Sesvete

Sesvete
Kostel všech svatých
Poloha
Souřadnice	45°49′38″ s. š., 16°6′40″ v. d.
Nadmořská výška	129 m n. m.
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Župa	Město Záhřeb
Sesvete
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	165 km²
Počet obyvatel	59 212 (2001)
Hustota zalidnění	358 obyv./km²
Správa
Starosta	Milan Bandić
Telefonní předvolba	{+385} 01
PSČ	10 300
Označení vozidel	ZG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sesvete (pomnožné, tj. ty Sesvete) jsou chorvatské město, ležící asi 10 km východně od centra Záhřebu v nadmořské výšce 129 m n. m. Žije zde 59 212 obyvatel. Administrativně pod Záhřeb i spadají a představují jeho nejvýchodnější část (zabírají cca 1/4 plochy Záhřebu mimo jeho užší jádro^[1]). Jsou tedy jednou z největších místních částí chorvatské metropole.^[2] Protéká jimi říčka Sopnica.

Poloha

Město se nachází v regionu tzv. Podhoří (chorvatsky Prigorje východně od Záhřebu. Chorvatská metropole jej obklopuje ze západu; severně od Sesvetů se nacházejí vesnice Dobrodol, Markovo Polje a Popovec, východně Sesvetski Kraljevec a město Dugo Selo, jižně potom řeka Sáva a obce Jelkovec a Sesvetska Sopnica.

Historie

První písemná zmínka o Sesvetech pochází z roku 1201, obec je připomínána jako majetek záhřebského biskupa. Místní kostel Všech svatých (odtud zkomolením vzešlo jméno města) je připomínán v roce 1328. V 15. a 16. století již existují záznamy o okolních vesnicích (Adamovec, Belovar, Moravče, Jesenovec, Planina, Šašinovec, Kraljevec). Právo konat trhy udělil městu Matyáš Korvín v roce 1457.

Rozvoj obce v období konce středověku a začátku raného novověku ohrozily výpady Turků. Proto zde byl vybudován hrad s hliněnými valy, který měl chorvatské Záhoří a dále Habsburskou monarchii chránit. Na mapách prvního vojenského mapování z konce 18. století se objevují jako malá vesnice s pomaďarštěným názvem (Szeszvete), tvořilo ji několik chalup (např. v prostoru dnešní základní školy). Severně od obce se nacházely rozsáhlé lesy. Po tehdejší pevnosti již v této době nebyly žádné pozůstatky.

Počet obyvatel se tak pohyboval okolo jedné až dvou stovek; v roce 1866 žilo v Sesvetech jen 159 lidí. Velkou změnou bylo otevření železnice (zprovozněna v roce 1870), jejíž nádraží bylo umístěno hned při samotném středu obce. V témže roce byla také modernizována místní silnice, neboť provoz na ní v té době zhoustl.

V červenci 1879 zde byl založen podnik na zpracování masa. V téže době se velmi rychle v okolí objevily i další podniky, např. na výrobu alkoholických nápojů a další. V roce 1934 byl do Sesvetů zaveden elektrický proud. V meziválečném období sem byla ze Záhřebu vybudována moderní silnice.

Další rozvoj po druhé světové válce byl umožněn výstavbou celojugoslávské dálnice Bratrství a jednoty a později i moderní dálnice. Rostoucí metropole Záhřeb z obce učinila příměstské sídlo, které se postupem času propojilo s metropolí. Vznikly výškové budovy. V roce 1975 se stala obec součást sdružení Zagrebački prsten, které zahrnuje všechna sídla okolo chorvatské metropole.

V roce 1994 došlo v Sesvetech k výbuchu muničního skladu, který poškodil místní sportoviště.

Sesvete ve svém plánu předpokládají nárůst až na 90 tisíc obyvatel, výstavbu dalších částí města a vznik větrných elektráren. Postaven by měl být také nový Centrální park.^[3] Prudký růst počtu obyvatel v 21. století byl způsoben suburbanizací nedaleké metropole Záhřebu. Díky tomu se staly Sesvete jedním z nejrychleji rostoucích sídel v Chorvatsku.^[4]

Obyvatelstvo

Růst počtu obyvatel je dán přímým šířením města Záhřebu především v 20. století.

1857	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1931	1948	1953	1961	1971	1981	1991	2001	2011
1 047	1 224	1 345	1 611	1 863	1 915	2 102	2 505	2 898	3 522	5 815	15 683	28 340	35 337	44 914	54 085

V roce 1991 se cca 90 % obyvatel přihlásilo k chorvatské národnosti a zhruba 3 % k srbské.

Ekonomika

Hlavním zdrojem příjmů města je turistika. Navštěvovaný je barokní kostel všech svatých (chorvatsky Svih svetih) s dvěma zvonicemi. Kostel byl zbudován v letech 1766 až 1773. Navštěvovány jsou také okolní kopcea přírodní park Medvednica.

Významným zaměstnavatelem jsou také i různé podniky, které vznikly především díky blízkosti chorvatského hlavního města a také dálniční sítě.

V Sesvetech sídlí rovněž i muzeum Chorvatského podhoří (chorvatsky Muzej Prigorja), město má i svojí knihovnu.

Administrativní dělení

Samy Sesvete se dělí ještě na 46 místních částí (chorvatsky mjesne zajednice).

Školství

V Sesvetech se nachází jedno gymnázium, jedna střední škola a deset škol základních.

Zdravotnictví

V centru stojí poliklinika (chorvatsky Dom zdravlja).

Doprava

Městem prochází ve východo-západním směru železniční trať, která spojuje Záhřeb se Slavonií a se srbskou metropolí Bělehradem. Jediné nádraží v Sesvetech se nachází v samotném středu města. Z hlediska městské dopravy jsou významné jak příměstská železnice, tak autobusy.

Silničně je napojeno na dálnici A3 do Slavonského Brodu a na dálnici A4 do Budapešti, dále potom na metropoli Záhřeb prostřednictvím původní silnice Záhřeb–Sesvete–Dugo Selo.

Známé osobnosti

• Dragutin Domjanić, právník a básník
• Igor Vori, házenkář
• Filip Hrgović, boxer
• Mateo Kovačić, fotbalista
• Luka Plantić, boxer
• Lucija Bešen, vojelbalistka
• Rudolf Barišić, historik

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sesvete na Wikimedia Commons

Zdroj