Sellnerova stezka

Sellnerova stezka
Rozcestník v blízkosti skalních bytů Suchý mlýn
Rozcestník v blízkosti skalních bytů Suchý mlýn
Základní informace
Typ turistická stezka
Délka 15,6 km
Provozovatel Klub českých turistů
Datum otevření 2000
Značení zelená turistická značka zelená značka
Sezóna jaro, podzim
Lokalizace
Poloha ČeskoČesko Česko
Okres Mladá Boleslav, Okres Mělník, Okres Česká Lípa
Start Železniční stanice Bezděz
Cíl Železniční stanice Skalsko
Výškový rozdíl 94 m
Nejvyšší bod U železniční stanice Bezděz 337 m
Nejnižší bod Železniční stanice Skalsko 243 m
Zajímavosti Skalní útvary v údolí Strenického potoka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

zelená turistická značka Sellnerova stezka je 15,6 km[p 1] dlouhá zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů na území okresů Mladá Boleslav, Mělník a Česká Lípa vyznačená v roce 2000.[1]

Průběh

Z železniční stanice Bezděz je trasa vedena lesem k samotě Pankrác, poté údolím k silnici II/273, načež pod Bezdědicemi odbočuje do údolí Strenického potoka. Zde míjí Suchý mlýn, areál skalních obydlí,[1] a pokračuje údolím ke Spálenému mlýnu, pozůstatkům zčásti do skály vytesaného vodního mlýna opuštěného již za třicetileté války.[1] Další uměle rozšířená jeskyně, Petrovina, se nachází ve skalním sloupu v úzké strži nad značenou trasou u obce Březovice. V místě, kde je trasa přivedena na silnici mezi Březovicemi a Doubravicemi, míjí na úzkém ostrohu nad cestou ležící Sellnerovo hradiště.[2] Údolí Strenického potoka trasa opouští pod Trnovou a je vedena přes obec po silnici kolem vodní nádrže Sudoměř, krátce po silnici II/259, kolem železniční stanice Sudoměř do železniční stanice Skalsko.

Název

Související informace naleznete také v článku Karel Sellner.

Stezka je pojmenována po okresním školním inspektorovi a regionálním spisovateli Karlu Sellnerovi. Ten mezi lety 1897–1901 vyučoval v březovické škole, a v údolí Strenického potoka učinil několik archeologických objevů. Prostor tohoto údolí převzal Sellner jako dějiště historických povídek a románů Poslední (1928), Tajemný rytíř (1931) nebo Petrovský (1945).[3]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle Mapy.cz; podle rozcestníků 14 km.

Reference

  1. ↑ a b c MUDROVÁ, Ivana; SEJK, Karel. Kam značky nevedou: a další zajímavá místa, II.. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-763-6. S. 10–27. 
  2. ↑ STREDOVEK.COM - hradiště - Doubravice - Nosalov. www.stredovek.com [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ MÜLLER, Josef. Sellnerovou stezkou. [s.l.]: Vlastivědná společnost Mladoboleslavska, 2001. S. 3. 

Externí odkazy

Zdroj