ex Diversis Historicorvm Tvm Impressorvm, tum Scriptorum Codicibus ex continuata Majorum traditione, & publicis fide dignis instrumentis, atque Romanorum Pontificum Bullis, acerbo sudore collecta. Cui ob concatenaten temprum & rerum seriem, diversa antiquitatum monumenta, uti sunt: Moravorum bella... claritatem. [s.l.]: Impensis Georgii Lehmanni 600 s. Dostupné online. (latinsky) Google-Books-ID: nNRdAAAAcAAJ.
Literatura
- DEACON, Paul the. History of the Lombards. Překlad William Dudley Foulke. Philadephia: University of Pennsylvania Press, 2011. 352 s. Dostupné online. ISBN 9780812205589. S. 323. (anglicky)
- DIACÓNO, Pablo. Historia de los longobardos. Překlad Pedro Herrera Roldán. Cádiz: Servicio Publicaciones UCA, 2006. 266 s. Dostupné online. ISBN 9788498280722. S. 231. (španělsky)
Související články
- Seznam představitelů českého státu
- Seznam vládců Moravy
- Seznam známých vládců českých kmenů
- Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Externí odkazy
- (anglicky) Evropské království - Germánské kmeny
- (anglicky) Seznamy vládců germánských kmenů Archivováno 25. 10. 2019 na Wayback Machine.