Seznam nerealizovaných staveb v Českých Budějovicích

Seznam obsahuje záměry staveb v Českých Budějovicích, které z různých důvodů nebylo možné realizovat:

Seznam

Objekt Obrázek Lokace Datum Galerie Popis
Biskupství Kanovnická 1785 3. června 1785 byl vydán císařský pokyn k výstavbě nové biskupské rezidence (biskup od toho roku sídlil v piaristické koleji, což zřejmě bylo považováno za provizorní řešení). V Kanovnické 8, 10, 12, 14 a 16 vznikly domky pro kanovníky, následovat měla biskupská rezidence v místě domů č. 18 a Hradební 5. K jejich výkupu však nedošlo a biskup zůstal v budově koleje, kterou si nechal honosně upravit.[1]
Čtvrť na Krumlovském rybníce Krumlovský rybník 1842-1843 Projekt Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka.[1]
Hrad Piaristické náměstí <1265 Někteří historici poukazují na indicie plánu stavby hradu v oblasti dnešního Piaristického náměstí.
Divadlo Biskupská zahrada >1770 Během stavby piaristické koleje se počítalo se vznikem divadla v tehdejším parkánu. Po převzetí areálu biskupem myšlenka zanikla.[1]
Jižní spojka Linecké předměstí, Mladé ~2010 Návrh silnice spojující Lidickou a Novohradskou podél železniční trati přes oblast Malého jezu. Kvůli protestům proti narušení klidové lokality u Malého jezu od záměru upuštěno.
Lávka spojující nádraží Nádražní 2008 Plán z roku 2008 počítal s přímým propojením vlakového a autobusového nádraží (Mercury centrum) lávkou nad Nádražní ulicí. V oblasti drážní polikliniky měla vzniknout nová odbavovací hala, hotel a podzemní parkoviště s kapacitou až 1000 míst.[2]
Letní divadlo není známo 1895 Plán L. Chmelenského na divadlo v exteriéru, zveřejněný 17. dubna 1895 a chystaný na červen, se z neuvedených důvodů neuskutečnil.[1]
Maják Senovážné náměstí ~1940 Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s dominantou – věžovitou stavbou připomínající maják.[1]
Most Boreckého – U Trojice U Trojice >2000 Projekt mostu přes Vltavu propojujícího Pražské sídliště a Čtyři Dvory ztroskotal na odporu obyvatel ulice U Trojice. V roce 2022 byl již plán popisovaný jako městem opuštěný.[3]
Muzeum Krumlovský rybník 1891–1895 Původní projekt výstavby muzea v místě vysušeného rybníka, pro nějž vzniklo osm soutěžních návrhů, nebyl realizován kvůli problémům s podložím. Jeden z návrhů byl použit v letech 1898–1901 při stavbě muzea na Senovážném náměstí.[1]
Německé domovy Dlouhá louka 1940–1941 Vládní komisař města Friedrich David pod tlakem vyšších politických a stranických úřadů prosazoval vznik německé obytné čtvrti v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce. Tento záměr byl v rozporu s nacistickým urbanistickým projektem přestavby Českých Budějovic, který zde plánoval vznik rozsáhlého sportoviště.[1]
Nová katedrála Láblerův návrh Nové katedrály Senovážné náměstí 1888
Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Záměr biskupa Martina Josefa Říhy ztroskotal po jeho úmrtí v důsledku kritiky ze strany českobudějovických Němců, nedostatku financí a nedodrženého příslibu města o poskytnutí pozemku na Senovážném náměstí.
Nová Pražská brána Podoba zaniklé Pražské brány ve fasádě domu Krajinská třída 1995
Kategorie „Pražská_brána_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pražská_brána_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Společnost BAHA připravila studii na obnovení Pražské brány (a také Rybářské branky u Předního mlýna). Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován. Replika měla stát mírně severněji blíže Mariánskému náměstí.
Nová Rybářská brána Rybářská brána z Hroznové Hroznová × Mlýnská 1995
Kategorie „Rybářská_branka_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rybářská_branka_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Společnost BAHA připravila studii na obnovení Rybářské brány u Předního mlýna. Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován.
Nové divadlo I Senovážné náměstí 1938 Městský úřad pověřil architekta Jana Šestáka vypracováním návrhu divadelní budovy umístěna zhruba na pozici současného domu kultury Metropol, ovšem blíže středu náměstí.[1]
Nové divadlo II Senovážné náměstí ~1940 Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s prodloužením na jih a zakončením prostoru velkou budovou, velmi pravděpodobně divadlem.[1] Průčelí budovy by stálo zhruba v polovině stavby současného DK Metropol.
Nové divadlo III F. A. Gerstnera 1945 Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla bombardováním mělo vzniknout provizorní divadlo v místě zničené synagogy. Projekt připravený Josefem Kotlářem nebyl realizován pro nedostatek prostředků.[1][4]
Nové divadlo IV neuvedeno 1945 Projekt provizorní „divadelní arény“ připravila trojice architektů Kaufmann, Kolář a Krůta.[1]
Nové divadlo V Kino Kotva 1945 Další projekt náhrady poškozeného divadla plánoval adaptovat kinosál Kotva pro divadelní využití.[1]
Nové divadlo VI Senovážné náměstí 1945 Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla mělo vzniknout divadlo nové před budovou Jihočeského muzea. Základní kámen byl položen 21. 10. 1945, k realizaci nebyly prostředky, kolem roku 1952 svrhly kámen nezjištěné osoby do Mlýnské stoky.[4]
Nové divadlo VII Mariánské náměstí 1957 V roce 1957 vzniklo Sdružení pro výstavbu nové budovy Jihočeského divadla prosazující výstavbu nového divadla na Mariánském náměstí.[5] V roce 1962, přestože měl krajský tajemník KSČ informaci, že prostředky na stavbu nejsou a nebudou, nařídil srovnat se zemí kavárnu Metropol a Grand Bio (tehdy již kino Lípa). Divadlo mělo stát v zadní části náměstí v prostoru dnešního parkoviště.[6][7]
Nové divadlo VIII Mariánské náměstí 1980 Začátkem 80. let došlo k obnově myšlenky postavit nové divadlo na Mariánském náměstí. Projektům bylo umožněno srovnat se zemí historickou zástavbu a areál divadla propojit s areálem hotelu Gomel.[1]
Piaristický kostel Radniční × Biskupská >1868 Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu Biskupské a Radniční (JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[8]
Podjezd vlakového nádraží Nádražní 2008 Realizace tunelu spojujícího Průmyslovou ulici s okružní křižovatkou Plynárenské a Dobrovodské byla zpomalena v důsledku soudního sporu s obyvateli Pětidomí v roce 2009.[9] Po úpravě územního plánu vznikla i alternativní varianta s vyústěním tunelu přímo do Dobrovodské ulice (v jejím západním směru).
Pomník J. V. Stalina Senovážné náměstí 1954–1955 Architektonická soutěž na úpravu náměstí probíhala zároveň se soutěží na pomník / sochu J. V. Stalina. Realizaci zabránilo odsouzení kultu osobnosti.[1]
Pomník O. Puklice 1906 Po vítězství Čechů v komunálních volbách 1906 vznikla myšlenka zřídit pomník českobudějovickému purkmistrovi Ondřeji Puklicemu ze Vztuh. Jejím propagátorem byl František Miroslav Čapek. Tomu v roce 1907 oponoval August Zátka konstatováním, že „jsou zasloužilejší lidé“, což snahy o zřízení pomníku zastavilo. Teprve v roce 1967 vznikla pamětní deska Ondřeje Puklice ze Vztuh na Puklicově domě.[10]
Pomník T. G. Masaryka Senovážné náměstí 1936–1939 Do architektonické soutěže na pomník umístěný před muzeem se přihlásilo 12 autorů. Vítěz byl vybrán v únoru 1939. Realizaci zabránily válečné události.[1]
Rejnok Čtyři Dvory, býv. kasárna ~2014 Projekt multifunkční budovy, která by měla být postavena v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi sídlišti Vltava, Šumava a parkem Čtyři Dvory. Radnice projekt pozastavila kvůli nejasnostem kolem investora.
Severní tangenta České Vrbné, České Budějovice 3 ~2008 Záměr dopravní stavby propojující křižovatku Dasný-Bavorovice-České Budějovice se silnicí I/34 (Generála Píky) v oblasti mezi rybníkem Čertík a Červeným vrchem. De facto nahrazena záměrem tzv. Severní spojky spojující kruhový objezd u Globusu s Okružní (Nemanickou).
Stadion na Dlouhé louce Dlouhá louka ~1940 Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic plánoval vznik rozsáhlého sportoviště v oblasti Dlouhé louky a stadionu přibližně v místech současné sportovní haly.[1]
Školská čtvrť na Dlouhé louce Dlouhá louka 1945 Krátce po válce měla v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce a Kauflandu vzniknout čtvrť tvořená školami. V létě vznikl projekt učňovské školy. Od záměru bylo záhy upuštěno a později zde vzniklo sportoviště.[1]
Třída na Slepém rameni Slepé rameno 1914–1915 Městská rada prosazovala zasypání současného Slepého ramene, následkem čehož očekával Klub za staré Budějovice i patrioti z řad budějovických Němců zastavění lokality novou okružní třídou, případně i čtvrtí na Sokolském ostrově.[1]
Třída nádraží–Senovážné náměstí České Budějovice 6 ~1940 Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic počítal se vznikem velkolepé osy města v podobě třídy spojující přímo budovu vlakového nádraží se Senovážným náměstím.[1]
Veletržní palác Mercury centrum >1945 Po druhé světové válce se v prostoru po vyhořelém areálu YMCA plánovala výstavba veletržního paláce. Pro nedostatek financí se od záměru upustilo a vzniklo zde původní autobusové nádraží.[11]
Věž suchovrbenského kostela kostel sv. Cyrila a Metoděje 1926, ~1930 Projekty Antonína Procházky na stavu suchovrbenského kostela počítaly s věží ve stylu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel i s areálem se nakonec dočkal podstatně skromnějšího provedení (1932–1934) bez věže.[1]
Zvedací most Slepé rameno ~2009 Zvedací most u hotelu Budweis měl umožnit realizaci splavného propojení Slepého ramene s Mlýnskou stokou. I pro odpor majitelů nemovitostí z důvodu zvýšení hladiny spodní vody nedošlo k realizaci.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t KOVÁŘ, Daniel; BINDER, Milan. Projekty ze šuplíku. České Budějovice: Milan Binder, 2018. 179 s. ISBN 978-80-87277-12-6. S. 11–13, 17–27, 56–60, 77, 79–95. 
  2. ↑ OTTA, Edwin. OBRAZEM: Českobudějovické nádraží dostane novou tvář. deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2008-10-14 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ MAREK, Lukáš. České Budějovice budou dál blokovat kolony, chybí příliš mnoho silnic. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-05-10 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Divadlo, s. 15. 
  5. ↑ STORM, Vojtěch; ČERNÝ, Jiří; VOJÍKOVÁ, Sylvie. Encyklopedie Českých Budějovic - kina [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V roce 1962 byla bezohledně zbořena severní strana Mariánského náměstí. A za 55 let se tam nic nepostavilo. Budějcká drbna [online]. 2017-03-30 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Na stavbu divadla nebyly peníze. I přesto se Budějovická pivnice zbourala. Budějcká drbna [online]. 2019-07-04 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 13. Palác Fénix. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online. 
  9. ↑ ČT24. OBRAZEM: Českobudějovické nádraží dostane novou tvář. Česká televize [online]. Česká televize, 2009-02-05 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. 536 s. S. 459–461. 
  11. ↑ SCHINKO, Jan. Autobusové nádraží stojí v místech továrny na zrcadla. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2010-01-02 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ E15.cz. Lodě u kláštera: horší a dražší cesta. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2009-07-19 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 

Zdroj