Samuel Richardson

Samuel Richardson
Narození červenec 1669
Derbyshire
Úmrtí 4. července 1761
(ve věku 71 let)
Londýn
Povolání tiskař, vydavatel, spisovatel
Národnost anglická
Období preromantismus
Žánr román v dopisech
Významná díla Pamela (1740),
Clarissa (1748)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel Richardson (pokřtěn 19. srpna 1689, Mackworth, Derbyshire[1] – 4. července 1761 Londýn) byl anglický tiskař, vydavatel a preromantický spisovatel. Proslavil se především svými romány v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost) a Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), díky kterým je považován za jednoho ze zakladatelů moderního románu.[2]

Život

Narodil se buď 24. nebo 31. července, pokřtěn byl 19. srpna roku 1689. Byl jedním z devíti dětí vesnického truhláře a byl určen pro církevní dráhu. Finanční ztráty jeho rodiny však zabránily jeho univerzitnímu vzdělání, takže se vyučil tiskařem. Oženil se s dcerou svého mistra Martou Wildeovou a roku 1719 si založil vlastní tiskárnu v Salisbury Court, kde také bydlel a žil až do smrti.[2]

Jako tiskař byl velice úspěšný. Roku 1733 se stal oficiálním vydavatelem publikací pro Dolní sněmovnu britského parlamentu. Stal se zámožným obchodníkem a dosáhl společenské prestiže. Roku 1754 se stal mistrem londýnského sdružení knihkupců a tiskařů a roku 1761 královským tiskařem. Brzy poté zemřel na záchvat mrtvice.[2]

Dílo

Samule Richardson na obtaze Masona Chamberlina

Ačkoliv napsal svůj první román až v padesáti letech, byl literárně činný již od počátku svého působení jako tiskař a vydavatel. Vydával časopis True Briton (Pravý Brit), ve kterém se podílel na politických debatách. Uvedl na trh řadu autorů (mimo jiné Daniela Defoea) a tato vydání opatřil vlastními předmluvami. Přátelil se s významnými osobnostmi své doby, například s Jamesem Thomsonem nebo Samuelem Johnsonem a stál v centru kulturního života.[2]

Roku 1739 byl požádán svými přáteli, aby napsal svazek vzorových dopisů, které měly sloužit jako předlohy pro méně vzdělané pisatele. Byl mezi nimi i stylizovaný dopis otce dceři pracující jako služebná, když se dozvěděl, že její pán usiluje o její čest, a dopis s dceřinou odpovědí. Tato situace jej následně zaujala natolik, že jí rozvedl do samostatného psychologického románu v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost), pro nějž je charakteristický ponor do nitra postav, psychologická introspekce a výrazný didaktický záměr, který je typický i pro jeho další díla.[2]

Ještě významnější je pro vývoj anglického i evropského románu jeho další román Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), ve kterém všestranně zachytil duševní stavy postav a vytvořil tragickou hrdinku, jejíž život je ničen měšťáckou peněžní morálkou a aristokratickou nemorálností.[3]

Autorův poslední dokončený román The History of Sir Charles Grandison (1754, Příběh sira Charlese Grandisona) nedosahuje kvalit dvou předchozích děl. Richardson v něm chtěl vytvořit ideál ctnostného muže, ale nedostatečné prokreslení hrdinů románu z nich udělalo nudné neživotné postavy.[3]

Z jeho díla nebylo do češtiny doposud nic přeloženo.[2]

Bibliografie

Pamela, titulní list románu z roku 1741
Clarissa, titulní list románu z roku 1748
  • The Apprentice's Vademecum, or The Young Man's Pocket Companion (1734, Příručka tovaryše aneb Kapesní společník mladého muže), praktické společenské a morální rady do života.
  • Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost), psychologický román v dopisech, k jehož napsání se Richardson inspiroval při psaní svého díla Dopisy známým pro důležité příležitosti. Jde o příběh mladičké služebné, která odolává svodům svého pána tak dlouho, až jej přiměje k tomu, aby se s ní oženil. Román byl velmi populární, a již díky němu je Richardson považován za jednoho ze zakladatelů moderního románu. Autor také román v dalších vydáních neustále vylepšoval. Příběh však vyvolal také řadu kritik, které poukazovali na pokrytectví hlavní postavy. Významnou parodií románu byla především Shamela Henryho Fieldinga z roku 1741.
  • Familiar Letters on Important Occasions (1741, Dopisy známým pro důležité příležitosti), sbírka vzorových dopisů, které měly sloužit jako předlohy.
  • Pamela in her Exalted Condition (1742, Pamela ve vznešeném stavu), pokračování příběhů Pamely v jejím „vznešeném životě“. Dílo vzniklo jako rekace na podvržené pokračování Pamela's Conduct in High Life Johna Kellyho z roku 1741 a obvykle vychází společně s románem Pamela jako jeho druhý díl.[4] V románu se z Pamely stala příslušnice urozené společnosti, vzorná manželka a matka, která důstojně snáší zálety svého muže a obrací jej na cestu ctnosti. Její „kazatelské“ dopisy se ale vyznačují značnou nudností a román nebyl příliš úspěšný.[5]
  • Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), psychologický román v dopisech, který je považován za autorovo mistrovské dílo. Autor v něm všestranně zachytil duševní stavy postav a vytvořil tragickou hrdinku, jejíž život je ničen měšťáckou peněžní morálkou a aristokratickou nemorálností. Jde o příběh ctnostné dívky, která, aby unikla nenáviděné svatbě, hledá ochranu u zpustlého aristokrata Lovelaceho. Ten využije své moci nad ní a zneužije ji. Clarissa zemře z hoře nad ztrátou své nevinnosti a Lovelace padne v souboji s jejím bratrancem. Román, který Richardson rovněž v následujících vydáních vylepšoval, měl velký vliv na evropskou literaturu, byl přeložen do němčiny, nizozemštiny a francouzštiny a jeho vliv například na dílo Jeana-Jacquesa Rousseaua Julie aneb Nová Heloisa je patrný.[6]
  • The History of Sir Charles Grandison (1754, Příběh sira Charlese Grandisona), poslední autorův román, který zdaleka nedosáhl kvality jeho předchozích děl. Richardson v něm chtěl vytvořit ideál ctnostného aristokratického muže, ale nedostatečné prokreslení hrdinů románu z nich udělalo nudné neživotné postavy. Navíc z neznalosti zkreslil aristokratickou společnost, takže dílo působí šablonovitě a schematicky. Autor v něm líčí příběh nešťastné lásky Italky Clementiny z Poretty ke krásnému a ctnostnému anglickému džentlmenovi, který je svou sentimentální a jednotvárnou ctností nezajímavý.[6]
  • A collection of the moral and instructive sentiments, maxims, cautions, and reflexions, contained in the histories of Pamela, Clarissa, and Sir Charles Grandison (1755), doplněk k autorovým románům.

Adaptace

Výtvarné umění

V letech 1743–1744 vytvořil anglický malíř Joseph Highmore podle románu Pamela sérii dvanácti obrazů.[7]

Divadlo

Hudba

Flmové a televizní adaptace

  • Clarissa (1941), německý film, režie Gerhard Lamprecht.
  • Mistress Pamela (1973), britský film, režie Jim O'Connolly.
  • Clarissa (1991), britský televizní seriál, režie Robert Bierman.
  • Clarissa (1992), třídílná epizoda z amerického televizního seriálu Masterpiece Theatre.[11]
  • Elisa di Rivombrosa (2003), italský televizní seriál částečně založený na motivech z románu Pamela, režie Cinzia Th. Torrini.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Richardson, Samuel - Oxfordský slovník národní biografie
  2. ↑ a b c d e f PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 621-623.
  3. ↑ a b STŘÍBRNÝ, Zdeněk. Dějiny anglické literatury I. Praha: Academia 1977, S. 312-315.
  4. ↑ Samuel Richardson - 1911 Encyclopædia Britannica
  5. ↑ CRAIG, Harding a kol. Dějiny anglické literatury II. Praha: SNKLU 1963, S. 83-85.
  6. ↑ a b Ottův slovník naučný, 21. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 732.
  7. ↑ CHILVERS, Ian a kol. The Oxford Dictionary of Art, Oxford University Press 2004. Third edition. S. 337
  8. ↑ Louis de Boissy - Bibliothèque Nationale de France
  9. ↑ GOLDONI, Carlo. Pamela. Dějehra ve třech jednáních. Překlad A. J. Vrťátko-Benátský. Praha: J. Otto 1887.
  10. ↑ PERAZZOLO, Paola, Nicolas François de Neufchateau, Paméla, ou la vertu récompensée. Studi Francesi 2008
  11. ↑ Samuel Richardson - IMDb
  12. ↑ Elisa di Rivombrosa = L'osservatorio sulle serie televisive. www.osservatorioserietv.it [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20. 

Externí odkazy

Zdroj