Sestroreck

Sestroreck
Сестрорецк
Sestroreck – znak
znak
Sestroreck – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 60°6′ s. š., 29°58′ v. d.
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Severozápadní
Federální město Petrohrad
Sestroreck
Sestroreck
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 43 055 (2020)[1]
Správa
Vznik 1714
Oficiální web www.sestroretsk.org
Telefonní předvolba 812
PSČ 197701, 197704 a 197706
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sestroreck (rusky Сестрорецк, finsky Siestarjoki, švédsky Systerbäck) je vnitřněměstské území města federativního významu v Petrohradu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl sedmatřicet tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Sestroreck leží u ústí Sestry do Finského zálivu. Od centra Petrohradu je vzdálen přibližně pětatřicet kilometrů severozápadně. Na území města leží přehrada na Sestře zvaná Sestrorecký razliv.

Přes město vede železniční trať z Petrohradu přes Vyborg do Helsinek. V jižní části Sestrorecku prochází petrohradský obchvat, který zde přechází na Petrohradskou hráz vedoucí na Kronštadt.

Dějiny

  • Švédské osídlení na území Sestrorecku je doloženo nejpozději v roce 1643.
  • Ruské sídlo zde založil car Petr Veliký v roce 1714 a později bylo pojmenováno podle řeky.
  • V roce 1724 zde byla pod vedením Georga Wilhelma Henninga vybudována zbrojovka, která v devatenáctém století patřila k nejvýznamnějším v celém ruském impériu.
  • V letech 1812–1864 byl Sestroreck součástí Finského velkoknížectví.
  • Zároveň obec sloužila jako vojenská základna, například během Krymské války, jejíž zdejší operace bývají označovány Ålandská válka.
  • Koncem 19. století stoupal význam Sestrorecku jako rekreační oblasti pro Petrohrad.
  • V roce 1875 na trati mezi Sestroreckem a Beloostrovem experimentoval Fedir Apollonovyč Pirockyj jako první na světě s tramvají s elektrickou trakcí.
  • Od 16. června 1925 je Sestroreck městem.

Památky a muzea

  • Petropavelský chrám ruské pravoslavné církve
  • Dubky - rozsáhlý park s jezerem a potoky, součást někdejší letní rezidence cara Petra Velikého, stavba se nedochovala
  • zbytky lázeňských budov a sanatorií z konce 19. století
  • dětské sanatorium a rehabilitační centrum Dětské duny (založeno roklu 1906) - z někdejšího komplexu dřevěných a zděných budov stojí jen jedna s bývalým kostelem
  • Nádraží
  • Městský hřbitov s památníkem hrdinů druhé světové války
  • Muzeum Ostapa Bendera při městské knihovně
  • Bronzový pomník spisovatele Zoščenka

Osobnosti

  • Alexandr Nikitič Panšin (1863–1904), rychlobruslař a krasobruslař, narodil se a zemřel zde
  • Leonid Andrejev (1871–1919), spisovatel, žil zde
  • Nikolaj Alexandrovič Jemeljanov (1871–1872), revolucionář, narodil se zde
  • Michail Michajlovič Zoščenko (1894–1958), spisovatel, narodil se zde, jeho dača byla zbořena

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sestrorezk na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj