SdKfz 250
| Sd.Kfz. 250 | |
|---|---|
 Sd.Kfz. 250/2
| |
| Typ vozidla | obrněný transportér |
| Země původu |
 Německo
|
| Historie | |
| Výrobce | Demag, Adlerwerke, Büssing-NAG, MWC |
| Návrh | 1939–1940 |
| Období výroby | 1941–1945 |
| Vyrobeno kusů | 6 628 |
| Ve službě | 1941–45 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 2 + 4 |
| Délka | 4,56 m |
| Šířka | 1,945 m |
| Výška | 1,66 m |
| Hmotnost | 5,8 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 5,5–14,5 mm |
| Hlavní zbraň | 1× nebo 2× kulomet MG 34 ráže 7,92 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | Benzínový šestiválec Maybach HL 42 |
| Síla motoru | 100 hp (75 kW) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | 60 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 17,2 hp/t |
| Dojezd | 300 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SdKfz 250 byl první široce používaný německý polopásový obrněný transportér. Byl postaven na podvozku staršího typu SdKfz 10. Tento typ dostal dodatečnou pancéřovou ochranu, i přes tyto změny byl však ze shora stále otevřený. Uvezl 6 mužů a byl vyzbrojen 2 kulomety MG. Po rozšíření větších verzí tohoto typu (SdKfz 251) používán hlavně u průzkumných jednotek.
Obrněné transportéry SdKfz 250, které zůstaly po ukončení 2. světové války na území Československa, byly v poválečném období užívány čs. armádou pod označením D7p.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu SdKfz 250 na Wikimedia Commons
- Rozsáhlé pojednání o SdKfz 250 na panzernet.net
- Fotogalerie SdKfz 250 na panzerwaffe.info
- Galerie SdKfz 250 na Wikimedia Commons
