Sauropterygia

Jak číst taxoboxSauropterygia
Stratigrafický výskyt: Raný trias až pozdní křída
alternativní popis obrázku chybí
Kostra rodu Nothosaurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Podtřída Lepidosauromorpha
Nadřád Sauropterygia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sauropterygia (z řečtiny "ještěroploutví"[1]) byla skupina mořských plazů žijící v druhohorách. Zahrnovali především skupiny placodontia, nothosauroidea, plesiosauria a také několik další rodů. Jednalo se o poměrně rozšířenou skupinu mořských plazů, jejichž fosilie známe prakticky z celého světa.[2]

Vývoj

První zástupci skupiny sauropterygia se objevili ve spodním triasu před 245 miliony let. První druhy byly malé kolem 60 centimetrů a byly objživelné. Během hromadného vymírání na konci triasu všichni vymřeli, kromě skupiny plesiosauria. Právě druhy ze skupiny plesiosauria byly největšími zástupci této skupiny a v období jury a křídy byli hojně rozšíření v tehdejších oceánech. Na rozdíl od zástupců skupin placodontia, nothosauroidea byli výborně přizpůsobení životu ve vodě. Měli dva páry ploutví a živili se rybami a hlavonožci. Druhy ze skupiny pliosauria byly vrcholovými predátory jurských a spodnokřídových moří. Například zástupci rodu Kronosaurus měřili na délku až kolem 10 metrů. Vyhynuli na konci období křídy před 66 miliony let.

Kronosaurus - obří zástupce skupiny.

Anatomie

Lebky těchto mořských plazů vykazovaly podobnou stavbu ušního labyrintu (orgánu zodpovědného za udržování rovnováhy) jako u některých současných vodních obratlovců.[3][4] Stále není jisté, jak vypadal tělní plán ancestrálního zástupce této skupiny, patrně se ale jednalo o malého dravého vodního plaza, podobného vývojově primitivnímu čínskému rodu Hanosaurus.[5]

Klasifikace

Sauropterygia patří mezi diapsidy a konkrétně do skupiny lepidosauromorpha, což znamená, že jejich nejbližšími žijícími příbuznými jsou ještěři a hadi. Fosilní pozůstatky zástupců této skupiny jsou známé od raného triasu, v jejich klasifikaci však stále nejsou některé problémy uspokojivě vyřešeny.[6]

Výskyt v Česku

Na území České republiky byly fosilie plesiosaurů objeveny v poměrně velkém množství, pojmenován byl například rod Polyptychodon nebo druh Cimoliasaurus teplicensis z období turonu (stáří asi 90 milionů let). Podobné objevy jsou známé z desítek míst na území naší republiky, například z Prahy, Mladé Boleslavi, Hudcova a odjinud.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sauropterygia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Sauropterygia [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Carlos de Miguel Chaves, Francisco Ortega & Adán Pérez-García (2020). The Iberian Triassic fossil record of Sauropterygia: an update. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-020-00137-w
  3. ↑ Neenan, J. M.; et al. (2017). Evolution of the Sauropterygian Labyrinth with Increasingly Pelagic Lifestyles. Current Biology. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2017.10.069
  4. ↑ https://phys.org/news/2017-12-ears-extinct-sea-monsters-mirror.html
  5. ↑ Wei Wang, Qinghua Shang, Long Cheng, Xiao-Chun Wu & Chun Li (2022). Ancestral body plan and adaptive radiation of sauropterygian marine reptiles. bioRxiv. 2022.04.25.489368 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2022.04.25.489368
  6. ↑ Stephan N.F. Spiekman & Nicole Klein (2021). An enigmatic lower jaw from the Lower Muschelkalk (Anisian, Middle Triassic) of Winterswijk provides insights into dental configuration, tooth replacement and histology. Netherlands Journal of Geosciences. 100: e17. doi: https://doi.org/10.1017/njg.2021.12
  7. ↑ SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 20. března 2020. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy

Zdroj