Sarcobatus vermiculatus

Jak číst taxoboxSarcobatus vermiculatus
alternativní popis obrázku chybí
Sarcobatus vermiculatus - samčí květenství
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď Sarcobataceae
Rod Sarcobatus
Binomické jméno
Sarcobatus vermiculatus
(Hook.) Torr., 1848
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarcobatus vermiculatus je opadavý listnatý keř z polopouštních oblastí Spojených států amerických. Je jeden ze dvou druhů rodu Sarcobatus který je jediným rodem čeledi Sarcobataceae.

V nedávné minulosti byl u rodu Sarcobatus rozeznáván pouze jediný druh a rod by zařazen v čeledi merlíkovitých, ke změně došlo s nástupem moderních molekulárně biologických metod.

Výskyt

Domovskými místy tohoto druhu jsou jihozápadní oblasti Spojených států amerických. Jsou to teplé, téměř pouštní a bezodtokové pánve s vnitrozemským podnebím které jsou uzavřené mezi horské hřbety Kordiller. Rostou hlavně ve státech Arizona, Kalifornie, Nevada, Nové Mexiko, Oregon, Utah a dále v Mexiku.

Oblast je charakteristická velkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou i mezi dnem a nocí. Dešťové srážky jsou tam málo četné a většina jich přichází v zimě ve formě sněhu. Jsou to místa kde převažují nelesní formace stepních a polopouštních druhů křovin. Druh je udáván jako původní také z kanadských provincií Alberta a Saskatchewan.[2][3]

Ekologie

Sarcobatus vermiculatus roste i v méně kvalitních půdách, je tolerantní k zasoleným nebo silně alkalickým místům, získané soli hromadí v opadavých listech. Vyskytuje se na suchých a slunných místech která mohou být sezónně zaplavovaná nebo jsou v dlouhodobě vysychajících korytech řek. Dokáže se kořeny dostat k hluboko uložené spodní vodě a mnohdy je v suchých létech jediný zelený keř v širokém okolí. Roste na okrajích Mohavské i Sonorské pouště. vyskytuje se v nadmořské výšce do 2000 m. Velikost keře i listů je úměrná dostupnosti vody.

Popis

Jsou to jednodomé, dlouhověké, opadavé, keřovitě rostoucí rostliny dosahující obvykle výšky 1 až 2 metry. Jejich vzpřímené, světle šedé větve jsou tuhé a do široka nepravidelně rozvětvené a navzájem propletené, u starších kůra hnědne a je rozbrázděna. Nestejně velké, přisedlé, sukulentní listy s jasně zelenými až žlutozelenými lineárními čepelemi dlouhými 1,5 až 4 cm vyrůstají střídavě na mladých kratších výhoncích. Jsou v průřezu okrouhlé, mají celistvé okraje, tupý vrchol a jsou lysé, v jejich úžlabí vyrůstají tuhé trny.

Květy jsou jednopohlavní, samičí i samčí jsou na stejné rostlině. Samičí květy s trvalým miskovitým okvětím jsou přisedlé a vyrůstají osamocené nebo po dvou v úžlabí listů. Ze dvou plodolistů srostlý semeník s jedním vajíčkem má rozdvojenou čnělku. Bezobalné samčí květy s narůžovělými listeny obsahující dvě až čtyři tyčinky vyrůstají spirálovitě v počtu 10 až 40 ve válcovitých květenstvích na koncích mladých větví. Kvetou od května do srpna.

Plodem je jednosemenná, zploštělá, podlouhlá, 4 mm dlouhá nažka dozrávající od září do listopadu. Má membranózní křídlo vzniklé z trvalého okvětí které usnadňuje roznášení větrem. Chromozomové číslo druhu je x = 9.

Význam

Sarcobatus vermiculatus je někdy považován za invazní plevelný druh. Není jednoduché ho vyhubit, z kořenů spolehlivě regeneruje a obrůstá jak po požáru, tak i po použití herbicidů. Jeho semena rozšiřuje vítr do vzdálenosti stovek metrů.

Listy i semena jsou zdrojem potravy pro malé pouštní savce i ptáky. Poskytuje také nouzové krmivo pro domácí zvířata, je bohatým zdrojem vitamínu A a fosforu. Listy a mladé větvičky obsahují hodně šťavelanů které ve větším množství způsobují uhynutí ovcí, dobytku ale neškodí. Dřevo suchých keřů je používáno jako palivo.[4][5][6][7]

Galerie

  • Nevětvený mladý jedinec

    Nevětvený mladý jedinec

  • Starší rostlina

    Starší rostlina

  • Zrající nažky s okrouhlým křídlem

    Zrající nažky s okrouhlým křídlem

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Sarcobatus vermiculatus [online]. U.S. Forest Service. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Flora of North America: Sarcobatus vermiculatus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Sarcobatus vermiculatus [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Sarcobatus vermiculatus [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ INGHAM, Kenneth. Greasewood: Sarcobatus vermiculatus [online]. University of New Mexico, Albuquerque, NM, USA [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj