Rätikon

Rätikon
Rätikon a město Vandans
Rätikon

Nejvyšší bod 2 962 m n. m. (Schesaplana)

Nadřazená jednotka Centrální krystalické Alpy, Východní Alpy
Sousední
jednotky
Silvretta, Verwall, Plessurské Alpy, Glarnské Alpy, Appenzellské Alpy, Bregenzský les, Lechquellengebirge

Světadíl Evropa
Stát RakouskoRakousko Rakousko
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Horniny břidlice, žula, vápenec
Povodí Rýn
Souřadnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Drei Türme
Schesaplana

Rätikon je poměrně malé pohoří (900 km²) ležící na území tří států – Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska. Geologicky patří pod krystalické Alpy, ale s poměrně vysokým výskytem šedého vápence. Nejvyšším vrcholem je Schesaplana (2 962 m), ověnčená malým ledovcem, nalézající se na rakousko-švýcarské hranici. Vrchol Grauspitz (2 599 m) je nejvyšším bodem Lichtenštejnského knížectví.

Poloha

Na jihu tvoří hranici pohoří údolí Prättigau, od pohoří Silvretta na východě ho dělí spojnice měst Davos - Klosters a dolina Schlappintal. Západní hranici tvoří tok řeky Rýn. Na severu jej odděluje od Bregenzského lesa údolí řeky Alfenz.

Geografie

V triasu a juře byly formovány dnešní až 600 metrů vysoké jižní stěny masivů Rätikonu, což oceňují především horolezci. Hlavní hřeben pohoří je dlouhý 40 km a prakticky kopíruje státní hranici Rakouska a Švýcarska. Tento hřeben sestává (od západu k východu) z masivů Kirchlispitzen, Drusenfluh (spolu s Drei Türme), Sulzfluh a Weissplatte. Končí na východě masivem Madrisa. Mezi další významné vrcholy či skupiny se řadí Zimba (2 643 m) známá jako „Voralberský Matterhorn“, a to díky své charakteristické ostré siluetě, pozorovatelné z téměř všech vrcholů spolkové země Vorarlberg. Pohoří se člení na 14 skupin, obsahující převážně jednotlivé vrcholy či menší skupiny.

  • Drei-Schwestern-Kette
  • Naafkopf-Falknis-Kette
  • Galina-Gruppe
  • Fundelkopf-Gruppe
  • Schesaplana-Gruppe mit Zalimkamm
  • Girenspitz-Sassauna-Grat
  • Zimba-Gruppe mit Vandanser-Wand
  • Kirchlispitzen-Gruppe
  • Golmer und Zerneuer Grat
  • Drusenfluh-Gruppe
  • Sulzfluh-Gruppe
  • Schafberg-Gruppe und Kreuz
  • Gweil-Sarotla-Kamm
  • Madrisa-Gruppe

Vrcholy

  • Schesaplana (2 964 m)
  • Panüelerkopf (2 859 m)
  • Salaruelkopf (2 841 m)
  • Felsenkopf (2 833 m)
  • Großer Turm (2 830 m)
  • Drusenfluh (2 827 m)
  • Madrisahorn (2 826 m)
  • Sulzfluh (2 817 m)
  • Schafköpfe (2 806 m)
  • Wildberg (2 788 m)
  • Mittlerer Turm (2 782 m)
  • Kleiner Turm (2 754 m)
  • Zimba (2 643 m)
  • Weißplatte (2 630 m)
  • Scheienfluh (2 627 m)
  • Grauspitz (2 599 m)
  • Naafkopf (2 571 m)
  • Falknis (2 560 m)
  • Kirchlispitzen (2 552 m)
  • Saulakopf (2 516 m)
  • Tilisuna Schwarzhorn (2 460 m)
  • Galinakopf (2 198 m)
  • Tschaggunser Mittagspitze (2 168 m)
  • Golmer Joch (2 124 m)
  • Drei Schwestern (2 053 m)

Horské chaty

Totalphütte (2 385 m)

V Rätikonu jsou nejčastějšími vlastníky horských chat spolky Alpenverein (rakouské, lichtenštejnské i německé sekce), Švýcarského alpského klubu a Spolku přátel přírody (Naturfreunde).

Rakousko
  • Douglass-Hütte poblíž Brand
  • Feldkircherhütte poblíž Feldkirch
  • Haus Matschwitz poblíž Matschwitz bei Latschau
  • Heinrich-Hueter-Hütte poblíž Vandans
  • Lindauer Hütte poblíž Tschagguns
  • Madrisahütte poblíž Gargellen
  • Mannheimer Hütte poblíž Brand
  • Oberzalimhütte poblíž Brand
  • Sarotla-Hütte poblíž Brand
  • Schwabenhaus
  • Tilisuna-Hütte poblíž Tschagguns
  • Totalphütte poblíž Brand
  • Alpengasthof Gamperdona
Lichtenštejnsko
  • Gafadura-Hütte poblíž Nendeln
  • Pfälzer Hütte poblíž Steg
Švýcarsko

Zajištěné cesty

Rätikon je poměrně bohatý na zajištěné cesty typu „via ferrata“. Celkem jich v pohoří nalezneme 18. Nejtěžší ferratou je Sportklettersteig Alpin live Brand Lünersee obtížnosti E. V červenci 2005 byla otevřena první ferrata ve švýcarské části Rätikonu. Sulzfluh Klettersteig vede jižní stěnou vrcholu Sulzfluh a je dosažitelný z chaty Carschinahütte. Nástup je ve výšce 2 320 m a končí na vrcholu Sulzfluh (2 817 m).

Externí odkazy

Zdroj