Finský záliv
| Finský záliv | |
|---|---|
 Družicový pohled na Finský záliv (vpravo nahoře); světlá tečka na samém východním konci je ostrov Kotlin
| |
| Maximální hloubka | 100 m |
| Šířka | 130 km |
| Délka | 390 km |
| Rozloha | 29 500 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 59°50′0″ s. š., 26°0′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Baltské moře |
| Sousední celky | Baltské moře |
| Podřazené celky | Něvská zátoka, Vyborský záliv, Koporský záliv, Lužská zátoka, Narvský záliv |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Estonsko,  Rusko,  Finsko
|
| Přítoky | Něva, Luga, Narva, |
Finský záliv (finsky Suomenlahti, estonsky Soome laht, rusky Финский залив Finskij zaliv) je záliv ve východní části Baltského moře mezi Estonskem na jihu (kraje Ida-Virumaa, Lääne-Virumaa, Harjumaa, Läänemaa, Hiiumaa) a Finskem na severu (provincie Kymenlaakso, Uusimaa a Vlastní Finsko) a zasahuje na východě k Petrohradu v Leningradské oblasti Ruska.
Číselné údaje
Je 390 km dlouhý a 70 (u vstupu) až 130 km (u Narvy) široký. Celkově zabírá rozlohu asi 29 500 km², což je asi 7 % rozlohy Baltského moře. Maximálně je hluboký 100 m u vstupu. Na východ hloubka klesá na 20 až 30 m západně od ostrova Kotlin. Východně od něj hloubka nepřekračuje 5 m. V Něvské zátoce dosahuje 3 až 4 m s výjimkou mořského kanálu, který spojuje petrohradský přístav s hlubinami dostatečnými pro námořní lodě.
Pobřeží
Severní břeh je velmi členitý, skalnatý, s množstvím ostrovů a skalisek. Východní a jižní břeh jsou převážně nížinné, složené z měkkých hornin. K nim pak méně nebo více blízko (místy až k zálivu) postupují základní horniny, které vytvářejí vysoký a srázný svah (Baltsko-ladožská terasa).
Zátoky a přítoky
Něvská zátoka ve východní části je od roku 2011 oddělena Petrohradskou hrází od zbytku zálivu. Ústí do něj řeka Něva. Na severu leží Vyborský záliv a na jihu se do pevniny zařezávají Koporský záliv, Lužská zátoka (ústí do něj Luga) a Narvský záliv (ústí do něj Narva).
Ostrovy
V zálivu je mnoho ostrovů (nepočítaje skaliska). Největší jsou Kotlin (s pevností Kronštadt), Moščnyj, Velký Tjuters, Malý Tjuters, Sommers, Gogland, Naissaar, Osmussaar. U břehů je mnoho mělčin oplývajících rybami.
Vlastnosti vody
Průměrná teplota vody na povrchu je v zimě okolo 0 °C, v srpnu 15 °C u vstupu do zálivu a 17 °C i více v Něvské zátoce. U dna je teplota 2 až 3 °C. Ledová pokrývka se objevuje u břehů na konci listopadu na východě a v polovině prosince na západě a tání začíná na západě na konci dubna a mezi skalisky končí v první polovině května. Slanost vody je na povrchu 3 až 6 ‰, v Něvské zátoce 2 ‰ i méně. Úroveň hladiny vykazuje pod vlivem větru a atmosférického tlaku silné výkyvy. K obzvláště velkým vzestupům hladiny (150 až 410 cm) dochází v Něvské zátoce a způsobují povodně v Petrohradě.
Přístavy
Hlavní přístavy na břehu jsou Petrohrad, Vyborg (Rusko), Tallinn (Estonsko), Helsinky, Kotka (Finsko).
Chráněné oblasti
Největšími chráněnými oblastmi jsou Národní park Lahemaa (Lahemaa rahvuspark) na estonském pobřeží východně od Tallinnu a mořský Národní park Východní Finský záliv (Itäisen Suomenlahden kansallispuisto) u finského města Kotka.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Финский залив“.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Finský záliv ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Finský záliv na Wikimedia Commons
