Sderot

Sderot שדרות
Úkryt před raketami ve Sderotu
znak
Poloha
Souřadnice	31°31′ s. š., 34°35′ v. d.
Nadmořská výška	93 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Jižní
Sderot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,472 km²[1]
Počet obyvatel	30 533 (2021 ▲)
Hustota zalidnění	6 827,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Alon Davidi (אלון דוידי)
Vznik	1951
Oficiální web	www.e-sderot.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sderot (hebrejsky שְׂדֵרוֹת, arabsky سديروت, v oficiálním přepisu do angličtiny Sederot^[2]) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Žije zde 30 553 obyvatel (2021).

Geografie

Nachází se v nadmořské výšce 93 metrů. Leží v severní části Negevské pouště, v krajině jež ale díky intenzivnímu obhospodařování a zavlažování z velké části ztratila pouštní charakter a tvoří spíše přechod k pobřežnímu regionu Šefela. Etnicky jde o oblast s židovským osídlením.

Přímo městem protéká vádí Nachal Nir'am, východně od města prochází vádí Nachal Hoga. V okolním regionu se nachází síť zemědělských vesnic jako Nir Am, Gevim, Dorot nebo Mefalsim. 3 kilometry jihovýchodně od obce se rozkládá soukromá farma rodiny bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona Chavat Šikmim.

Sderot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 34, z níž zde odbočují silnice 232 a 334. Podél dálnice číslo 34 prochází od roku 2013 i železniční trať Aškelon–Beerševa. Nachází se tu železniční stanice Sderot.

Dějiny

První obyvatelé dorazili do Sderotu v roce 1951^[2] do uprchlického tábora (ma'abara) zvaného Gevim-Dorot. Většina obyvatel byli židovští uprchlíci z Íránu a Kurdistánu, kteří předtím, než zde o čtyři roky později (1954) byly vystaveny první budovy, žili ve stanech a chatrčích. Sderot se tak stal nejvýchodnějším rozvojovým městem (tedy plánovitě budovaným sídlištěm) v severním Negevu.

Jméno odkazuje na biblický citát z První knihy královské 6,9: „Tak budoval Šalomoun dům a dokončil jej. Přikryl jej cedrovými trámy a cedrovým obložením“^[3][4]

Od roku 1958 měla obec status místní rady (malého města). V roce 1996 byla povýšena na město.^[4]

Vzdělání

Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) se ve městě nachází 14 škol s 3578 studenty. Ti jsou rozděleni do 11 základních škol s 2099 studenty a 6 středních škol s 1479 studenty. 56,5 % studentů 12. ročníků bylo připuštěno v roce 2001 k maturitě.

Město v obležení

Sderot se nachází kilometr od pásma Gazy a města Bejt Chanún. Město je od počátku druhé intifády (říjen 2000) pod soustavným ostřelováním raketami Kassám, které na město odpalují teroristé z organizací Hamás a Islámský džihád.^[5] Tyto podomácku vyráběné střely, navzdory své velké nepřesnosti, způsobují úmrtí a zranění, stejně jako závažné škody na budovách a majetku, psychické problémy a emigraci z města. Izraelská vláda instalovala varovný systém „Rudý poplach“ (Šachar Adom), který má varovat občany před blížícím se raketovým útokem. Systém dává obyvatelům přibližně 10-15 sekund na ukrytí před tím, než dopadnou rakety. Po izraelském stažení se z Pásma Gazy (2005), byly z tohoto území odpáleny tisíce raket Kassám.

Náhlý nárůst vypálených raket z Gazy v květnu 2007 vedl k dočasné evakuaci tisíců obyvatel.^[6] K 23. květnu 2007 dopadlo na Sderot celkem 6311 raket.^[7]Jedi'ot achronot uvedl, že během léta roku 2007, opustilo město na 3000 z jeho 22 000 obyvatel (většinou klíčoví obyvatelé vyšší a střední třídy) a odstěhovalo se do oblastí mimo dosah raket Kassám. Miliardář Arkadij Gajdamak v nedávných letech podporoval pomocné programy pro obyvatele, kteří nemohou odejít.^[8]

Starosta Eli Mojal rezignoval na svou funkci 12. prosince 2007, v den, kdy na město dopadlo více než dvacet raket, ze zoufalství nad nečinností izraelské vlády a z důvodu selhání dostačující ochrany obyvatel. Po rozhovoru s ministrem obrany Ehudem Barakem zvážil možnost návratu do funkce starosty.^[9]

Neustálé raketové útoky se v lednu 2008 staly tématem článků amerického deníku The New York Times^[10] a zpráv na BBC News 24 reportérky Katyi Adler.

Naopak, raketové útoky Izraelských obranných sil do pásma Gazy, byly místními obyvateli během operace izraelské armády v létě roku 2014 sledovány jako živé představení, kdy si obyvatelé města v menších skupinkách přinesly židle na vyvýšená místa s výhledem na severní část pásma Gazy a sledovali je, přičemž někteří tleskali.^[11]

V květnu 2011 navštívil Sderot britský velvyslanec v Izraeli, setkal se s tehdejším starostou Davidem Buskilou, který mu ukázal utrpení nevinných dětí jak židovského tak arabského původu.^[12] V říjnu 2013 byl zvolen starostou města Alon Davidi.

Dne 7. října 2023 útočníci z hnutí Hamás napadli Sderot, zapojili se do přestřelek s izraelskou policií i civilisty v ulicích města a obsadili policejní stanici ve Sderotu. Během bojů bylo zabito nejméně dvacet příslušníků izraelské policie.^[13] V noci ze 7. na 8. října začaly izraelské obranné síly čistit město od teroristů.^[14]

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 19 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 20 600 osob).^[2] Podle Izraelského statistického úřadu (CBS) zde k roku 2001 žilo 9500 mužů a 9700 žen. Věkové rozvrstvení obyvatelstva je 36,5 % ve věku do 19 let, 16,2 % mezi 20 a 29 lety, 19,6 % mezi 30 a 44 lety, 14,3 % mezi 45 a 59 lety, 3,8 % mezi 60 a 64 lety a 9,5 % starších 65 let. Populační růst byl k roku 2004 0,7 %.

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 22 500 lidí.^[15]

Dle údajů cenzu z roku 1961 podíl severoafrických židovských imigrantů, zejména z Maroka, dosahoval 87 %, zatímco 11 % obyvatel byli židovští imigranti z Kurdistánu.^[16] V 50. letech 20. století město dále absorbovalo velké množství imigrantů z Maroka a Rumunska. V 90. letech znovu Sderot absorboval velké množství imigrantů během aliji z bývalého Sovětského svazu (a to především tzv. Horští Židé z Ázerbájdžánu, Čečenska a Dágestán) a v tomto desetiletí se jeho populace zdvojnásobila.

Podle CBS se k roku 2000 nacházelo ve městě 6301 občanů pobírajících mzdu a 367 osob samostatně výdělečně činných. Průměrná měsíční mzda v roce 2000 byla 3845 NIS (Nový izraelský šekel). Průměrná měsíční mzda muže je 4911 NIS oproti 2665 NIS u žen. Průměrný příjem osob samostatně výdělečně činných je 5387 NIS. 603 obyvatel pobírá dávky v nezaměstnanosti a 3183 obyvatel pobírá příspěvky ke mzdě.

Rok	Obyvatelé
1951	172
1952	441
1953	460
1954	446
1955	1 010
1956	2 693
1957	2 900
1958	2 950
1959	3 200
1960	3 500
1961	3 900
1962	5 300

Rok	Obyvatelé
1963	5 600
1964	6 250
1965	6 500
1966	6 600
1967	6 700
1968	6 750
1969	7 100
1970	7 500
1971	7 600
1972	7 500
1973	8 000
1974	8 400

Rok	Obyvatelé
1975	8 500
1976	8 500
1977	8 300
1978	8 300
1979	8 500
1980	8 700
1981	8 700
1982	9 000
1983	9 000
1984	9 300
1985	9 300
1986	9 400

Rok	Obyvatelé
1987	9 400
1988	9 500
1989	9 700
1990	10 000
1991	11 400
1992	13 000
1993	14 600
1994	17 000
1995	17 311
1996	17 939
1997	18 339
1998	18 647

Rok	Obyvatelé
1999	18 900
2000	19 175
2001	19 227
2002	19 400
2003	19 800
2004	20 000
2005	20 000
2006	19 800
2007	19 300
2008	20 700
2009	20 700
2010	21 100

Rok	Obyvatelé
2011	21 000
2012	21 600
2013	21 900
2014	22 500
2015	23 100
2016	24 000
2017	25 100
2018	26 500

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sderot na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sderot na Wikimedia Commons
• (anglicky) Sderot Media Center
• (anglicky)(hebrejsky) Ješiva Sderot Archivováno 3. 8. 2003 na Wayback Machine.

Zdroj