Scelidosaurus
 ScelidosaurusStratigrafický výskyt: Spodní jura, před 196 až 183 miliony let | |
|---|---|
Scelidosaurus harrisonii - moderní rekonstrukce
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
| Řád |
ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád |
Thyreophora |
| Infrařád |
Ankylosauria |
| Čeleď |
Scelidosauridae Cope, 1869 |
| Rod |
Scelidosaurus Owen, 1859 |
| Binomické jméno | |
|
Scelidosaurus harrisonii Owen, 1859 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Scelidosaurus („hrbolatý ještěr“) byl rod vývojově primitivního ptakopánvého, potenciálně ankylosaurního dinosaura.[1]
Historie a význam
Tento po čtyřech končetinách chodící býložravý dinosaurus žil v době před 196 až 189 milióny let (počátek jury). Patřil k hojně rozšířeným rodům, jeho fosilie byly nalezeny v americké Arizoně, anglickém Dorsetu a dokonce možná i v Tibetu. Formálně popsán byl britským přírodovědcem Richardem Owenem roku 1859, monografie o tomto druhu však byla publikována až o dva roky později.[2]
Podobný dinosaurus byl objeven také na území Irska, jako vůbec první dinosauří fosilie na tomto území. Formálně popsána byla v listopadu roku 2020.[3]
Popis
Scelidosaurus představoval na svoji dobu poměrně velkého živočicha (velcí dinosauři se většinou objevují až později). Dosahoval délky až kolem 4 metrů[4] a hmotnosti přibližně 270[5], možná však až 650[6] kilogramů. Ochranu mu poskytoval zejména velký počet kostěných štítků v pevné kůži, které mu v řadách lemovaly krk, hřbet a ocas. Tímto pancéřováním byl velmi dobře chráněný před jakýmkoliv dravcem. Měl zadní končetiny delší než přední, ale váha přední části těla mu nedovolovala po zadních končetinách běhat.
Zařazení
Scelidosauři byli vývojově primitivními zástupci kladu Ankylosauria. Mezi nejbližší příbuzné tohoto rodu patřil například pochybný čínský rod Tatisaurus z provincie Jün-nan, který byl dokonce dříve řazen přímo do tohoto rodu (jako druh S. oehleri).[7] Blízce příbuzným druhem byl také další čínský tyreofor druhu Bienosaurus lufengensis, který však může ve skutečnosti rovněž spadat do rodu Tatisaurus.[8] Mezi příbuzné taxony patřily také rody Emausaurus, Yuxisaurus a geologicky mnohem mladší rod Jakapil.
Odkazy
Reference
- ↑ David B. Norman (2020). Scelidosaurus harrisonii (Dinosauria: Ornithischia) from the Early Jurassic of Dorset, England: biology and phylogenetic relationships. Zoological Journal of the Linnean Society, zlaa061. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa061
- ↑ Owen, R. (1861). A monograph of a fossil dinosaur (Scelidosaurus harrisonii, Owen) of the Lower Lias, part I. Monographs on the British fossil Reptilia from the Oolitic Formations, 1: 1-14.
- ↑ Michael J. Simms, Robert S. H. Smyth & Roger Byrne (2020). First dinosaur remains from Ireland. Proceedings of the Geologists' Association. doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2020.06.005
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 217 (anglicky)
- ↑ Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
- ↑ Lucas, S. G. (1996). The thyreophoran dinosaur Scelidosaurus from the Lower Jurassic Lufeng Formation, Yunnan, China. pp. 81-85, in Morales, M. (ed.), The Continental Jurassic. Museum of Northern Arizona Bulletin 60.
- ↑ Raven, T. J., Barrett, P. M., Xu, X., and Maidment, S. C. R. (2019). "A reassessment of the purported ankylosaurian dinosaur Bienosaurus lufengensis from the Lower Lufeng Formation of Yunnan, China". Acta Palaeontologica Polonica. 64 (2): 335-342.
Literatura
- Norman, D. B., Witmer, L. M., and Weishampel, D. B. (2004). "Basal Thyreophora". in Weishampel, D.B., Dodson, P., and Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria, 2nd Edition. University of Californian Press. pp. 335–342. ISBN 0-520-24209-2.
- Barrett, P. M. (2001). "Tooth wear and possible jaw action of Scelidosaurus harrisoni Owen and a review of feeding mechanisms in other thyreophoran dinosaurs". in Carpenter, Kenneth(ed). The Armored Dinosaurs. Indiana University Press. pp. 25–52. ISBN 0-253-33964-2.
- David B. Norman (2019). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: cranial anatomy. Zoological Journal of the Linnean Society, zlz074 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz074
- David B. Norman (2019). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: postcranial skeleton. Zoological Journal of the Linnean Society, zlz078. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz078
- David B. Norman (2020). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: the dermal skeleton. Zoological Journal of the Linnean Society, zlz085. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz085
- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 176)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Scelidosaurus na Wikimedia Commons
- Článek na webu Phys.org (anglicky)
- Článek na webu Ancient Origins (anglicky)
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Článek o objevu nového exempláře scelidosaura (anglicky)
- Profil na databázi Fossilworks Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Pozdravme scelidosaura. OSEL.cz [online]. 3. září 2020. Dostupné online. (česky)
