Schiers
| Schiers | |
|---|---|
 Schiers
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°58′0″ s. š., 9°41′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 660 m n. m. |
| Stát |
 Švýcarsko
|
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Prättigau/Davos |
  Schiers
Schiers, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 61,66 km² |
| Počet obyvatel | 2 727 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 44,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7220 |
| Označení vozidel | GR |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schiers (ve walserské němčině Schiersch, rétorománsky Aschera) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 660 metrů. Má přibližně 2 700 obyvatel.
Geografie
Schiers leží v přední části údolí Prättigau při ústí říčky Schraubach do Landquartu, který protéká obcí od jihovýchodu k severozápadu v délce asi 5 kilometrů. Svah jižně od řeky, Landquartberg, který je téměř celý zalesněný až ke dnu údolí, dosahuje nadmořské výšky kolem 1 600 metrů. Severní část území je mnohem větší a rozmanitější. Táhne se od Landquartu až k vrcholkům Rätikonu, tedy k rozvodí proti Montafonu, které je zároveň státní hranicí s Rakouskem. Kopcovitá krajina před vápencovým pohořím Drusenfluh (hlavní vrchol 2 827 m n. m., nejvyšší bod obce) je tvořena měkkými břidlicemi, takže Schraubach a jeho četné prameny a přítoky vyhloubily hluboké strže, které oddělují alpské louky roztroušené na kopcích a velmi prodražují výstavbu a údržbu silnic.
K obci patří kromě hlavní vesnice Schiers také místní části Lunden, Fajauna, Stels, Maria-Montagna, Pusserein a Schuders, které v letech 1851–1878 tvořily samostatnou obec.
Sousedními obcemi jsou Grüsch, Seewis im Prättigau, Luzein, Jenaz, Furna a také Vandans a Tschagguns (obě patří do rakouské spolkové země Vorarlbersko).
Historie
Různé nálezy dokládají osídlení oblasti v době bronzové a železné. Vesnice Scieres a kostel svatého Jana, původní kostel v Prättigau založený v 5. století, jsou poprvé zmiňovány v listinách z roku 1101. Název místa, stejně jako nedaleké vesnice Ascharina (obec Luzein), pochází z vulgárního latinského adjektiva ăcĕrĕu, ăcĕrĕa, odvozeného od latinského acer, tedy „javor“.
Panovnická práva přešla dědictvím z Vazerů na Toggenburky v roce 1335 a po jejich zániku, který dal podnět k založení Ligy deseti dvorů v roce 1436, nakonec na rod Habsburků, z jehož vlády se tzv. Prättigauerové dokázali vykoupit v roce 1649. V rámci Ligy deseti dvorů vytvořily Schiers, Grüsch a Seewis jeden dvůr Schiers, který se v roce 1679 rozdělil na dva polodvorce. Z práv churské katedrální kapituly, která měla v Schiers majetek již od 12. století, se vyvinula samostatná jurisdikce – kapitulní soud v Schiers, který byl v roce 1506 spojen se soudem v Schiers. Do té doby se hovořilo o federaci jedenácti soudů.
V roce 1563 se obec připojila k reformaci. Ve stejném století se do té doby převažující rétorománština změnila na němčinu.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1780 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2020 | ||||||
| Počet obyvatel | 1 110 | 1 741 | 1 654 | 2 312 | 2 637 | 2 549 | 2 727 | ||||||
Doprava
Železniční stanice Schiers se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Od roku 1921 je trať elektrifikována.
Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto).
Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase Landquart – Davos – Engadin – Val Müstair vede v těsné blízkosti obce. Po roce 2000 byl otevřen obchvat, který odvedl tranzitní dopravu na této vytížené komunikaci mimo centrum obce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schiers na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Schiers na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
