Hroznová (České Budějovice)

Hroznová
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město České Budějovice
Obvod České Budějovice 1
Poloha 48°58′33,6″ s. š., 14°28′26,04″ v. d.
Další údaje
PSČ 370 01
Kód ulice 74225
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroznová je ulice v městské památkové rezervaci České Budějovice.

Popis

Na západním konci ústí do této ulice Mlýnská ulice a Panská ulice.Směrem na východ pak Hroznovou ulici křižují ulice Česká, Krajinská, Plachého, U Černé věže a Kněžská.

Historie

Historické názvy ulice

Související informace naleznete také v článku Historické názvy ulic a náměstí Českých Budějovic.

Ulice se před rokem 1875, ve kterém dostala celá ulice jednotný název Hroznová ulice (něm."Traubengasse") – podle toho, že v ulici je dům a býval hostinec s názvem „U hroznu“, dělila na několik různě pojmenovaných úseků, a to:

  • Úsek od západního konce ulice po křižovatku s Českou ulicí se nazýval Rybářská nebo také U klášterního hřbitova; na západním konci ulice stávala do roku 1872 Rybářská brána.
  • Úsek od křižovatky s Českou ulicí po křižovatku s Krajinskou ulicí se nazýval Masná.
  • Střední část ulice se nazývala Mikulášská.
  • Další část (ke křižovatce s Kněžskou ulicí) se nazývala Za děkanstvím nebo Děkanská.

V letech 1900 – 1921 se Hroznová ulice jmenovala Kneisselgasse (po Josefu Kneisselovi, který byl v letech 1887 – 1903 čekobudějovickým starostou).[1]

Historické zajímavosti

Na nároží Panské ulice a Hroznové ulice (proti bývalé rychtě) byl dům, resp. dva nestejně velké domy, tzv. Nonenhof či Nun Haus, který patřil až do období josefinismu církvi.[2] V domě (podle ústního podání) bydlely bekyně (členky středověkého polořeholního společenství), které kromě modliteb vykonávaly pomocné práce pro dominikánský kostel.[3]

V místech, kde Hroznovou ulici protíná Plachého ulice, býval v 18. století dobytčí trh.[4]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (centrum).

V ulici se nachází 15 kulturních památek. Dalších několik kulturních památek, např. Masné krámy nebo budova Komerční banky, má do této ulice situovány své boční obvodové zdi.

Dům Hroznová 5

V domě č.63/5 (kulturní památka) býval v 2. polovině 19, století vinárna U Maroldů. V 1. polovině 20. století zde byla vinárna U Nováků.[5]

Dům Hroznová 18 (č.p. 314)

V domě č. 314/18 (kulturní památka) bývala hospoda „U hroznu“. někdy také „U zlatého hroznu“.[6]Spisovatelka Zdeňka Bezděková  do této hospody situovala děj své historické povídky „Bludný kámen“. Povídka byla napsána na základě českobudějovické pověsti o bludném kameni, který je umístěn na náměstí, údajně na paměť toho, že tam stával popravčí špalek. Pověst vychází z historické skutečnosti, zapsané v záznamech českobudějovických kronikářů, ve kterých je uvedeno, že na náměstí bylo v sedmdesátých letech 15. století najednou popraveno katovým popravčím mečem 10 mladíků, protože jeden z nich při zatýkání zabil městského rychtáře. Žádný z nich nechtěl prozradit viníka, a proto byli popraveni všichni.[7]

Dům Hroznová 20 (č.p. 320)

V domě č. 320/20 (kulturní památka) bydlel regenschori českobudějovické katedrály svatého Mikuláše, hudební skladatel a varhaník Jáchym Štěpanovský; v roce 1774 jej koupil od své švagrové.[8]

Dům Hroznová 24 (č.p. 311)

V domě č. 311/24 (kulturní památka, tzv. Neuwerthův dům) bydlel v letech 1814-1815 v podnájmu tehdejší student piaristického gymnázia básník Josef Vlastimil Kamarýt.[9]

Dům Hroznová č. p. 488

Dům je na nároží České a Hroznové ulice; dříve byl uváděn jako dům Česká č.p.32 nebo jako dům Česká č.p.19.[10] V domě byla dříve obecní kuchyní (Garkuch), kde se v roce 1634 za třicetileté války stravovali i věznění důstojníci a generálové císařského vojska (provaldštejnští šlechtici, zatčení po zavraždění Albrechta z Valdštejna)[10] – vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, generál jezdectva Jan Arnošt Scherffenberk, generál jezdectva Jan Oldřich Šafgoč (Schaffgotsch), generál polní zbrojmistr Arnošt Jiří Sparr, plukovník Petr Losy, plukovník František Vilém Mohr a podplukovník Julius Jindřich Hammerle.[11] V roce 1897 zde byla zřízena restaurace U tří sedláků.[12] V letech 1954 až 2002 zde byla kuchyně restaurace Masné krámy; .[13]

Doprava

Ulice je dlážděná a smí se zde jezdit jen třicetikilometrovou rychlostí – je v zóně 30. Dopravní provoz je rozdělen na tří úseky – každý z nich je jednosměrná pozemní komunikace. Jsou to tyto úseky:

  • úsek z křižovatky Česká/Hroznová ke křižovatce Hroznová/Panská,
  • úsek z křižovatky Hroznová/U Černé věže ke křižovatce Hroznová/Česká,
  • úsek z křižovatky Hroznová/U Černé věže ke křižovatce Hroznová/Kněžská.

Ulice je v zóně centrum, ve které je stání povoleno jen na vyznačených parkovištích. Do ulice je zákaz vjezdu vozidel jejichž okamžitá hmotnost je vyšší než 3,5 tuny.

Galerie

  • Hroznová ulice

    Hroznová ulice

  • Západní konec Hroznové ulice

    Západní konec Hroznové ulice

  • Hroznová ulice, vlevo budova Komerční banky, vpravo západní průčelí Masných krámů

    Hroznová ulice, vlevo budova Komerční banky, vpravo západní průčelí Masných krámů

  • Dům Hroznová 18

    Dům Hroznová 18

  • Dům Hroznová 24

    Dům Hroznová 24

  • Vyobrazení Panny Marie Budějovické na fasádě domu Hroznova 14

    Vyobrazení Panny Marie Budějovické na fasádě domu Hroznova 14

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Ulicemi města Českých Budějovic : názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. České Budějovice: Veduta ISBN 80-86829-07-3, ISBN 978-80-86829-07-4. OCLC 85158701 S. 122–124. 
  2. ↑ KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800. Jihočeské muzeum České Budějovice, 1973, str. 89.
  3. ↑ THOMA, Juraj; MILITKÝ, Jiří; PLETZER. Encyklopedie Českých Budějovic: Hroznová ulice [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. Vyd. 1. vyd. Praha: Baset 252 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7340-089-8, ISBN 978-80-7340-089-7. OCLC 83976671 
  5. ↑ BINDER, Milan. Zaniklé hospody Českých Budějovic. České Budějovice: Milan Binder ISBN 978-80-87277-03-4, ISBN 80-87277-03-1. OCLC 869855041 S. 34. 
  6. ↑ BINDER, Milan. Zaniklé hospody Českých Budějovic. [s.l.]: [s.n.] S. 43. 
  7. ↑ PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: Bludný kámen [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800. Jihočeské muzeum České Budějovice, 1973, str. 227.
  9. ↑ Měšťanský dům. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800, str. 158–160.
  11. ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656) [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011 [cit. 2022-07-29]. Bakalářská práce. Dostupné online. 
  12. ↑ O nás. www.utrisedlaku.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Masné krámy. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj